Jádro nám zatopí
Vedle poměrně seriózního materiálu, který vyšel v Ekonomu, je veřejnost
masírována ve sdělovacích prostředcích studií Ústavu jaderné fyziky v Řeži.
Podle jeho ředitele Jana Dobeše je jaderná energie energií budoucnosti.
Specialista na jadernou bezpečnost Ivo Váňa z Řeže upozorňuje, že od roku 2015
by Česko mohlo začít trpět nedostatkem elektřiny. V roce 2040 by mu prý mohly
chybět až dvě třetiny.
Vedle poměrně seriózního materiálu, který vyšel v Ekonomu, je veřejnost masírována ve sdělovacích prostředcích studií Ústavu jaderné fyziky v Řeži. Podle jeho ředitele Jana Dobeše je jaderná energie energií budoucnosti. Specialista na jadernou bezpečnost Ivo Váňa z Řeže upozorňuje, že od roku 2015 by Česko mohlo začít trpět nedostatkem elektřiny. V roce 2040 by mu prý mohly chybět až dvě třetiny.
Do diskuse se vloudila "drobná" chybička: Uvádějí se jen jednotky práce (MWh) a zapomíná se na to, že elektřinu nelze skladovat. Prakticky v každém okamžiku (v pětiminutových intervalech) musí být výkonová bilance výroby a spotřeby energie vyrovnaná. A výkonové rozdíly jsou velmi významné. Brutto spotřeba ČR (včetně vlastní spotřeby elektráren) podle údajů ČEPS a. s. v pětiminutovém období 27. 1. 2005 v 15.15 hod. činila 10665 MW, zatím co 31. 7. 2005 ve 4.55 jen 4713 MW.
Jak to souvisí s jadernou energetikou? Jaderná elektrárna potřebuje pracovat stále na stejný výkon, aby se neměnila teplota nádoby reaktoru. Změny teploty vedou k únavě materiálu, a tím i ke zkrácení životnosti jaderné části s významnými důsledky na ekonomiku i ekologii výroby v jaderné elektrárně. Jadernou část nelze vyměnit nebo opravit. Jestli je dnes instalovaný výkon jaderných elektráren 2000 MW Temelín a 1760 MW Dukovany - celkem 3760 MW, potom mnoho prostoru pro další jadernou elektrárnu nezbývá.
Rozdíly mezi nejmenší a nejvyšší spotřebou je schopna krýt jen klasická energetika (fosilní paliva a vodní elektrárny) i za cenu zvýšených nákladů. Při stejné investici a fixních provozních nákladech např. na obsluhu a na minimální provoz elektrárny se vyrobí z důvodu regulace méně elektřiny. Ještě nákladnější jsou přečerpávací vodní elektrárny. A kde na to vzít prvotní zdroje? Vedle biomasy se nabízejí zejména úspory ve vytápění budov. Zateplení a plastová okna často chybí a kombinovaná výroba elektřiny a tepla je stále v plenkách. Podle mého názoru by to byla lepší cesta než připravovat další jadernou elektrárnu. Jádro nám nezatopí - nemůže, protože by nemělo kde topit v létě.
Jan Vaněk
Meziboří
Do diskuse se vloudila "drobná" chybička: Uvádějí se jen jednotky práce (MWh) a zapomíná se na to, že elektřinu nelze skladovat. Prakticky v každém okamžiku (v pětiminutových intervalech) musí být výkonová bilance výroby a spotřeby energie vyrovnaná. A výkonové rozdíly jsou velmi významné. Brutto spotřeba ČR (včetně vlastní spotřeby elektráren) podle údajů ČEPS a. s. v pětiminutovém období 27. 1. 2005 v 15.15 hod. činila 10665 MW, zatím co 31. 7. 2005 ve 4.55 jen 4713 MW.
Jak to souvisí s jadernou energetikou? Jaderná elektrárna potřebuje pracovat stále na stejný výkon, aby se neměnila teplota nádoby reaktoru. Změny teploty vedou k únavě materiálu, a tím i ke zkrácení životnosti jaderné části s významnými důsledky na ekonomiku i ekologii výroby v jaderné elektrárně. Jadernou část nelze vyměnit nebo opravit. Jestli je dnes instalovaný výkon jaderných elektráren 2000 MW Temelín a 1760 MW Dukovany - celkem 3760 MW, potom mnoho prostoru pro další jadernou elektrárnu nezbývá.
Rozdíly mezi nejmenší a nejvyšší spotřebou je schopna krýt jen klasická energetika (fosilní paliva a vodní elektrárny) i za cenu zvýšených nákladů. Při stejné investici a fixních provozních nákladech např. na obsluhu a na minimální provoz elektrárny se vyrobí z důvodu regulace méně elektřiny. Ještě nákladnější jsou přečerpávací vodní elektrárny. A kde na to vzít prvotní zdroje? Vedle biomasy se nabízejí zejména úspory ve vytápění budov. Zateplení a plastová okna často chybí a kombinovaná výroba elektřiny a tepla je stále v plenkách. Podle mého názoru by to byla lepší cesta než připravovat další jadernou elektrárnu. Jádro nám nezatopí - nemůže, protože by nemělo kde topit v létě.
Jan Vaněk
Meziboří
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích
