Teplárny chtějí "zelené" kotle

První investoři v Česku už zareagovali na letos schválený zákon o obnovitelných zdrojích, který na delší dobu garantuje výkupní ceny zelené energie.
Akcionáři Plzeňské teplárenské minulý týden definitivně schválili investici téměř jedné miliardy do stavby v Česku zatím největšího kotle na samostatné spalování biomasy. S menším projektem si pospíšily i Trhové Sviny na Českobudějovicku. Město počítá s tím, že jeho teplárna začne dodávat do sítě energii z biomasy už příští týden.
Plzeňská teplárenská jako největší výrobce energie v kraji chystala projekt už déle než rok. Definitivní rozhodnutí padlo i přesto, že prováděcí vyhláška k zákonu vyjde až někdy na konci léta.
"Zákon garantuje ceny na patnáct let, takže už dává určitou jistotu návratnosti. Jinak bychom do toho nešli," uvedl generální ředitel Plzeňské teplárenské Tomáš Drápela.

Zatím pálí pouze směs
Firma produkující teplo i elektrickou energii dosud spaluje jen směs uhlí a hnědé dřevní štěpky. Jednu megawatthodinu takto vyrobené elektřiny ale letos prodají producenti do sítě za cenu kolem 1600 korun, a to z dlouhodobého hlediska a vzhledem k investici považují za ztrátový byznys. "Zelený" třicetimegawattový kotel, který bude po dokončení stavby v roce 2008 spalovat výhradně biomasu, by si ale měl na sebe při dotované výkupní ceně kolem dvou a půl tisíce korun za MWh vydělat do devíti let.
"Pro nás je to úžasná zpráva. Ještě nedávno jsme kvůli problému s odbytem nevěděli, jestli nezkrachujeme. Teď to vypadá, že zájem bude přesně opačný," hodnotí aktuální situaci jeden z dodavatelů štěpky, jednatel firmy Obnovitelné zdroje Vladimír Čermák.
"Výhradním spalováním biomasy se dosud zabývají spíše menší teplárny s výkonem do šesti megawatt. Ve světě, především v severských zemích, jde ale o běžnou záležitost. Očekáváme teď větší rozšíření i u nás," říká Petr Linhart z Teplárenského sdružení.
Tvrdí, že suroviny by měl být v Česku dostatek. Nejen odpadu z lesa, ale v budoucnu i některých rychle rostoucích a speciálně pěstovaných rostlin. Linhart považuje za výhodné, pokud jsou - podobně jako v Plzni - vlastníky firmy přímo města nebo obce, které mohou ze svých lesů či sadů teplárny za výhodných podmínek zásobovat.
Rozhodujícími odběrateli biomasy, kterou ale zatím spalují společně s uhlím, jsou elektrárny jako Tisová, Poříčí 2, Ledvice či Hodonín ze skupiny ČEZ. Společnost podle svého mluvčího Ladislava Kříže ale prozatím hodlá rozvíjet i státem méně podporované směsné spalování. Investice do výhradního spalování biomasy jsou zatím ve stadiu úvah. "Ale je to jedna z variant příprav na obnovu zdrojů," říká Kříž.
V Trhových Svinech považují investici za jednoznačně ziskovou. Potřebných 88 miliónů korun pokryla radnice vedle dotací a vlastních zdrojů dvěma úvěry za celkem 42 miliónů korun. Až je do dvanácti let splatí, může výdělek dosáhnout dvanácti miliónů korun ročně.
Radnice předpokládá, že zisk použije v dalších letech na opravy chodníků, komunikací či teplovodů. Nová turbína s kotlem je první technologií svého druhu v zemích bývalého východního bloku. Turbínou totiž neproudí pára, ale odpařený silikonový olej, který ji ošetřuje.
Díky garantované a státem dotované ceně a odběru se vyplatí topit v kotli i v létě, přestože teplo ze spalovaných dřevních štěpků přijde nazmar. Právě to je ale jedním z argumentů kritiků celého zákona.
"Také obnovitelné zdroje by měly být využívány hospodárně. Nechat hmotu vyletět komínem a ještě se státní podporou, nepovažuji za příliš racionální," říká generální ředitel moravskoslezské celulózky Biocel Paskov Ivo Klimša. Dřevní hmotu lze podle něj zhodnotit lukrativněji, například při výrobě buničiny nebo papíru.
Obává se také, že pokud Ministerstvo životního prostředí a Energetický cenový úřad nebudou při stanovení cen přihlížet i k ekonomickým kritériím, bude se ke spalování využívat i ta lesní hmota, jež by jinak byla schopna i dalšího zpracování.

Získat úvěr bude snazší
Podle tvůrců zákona i ekologických organizací ale jednoznačně převládají kladné efekty. "Sníží se znečištění, oživí se ekonomika řady obcí, vytvoří se další pracovní místa a pomůže to rozhýbat moderní průmyslové odvětví," tvrdí Petr Holub z Hnutí Duha.
Zákon podnikatelům garantuje, že se jim investice do obnovitelných zdrojů, větrných elektráren a podobných projektů vrátí. Proto může být i snadnější získat bankovní úvěr. Ekologové dokonce předpovídají, že příslušný zákon do konce desetiletí v tuzemské ekonomice vyvolá investice ve výši asi 50 miliard korun.

Plzeňská teplárenská a roční spotřeba biomasy
Nynější spotřeba při spalování s uhlím 35 tisíc tun
Samostatné spalování v novém kotli 200 tisíc tun
Odhad roční produkce hnědé štěpky na Plzeňsku 320 tisíc tun
Nynější podíl biomasy na výrobě elektřiny v Plzni 3,5 procenta
Podíl po spuštění "zeleného" kotle 20 procent

Minimální výkupní ceny elektrické energie z obnovitelných zdrojů
spalováním biomasy spalováním směsí biomasy a uhlí
2003 2500 Kč/MWh 2500 Kč/ MWh
2004 2500 Kč/ MWh 2000 Kč/ MWh
2005 2520 Kč/ MWh 500 Kč/ MWh (bílá dřevní štěpka) *
670 Kč/ MWh (hnědá štěpka) *
900 Kč/ MWh (cíleně pěstované plodiny) *
* Jde jen o příspěvek, k němu je nutné připočítat výkupní cenu silové elektřiny, pohybující se nejčastěji v rozmezí od 900 do 1000 Kč za MWh

Zdroj: Plzeňská teplárenská, Energetický regulační úřad