Ostrava už získala stamilióny
Po třech letech dokončila Ostrava modernizaci části své infrastruktury s
využitím prostředků evropských fondů. Město získalo z EU více než půl miliardy
korun, což představuje bezmála dvě pětiny celkových nákladů na výstavbu
kolektoru pod centrem a kanalizačních sběračů. Šlo o vůbec první velký projekt v
oblasti životního prostředí v České republice, na jehož financování se EU
podílela. "Získali jsme konkrétní zkušenosti, jak o evropské peníze žádat a jak
s nimi účelně zacházet," zhodnotil přínos ekonomický náměstek primátora Vít
Ruprich.
Výstavba podléhala trojí kontrole, včetně evropské, zda jsou peníze vynakládány
opravdu v souladu se zadáním projektu. Kontroly žádné závady neshledaly.
Doba výstavby se přitom o více než půlrok prodloužila, a také o několik desítek
miliónů prodražila. "Důvodem byly špatné geologické podmínky podloží, jež se
nedaly předvídat," vysvětlil jeden z důvodů náměstek primátora Mirko Jašurek.
Pokles kursu evropské měny vůči koruně v roce 2003 pak stavbu prodražil o více
než osmdesát pět miliónů korun.
Stavba více než 1600 metrů dlouhého kolektoru, což je podzemní chodba o šířce
2,5 metru a výšce 4,4 metru, Ostravanům dost ztrpčovala život. Poškodila i na
dvě desítky obytných domů. "Se všemi majiteli poškozených objektů se nyní
domlouváme, jak a kdy jim vzniklé škody odstraníme," slíbil ředitel stavby
kolektoru ze společnosti Subterra Karel Franczyk.
Moderní objekt na desítky let dopředu zabrání novému rozkopávání ulic a
komunikací v případě havárií nebo obnovy síťových vedení vody, elektřiny, plynu.
Také při zástavbě proluk v centru Ostravy budou mít investoři daleko jednodušší
připojování nových objektů na inženýrské sítě.
Zdejší průmyslová aglomerace patřila k velkým znečišťovatelům řeky Odry, ústící
do Baltského moře. Proto také ona mezinárodní podpora ostravským aktivitám.
Na základě dosavadních poznatků připravil magistrát dva nové projekty týkající
se pokračující modernizace kanalizační sítě třísettisícového města a některých
přilehlých obcí.
Ostrava uspěla i s jinými žádostmi o evropské peníze. Může tak využít příspěvek
24 miliónů korun na zřízení mezinárodní základní školy pro děti zahraničních
manažerů, kteří na Ostravsku působí.
Téměř stejnou částku vynaloží na dokončení projektu nazvaného Elektronické
statutární město Ostrava, jenž by měl usnadnit komunikaci občanů s úřady.
Po třech letech dokončila Ostrava modernizaci části své infrastruktury s využitím prostředků evropských fondů. Město získalo z EU více než půl miliardy korun, což představuje bezmála dvě pětiny celkových nákladů na výstavbu kolektoru pod centrem a kanalizačních sběračů. Šlo o vůbec první velký projekt v oblasti životního prostředí v České republice, na jehož financování se EU podílela. "Získali jsme konkrétní zkušenosti, jak o evropské peníze žádat a jak s nimi účelně zacházet," zhodnotil přínos ekonomický náměstek primátora Vít Ruprich.
Výstavba podléhala trojí kontrole, včetně evropské, zda jsou peníze vynakládány opravdu v souladu se zadáním projektu. Kontroly žádné závady neshledaly.
Doba výstavby se přitom o více než půlrok prodloužila, a také o několik desítek miliónů prodražila. "Důvodem byly špatné geologické podmínky podloží, jež se nedaly předvídat," vysvětlil jeden z důvodů náměstek primátora Mirko Jašurek. Pokles kursu evropské měny vůči koruně v roce 2003 pak stavbu prodražil o více než osmdesát pět miliónů korun.
Stavba více než 1600 metrů dlouhého kolektoru, což je podzemní chodba o šířce 2,5 metru a výšce 4,4 metru, Ostravanům dost ztrpčovala život. Poškodila i na dvě desítky obytných domů. "Se všemi majiteli poškozených objektů se nyní domlouváme, jak a kdy jim vzniklé škody odstraníme," slíbil ředitel stavby kolektoru ze společnosti Subterra Karel Franczyk.
Moderní objekt na desítky let dopředu zabrání novému rozkopávání ulic a komunikací v případě havárií nebo obnovy síťových vedení vody, elektřiny, plynu. Také při zástavbě proluk v centru Ostravy budou mít investoři daleko jednodušší připojování nových objektů na inženýrské sítě.
Zdejší průmyslová aglomerace patřila k velkým znečišťovatelům řeky Odry, ústící do Baltského moře. Proto také ona mezinárodní podpora ostravským aktivitám.
Na základě dosavadních poznatků připravil magistrát dva nové projekty týkající se pokračující modernizace kanalizační sítě třísettisícového města a některých přilehlých obcí.
Ostrava uspěla i s jinými žádostmi o evropské peníze. Může tak využít příspěvek 24 miliónů korun na zřízení mezinárodní základní školy pro děti zahraničních manažerů, kteří na Ostravsku působí.
Téměř stejnou částku vynaloží na dokončení projektu nazvaného Elektronické statutární město Ostrava, jenž by měl usnadnit komunikaci občanů s úřady.
Výstavba podléhala trojí kontrole, včetně evropské, zda jsou peníze vynakládány opravdu v souladu se zadáním projektu. Kontroly žádné závady neshledaly.
Doba výstavby se přitom o více než půlrok prodloužila, a také o několik desítek miliónů prodražila. "Důvodem byly špatné geologické podmínky podloží, jež se nedaly předvídat," vysvětlil jeden z důvodů náměstek primátora Mirko Jašurek. Pokles kursu evropské měny vůči koruně v roce 2003 pak stavbu prodražil o více než osmdesát pět miliónů korun.
Stavba více než 1600 metrů dlouhého kolektoru, což je podzemní chodba o šířce 2,5 metru a výšce 4,4 metru, Ostravanům dost ztrpčovala život. Poškodila i na dvě desítky obytných domů. "Se všemi majiteli poškozených objektů se nyní domlouváme, jak a kdy jim vzniklé škody odstraníme," slíbil ředitel stavby kolektoru ze společnosti Subterra Karel Franczyk.
Moderní objekt na desítky let dopředu zabrání novému rozkopávání ulic a komunikací v případě havárií nebo obnovy síťových vedení vody, elektřiny, plynu. Také při zástavbě proluk v centru Ostravy budou mít investoři daleko jednodušší připojování nových objektů na inženýrské sítě.
Zdejší průmyslová aglomerace patřila k velkým znečišťovatelům řeky Odry, ústící do Baltského moře. Proto také ona mezinárodní podpora ostravským aktivitám.
Na základě dosavadních poznatků připravil magistrát dva nové projekty týkající se pokračující modernizace kanalizační sítě třísettisícového města a některých přilehlých obcí.
Ostrava uspěla i s jinými žádostmi o evropské peníze. Může tak využít příspěvek 24 miliónů korun na zřízení mezinárodní základní školy pro děti zahraničních manažerů, kteří na Ostravsku působí.
Téměř stejnou částku vynaloží na dokončení projektu nazvaného Elektronické statutární město Ostrava, jenž by měl usnadnit komunikaci občanů s úřady.
Zdroj:Podniky a trhy
Sdílet článek na sociálních sítích