Boj o skládky

Pavel Zvolánek

Pro miliony lidí je sběr odpadků hlavním zdrojem obživy. Do jejich světa vstupují firmy, které hodlají převzít kontrolu nad odpadovým hospodářstvím asijských velkoměst.

Odpočítávání začalo i pro nejznámější kambodžskou obří skládku Stung Meanchey. Nejdříve vás udeří do nosu strašlivý zápach. Lapáte po dechu, motá se vám hlava a boříte se do bahna promíseného s něčím, co nedokážete spolehlivě identifikovat. Za chvíli chcete co nejrychleji pryč.
Po léta bývaly podobné prožitky morbidní turistickou atrakcí. Stung Meanchey se začala plnit před čtyřiceti lety. Obří skládka leží na předměstí milionové kambodžské metropole Phnompenhu, symbolicky na cestě k nedalekým Killing Fields, vražedným polím genocidního režimu Rudých Khmerů zvěčněným ve stejnojmenné filmu (viz TÝDEN č. 30/03). Otevřený konflikt v Kambodži skončil v roce 1998; dnes se umírá i na následky práce v tak zamořeném prostředí.
"Někdy se mi motá hlava, někdy zvracím, co mám ale dělat, rodina tyhle peníze potřebuje,Ž říká jedna ze sběraček. Je jí třináct let, ale vypadá mnohem mladší. Jsou schouleni pod klobouky a zakryti šátky, někdy nelze ani odhadnout, zda jde o chlapce, nebo dívku. Motají se po skládce s jednoduchým hákem, kterým nabodávají vše, co mohou dále prodat zprostředkovatelům, kteří od nich odpad vykupují.
Na haldách obří skládky se pohybuje okolo pěti set sběračů, polovinu tvoří děti. Otřesné podmínky, v nichž se pohybují, přivedly roku 1993 Francouze Christiana a MariiFrance de Palli`eresovy k založení nevládní organizace Pro dětský úsměv (PSE), která zpočátku poskytovala malým sběračům snídaně a dnes svoji působnost rozšířila i o stipendia. Některým z dětí ze Stung Meanchey se tak splní jejich sen: vyměnit špinavé hadry za vyžehlenou uniformu zaměstnance některého z hotelů.
Asie v současnosti produkuje asi 1,4 kilogramu odpadu na hlavu, ale toto číslo se stoupající mírou spotřeby neustále roste. Podle odborníků musejí také asijské země přistoupit na politiku omezení a recyklace odpadu. Ve filipínské Manile se již z materiálu ze skládek vyrábějí suvenýry, což může být příkladem i pro další země.
Lidé, pro které je odpad každodenním "chlebem", jsou v různých zemích nazýváni různě, ale často je spojují nezdravé pracovní podmínky a mizerné příjmy. Kambodžské děti ze skládky Stung Meanchey vydělávají okolo jednoho amerického dolaru denně; za to platí svým zdravím. V Indii se sběrem odpadů živí pět milionů lidí. Thajští salengové, tedy "lidé od tříkolek", se sice nepohybují v extrémním prostředí, ale ani oni si sběrem papíru a lahví nevydělají moc. Také jejich práci hodlá převzít soukromá agentura, která v Bangkoku bude vykupovat recyklovatelný odpad přímo z domácností. Provoz na kambodžské Stung Meanchey nebude trvat déle než dva roky, během nichž se 6,8 hektaru skládky naplní. V březnu byl ve spolupráci s Japonskem předložen nový projekt, jak nakládat s odpadem v kambodžském hlavním městě. Před malými sběrači a jejich rodinami tak leží značně nejistá budoucnost.