Evropské metropole se rychle zahřívají

Velká evropská města se oteplují rychleji, než vědci čekali. Už nyní zažívají obyvatelé Londýna či Madridu o dva stupně vyšší průměrné letní teploty než v 70. letech. Následky? Lidé si budou muset zvyknout, že rychlé střídání veder, suchého počasí a prudkých lijáků bude v příštích desetiletích obvyklé.
"Hlavní příčinou jsou vysoké koncentrace oxidu uhličitého," varuje nová studie Světového fondu ochrany přírody před následky automobilismu a spalování paliv v elektrárnách.
I kdyby ale vůbec neexistovalo globální oteplování, činí rozdíly v teplotě mezi několikamiliónovým městem a jeho okolím až deset stupňů Celsia. Efekt zvaný "tepelný ostrov" je způsobován tím, že z městských povrchů, které byly během dne ohřáty sluncem nebo vytápěním, v noci zpětně vyzařuje teplo.
Kombinace se skleníkovým efektem způsobuje, že lidé ve městech budou v příštích desetiletích vystaveni mnohem vyššímu riziku následků globálního oteplování než obyvatelé menších sídel. "Situace se bude ještě zhoršovat a pro lidské zdraví je to stále vážnější hrozba," varuje britský odborník Richard Betts, citovaný nedávno časopisem New Scientist.
Během nejteplejšího léta v Evropě za posledních pět set let zemřelo v roce 2003 čtyřicet tisíc lidí, většina z nich v Itálii a ve Francii. Riziko se ale netýká jen Evropy, nýbrž i USA či nových megalopolí Asie.
Lidé řeší situaci pomocí klimatizace. Tím však zároveň stoupá poptávka po elektřině, vyráběné za pomoci fosilních paliv. Existuje jediné východisko, tvrdí experti: více zeleně, ekologické budovy, světlejší chodníky a silnice.