Globální oteplování ochuzuje rozvojový svět

Chudá Afrika možná nejvíce doplatí na váhavý postoj vyspělých zemí vůči oteplování Země. A průmyslové státy budou přihlížet, jak jejich finanční injekci, která měla Afriku postavit na nohy, spolknou náklady způsobené globálními změnami klimatu, častějšími a drastičtějšími suchy a záplavami. To je obrázek, který načrtl předseda britské vědecké Královské společnosti lord May.
"Pokud koncentrace skleníkových plynů budou i nadále růst, máme velmi reálnou vyhlídku, že dohoda o zvýšení pomoci z Gleneagles se úplně spotřebuje na krytí rostoucích nákladů spojených s přídavným břemenem nepříznivých důsledků klimatických změn v Africe," napsal lord May v otevřeném dopisu adresovaném ministrům životního prostředí a energetiky skupiny G8.
Zvýšení pomoci Africe každoročně o 25 miliard dolarů byl hlavní výsledek summitu sedmi nejvyspělejších zemí světa a Ruska (G8), který se konal v červenci ve skotském Gleneagles. Na rozdíl od boje proti chudobě v Africe ale G8 nebylo s to se dohodnout na něčem konkrétním, pokud jde o společný postup proti oteplování planety, což bylo druhé hlavní téma vrcholné schůzky. Vědci upozorňují, že nedůslednost možná přijde svět a zvláště Afriku draho.
"Prohlášení z Gleneagles dalo jednou rukou Africe naději, druhou rukou ale tuto naději bere, protože se patřičně nezabývá hrozbou klimatických změn," uvedl lord May.
Ministři G8 mají příští týden v Londýně jednat o dalších krocích proti klimatickým změnám. Lord May je vyzval k ráznějšímu postupu. "Stále více vědeckých důkazů dokládá, že důsledky globálních změn podnebí jsou největší hrozbou, které svět dnes čelí," zdůraznil.
Předpovědí vědců, co čeká některé části Afriky, jsou chmurné. Písečné duny polopouště Kalahari na jihu Afriky se v důsledku oteplování dají do pohybu, písek pohltí obrovská území poskytující obživu statisícům lidí, varoval koncem června tým odborníků z Oxfordské univerzity.
"O Afriku máme největší obavu," řekl Wulf Killman, předseda skupiny pro změny klimatu v Organizaci OSN pro výživu a zemědělství (FAO). "Mnoho zemí má potíže a objevuje se již celkový trend," dodal.
Dalším regionem, který může oteplování planety přijít draho, je východní Afrika. Nepřestane-li růst povrchová teplota moře, do několika desetiletí tam u pobřeží uhynou korály, tvrdí keňský badatel David Obura. "Nebezpečné klimatické změny se již korálových útesů dotkly," řekl Obura minulý týden na konferenci v Jižní Africe. Korály jsou životně důležité pro turistiku ve východní Africe, protože přitahují sportovní potápěče.
Vědci soudí, že oteplování Země způsobí častější povodně, sucha a stoupání hladiny moře, což ohrozí milióny lidí po celém světě, ale hlavně v chudých zemích.
G8 sice připustila, že člověk ke klimatickým změnám přispívá spalováním fosilních paliv, nestanovila si ale žádné konkrétní cíle pro období po roce 2012. Tehdy skončí první fáze Kjótského protokolu, omezujícího emise skleníkových plynů v některých vyspělých zemích.