ČEZ chce těžit uhlí i za ekologickými limity
Bezprostředně poté, co vláda minulý týden schválila prodej státního podílu v
Severočeských dolech společnosti ČEZ za devět miliard korun, oznámila firma, že
bude usilovat o to, aby se v tomto regionu prolomily ekologické limity těžby
přijaté za Pithartovy vlády v roce 1991. ČEZ si tak chce zajistit dostatek uhlí
až do poloviny století především pro novou elektrárnu Ledvice o plánovaném
výkonu 660 megawattů. Za pomyslnou čárou se skrývá na 120 miliónů tun hnědého
uhlí.
"Nepředpokládá se, že by byly problémy limity změnit," říká mluvčí Ladislav
Kříž. "Nejsou tam žádné vesnice, které by se musely bourat, a ani území, které
by mělo nějakou významnější ekologickou hodnotu."
Bezprostředně poté, co vláda minulý týden schválila prodej státního podílu v Severočeských dolech společnosti ČEZ za devět miliard korun, oznámila firma, že bude usilovat o to, aby se v tomto regionu prolomily ekologické limity těžby přijaté za Pithartovy vlády v roce 1991. ČEZ si tak chce zajistit dostatek uhlí až do poloviny století především pro novou elektrárnu Ledvice o plánovaném výkonu 660 megawattů. Za pomyslnou čárou se skrývá na 120 miliónů tun hnědého uhlí.
"Nepředpokládá se, že by byly problémy limity změnit," říká mluvčí Ladislav Kříž. "Nejsou tam žádné vesnice, které by se musely bourat, a ani území, které by mělo nějakou významnější ekologickou hodnotu."
Poslední nerozrytá půda
Ivan Dejmal, bývalý ministr životního prostředí Pithartovy vlády, ovšem tvrdí, že území s plánovanou těžbou uhlí není zcela bezcenné a územní limity nevznikly v tomto regionu bezúčelně. "Je tam jeden z posledních koridorů nerozkopané půdy mezi Krušnými horami a Českým středohořím," připomíná Dejmal. "Je to stále přírodní paměť regionu."
Pokud by se Severočeským dolům, respektive ČEZ, podařilo posunout hranici těžby pro Důl Bílina a vykutat uhlí v "bezproblémové" oblasti, mohl by to navíc být precedens k tomu, aby se limity prolomily i jinde - na Mostecku, kde chrání dvoutisícové obce Horní Jiřetín a Černice.
"Precedens by to určitě byl," souhlasí Dejmal. Ekologické limity u Horního Jiřetína a Černic by chtěla posunout Mostecká uhelná, která těží uhlí v blízkém Dolu Československé armády. Pod obcemi leží stovky miliónů tun uhlí. Těžaři už oznámili, že připravují nabídky pro případná jednání s obyvateli obcí, kteří se v únorovém referendu vyjádřili pro zachování limitů.
"Nemyslím, že by prolomení limitů pro Důl Bílina vytvořilo lepší pozici pro Důl ČSA," soudí Ladislav Kříž, mluvčí ČEZ. "Tam je situace naprosto odlišná."
Petr Holub z ekologického Hnutí Duha uvedl, že jeho sdružení bude prosazovat zachování všech limitů v celých severních Čechách. "Každý posun je špatný," říká Holub. "Do jisté míry by prolomení limitů pro Důl Bílina mohlo být precedentem, ale nejspíš se o limitech bude rozhodovat současně."
Hnutí Duha teď organizuje v různých českých městech podpisovou akci na pomoc ohroženým obcím, dnes začíná sbírat podpisy v Praze. S prolomením těžebních limitů nesouhlasí ani Ministerstvo životního prostředí.
Limity obce neochrání
Ve schválené státní energetické koncepci stojí, že je třeba "přehodnotit územní omezení těžby". Ministerstvo průmyslu ovšem tvrdí, že o tom musí rozhodnout v první řadě Ústecký kraj.
"Jsem pro to, aby se limity zachovaly tak, jak jsou," říká ústecký hejtman Jiří Šulc, který se ovšem domnívá, že pouze limity severočeské obce neochrání. Od války padlo kvůli těžbě 81 obcí.
Šulc uvedl, že dosud nebyla například splněna druhá část usnesení Pithartovy vlády z roku 1991, aby byly zásoby uhlí za územními limity odepsány. Podle Šulce je tedy především na vládě, aby rozhodla, jak bude těžba uhlí v severních Čechách pokračovat.
"Nepředpokládá se, že by byly problémy limity změnit," říká mluvčí Ladislav Kříž. "Nejsou tam žádné vesnice, které by se musely bourat, a ani území, které by mělo nějakou významnější ekologickou hodnotu."
Poslední nerozrytá půda
Ivan Dejmal, bývalý ministr životního prostředí Pithartovy vlády, ovšem tvrdí, že území s plánovanou těžbou uhlí není zcela bezcenné a územní limity nevznikly v tomto regionu bezúčelně. "Je tam jeden z posledních koridorů nerozkopané půdy mezi Krušnými horami a Českým středohořím," připomíná Dejmal. "Je to stále přírodní paměť regionu."
Pokud by se Severočeským dolům, respektive ČEZ, podařilo posunout hranici těžby pro Důl Bílina a vykutat uhlí v "bezproblémové" oblasti, mohl by to navíc být precedens k tomu, aby se limity prolomily i jinde - na Mostecku, kde chrání dvoutisícové obce Horní Jiřetín a Černice.
"Precedens by to určitě byl," souhlasí Dejmal. Ekologické limity u Horního Jiřetína a Černic by chtěla posunout Mostecká uhelná, která těží uhlí v blízkém Dolu Československé armády. Pod obcemi leží stovky miliónů tun uhlí. Těžaři už oznámili, že připravují nabídky pro případná jednání s obyvateli obcí, kteří se v únorovém referendu vyjádřili pro zachování limitů.
"Nemyslím, že by prolomení limitů pro Důl Bílina vytvořilo lepší pozici pro Důl ČSA," soudí Ladislav Kříž, mluvčí ČEZ. "Tam je situace naprosto odlišná."
Petr Holub z ekologického Hnutí Duha uvedl, že jeho sdružení bude prosazovat zachování všech limitů v celých severních Čechách. "Každý posun je špatný," říká Holub. "Do jisté míry by prolomení limitů pro Důl Bílina mohlo být precedentem, ale nejspíš se o limitech bude rozhodovat současně."
Hnutí Duha teď organizuje v různých českých městech podpisovou akci na pomoc ohroženým obcím, dnes začíná sbírat podpisy v Praze. S prolomením těžebních limitů nesouhlasí ani Ministerstvo životního prostředí.
Limity obce neochrání
Ve schválené státní energetické koncepci stojí, že je třeba "přehodnotit územní omezení těžby". Ministerstvo průmyslu ovšem tvrdí, že o tom musí rozhodnout v první řadě Ústecký kraj.
"Jsem pro to, aby se limity zachovaly tak, jak jsou," říká ústecký hejtman Jiří Šulc, který se ovšem domnívá, že pouze limity severočeské obce neochrání. Od války padlo kvůli těžbě 81 obcí.
Šulc uvedl, že dosud nebyla například splněna druhá část usnesení Pithartovy vlády z roku 1991, aby byly zásoby uhlí za územními limity odepsány. Podle Šulce je tedy především na vládě, aby rozhodla, jak bude těžba uhlí v severních Čechách pokračovat.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích