ČEZ plánuje zavřít čtyři elektrárny
Čtyři hnědouhelné elektrárny společnosti ČEZ nemají perspektivu a budou dříve
či později zavřeny. Vyplývá to z analýzy zabývající se budoucností těchto
energetických zdrojů během dalších 50 let, kterou nejvyšší vedení podniku
projedná do konce roku. Naplní-li se prognóza, pak Prunéřov I, Mělník III,
Chvaletice a Tisová po roce 2015 skončí. Důvodem bude hlavně nedostatek uhlí v
dané lokalitě. Kompletní obnova čeká naopak ve strategii ČEZ elektrárny Tušimice
II, Prunéřov II, Počerady a Mělník II, v Ledvicích a Počeradech pak mají být
postaveny i nové, 660megawattové bloky. To je maximum, co umožňují dostupné
zásoby uhlí. ČEZ má připraveny dvě varianty energetické koncepce: s prolomením a
bez prolomení limitů těžby. První varianta, která počítá s obnovou a modernizací
současných hnědouhelných elektráren by však snížila jejich výkon z dnešních 5
700 asi o tisíc megawattů, druhá by znamenala zánik několika obcí a zásah do
ekosystémů, proti nimž hodlají ostře vystoupit ekologové .
Čtyři hnědouhelné elektrárny společnosti ČEZ nemají perspektivu a budou dříve či později zavřeny. Vyplývá to z analýzy zabývající se budoucností těchto energetických zdrojů během dalších 50 let, kterou nejvyšší vedení podniku projedná do konce roku. Naplní-li se prognóza, pak Prunéřov I, Mělník III, Chvaletice a Tisová po roce 2015 skončí. Důvodem bude hlavně nedostatek uhlí v dané lokalitě. Kompletní obnova čeká naopak ve strategii ČEZ elektrárny Tušimice II, Prunéřov II, Počerady a Mělník II, v Ledvicích a Počeradech pak mají být postaveny i nové, 660megawattové bloky. To je maximum, co umožňují dostupné zásoby uhlí. ČEZ má připraveny dvě varianty energetické koncepce: s prolomením a bez prolomení limitů těžby. První varianta, která počítá s obnovou a modernizací současných hnědouhelných elektráren by však snížila jejich výkon z dnešních 5 700 asi o tisíc megawattů, druhá by znamenala zánik několika obcí a zásah do ekosystémů, proti nimž hodlají ostře vystoupit ekologové .
Jako celek by hnědouhelné elektrárny měly skončit po roce 2060, což ovšem znamená vyřešit otázku náhrady jejich produkce, což by se mělo rozhodnout ještě letos. Současné vedení ČEZ za pilíř pokládá jadernou energetiku , která nyní představuje 31 % instalovaného výkonu ČEZ proti uhlí (54 %), zbytek připadá na vodní, sluneční a větrné zdroje.
Jako celek by hnědouhelné elektrárny měly skončit po roce 2060, což ovšem znamená vyřešit otázku náhrady jejich produkce, což by se mělo rozhodnout ještě letos. Současné vedení ČEZ za pilíř pokládá jadernou energetiku , která nyní představuje 31 % instalovaného výkonu ČEZ proti uhlí (54 %), zbytek připadá na vodní, sluneční a větrné zdroje.
Zdroj:Technik
Sdílet článek na sociálních sítích