zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Energie, inovace, výzkum, avšak...

19.02.2006
Obecné
IPPC
Energie, inovace, výzkum, avšak...
Energie, inovace, výzkum, avšak... JUDr. Stanislav SUJA. V Evropském parlamentu (EP) byl tento týden velmi aktivní zejména Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE). Zabýval se v první řadě problémy kolem energií. Poslanci EP, mnozí jejich kolegové z národních parlamentů a představitelé příslušných unijních organizací hodnotili situaci a předložili řadu námětů pro příští energetickou koncepci EU, kterou má posoudit Evropská rada na summitu 14. března tr. Předseda EP Josep Borrel m.j. poukázal na to, že prakticky 50 % plynu a 30 % ropy, které v současnosti spotřebovává EU, se dováží z Ruska. (Podle údajů ITRE 22 % zemního plynu nyní EU importuje navíc z Alžírska a předchozích 15 států EU dováží kolem 31 % své ropy z Blízkého východu a 28 % z Ruska. Zatímco závislost na dovozech energií v 25 členné EU dosahuje nyní 48 %, k roku 2030 by mohla vzrůst až na 71 %.) Podle Borrela by to však mohlo být až 90 % u dovozů ropy a 80 % u plynu. Od začátku 70. let do roku 2002 spotřeba energií v EU vzrostla o 40 %, tedy 1 % ročně, zatímco její hrubý domácí produkt se zdvojnásobil a představoval růst v průměru 2,4 % ročně. Světové tempo a priorita EU Při současném tempu světové výroby vystačí dosud objevené tradiční zdroje ropy světu tak na 40,3 let, přírodního plynu na 62 let, uhlí na 216 let a jaderná energie na 250 let. Světová spotřeba energie stupně o asi 61 % k roku 2030 (v Americe o kolem 42 %, v Číně 119 % a ve východní Asii (včetně Indie) až o 188 %). Vloni energetická spotřeba států pocházela: 38 % z ropy, 23 % z plynu, 18 % z uhlí, 15 % z jaderné energie a jen 6 % z obnovitelných zdrojů. Role posledních by však měla v EU vzrůst do roku 2010 na 12 % a k tomu datu by se z nich mělo vyrábět v EU až 27 % elektřiny. Komisař pro energie Andris Piebalgs a jiní z podřízených generálních ředitelství Evropské komise (EK) poukázali na to, že teď, když se barel ropy vyšplhal na 70 dolarů, je o to větší prioritou EU zvýšení energetické úspornosti. Považují ji za jedinou reálnou cestu dosažení menší spotřeby bez větších nákladů. 20 procentní energetická úspornost do roku 2020 bude znamenat úsporu kolem 60 miliard eur ročně, což je dnešní hodnota energetické spotřeby Německa a Finska dohromady. Doprava hltá energie Nelze dopustit, spotřebovaná energie v dopravě EU (nynější vyhlídky) stála v roce 2020 až 130 miliard eur. Když Finsko, Švédsko a Anglie dokázaly snížit spotřebu v dopravě o 16 % za posledních 10 let, proč ve stejném období Španělsko, Lucembursko a Rakouska spotřebovaly v ní o čtvrtinu více energie ? Nové osobní automobily v EU by do roku 2010 neměly mít v průměru vyšší spotřebu pohonných hmot na sto kilometrů než 5 litrů. V Anglii podniková auta musí platit vyšší daň za emise do ovzduší, a proto i vykazují nižší spotřebu, než auta soukromá. Na druhé straně např. v USA, Kanadě a Austrálii jsou PHM stále relativně levné a tak vyrábí mnoho automobilů s výkonnějšími motory, náročnými na spotřebu. To nesmí být naše cesta. Letecká doprava je však energeticky ještě náročnější. 4,9 % globálního oteplování produkují emise z ní. Lodě ovšem spotřebují ještě více PHM. Italský levicový poslanec (bývalý kosmonaut) Umberto Guidoni navrhl v této souvislosti vytvořit novou organizaci (Energy Efficiency Watch), která by hlídala v EU energetickou účinnost a úspornost. K "zelené knize", kterou k energetice vydala EK, maďarský poslanec Gábor Szela řekl, že zatímco se v ní u nejnižší spotřeby energie uvádí jako vzor Dánsko a bývalé socialistické země patří mezi největší energetické spotřebovatele v EU (pobaltské státy dokonce jsou v tom nejhorší), v cenách za energie je tomu naopak. Jak chcete měřit energetickou efektivnost, když neberete v úvahu ceny ? - zeptal se. Rezervy v budovách a domech Další mluvili o tom, že velké rezervy v úsporách energií mají nové členské státy též v zateplování budov. Podle finských poslanců u nich, kde se této otázce věnují již desítky let, lze zateplováním ušetřit ještě kolem 70 % nákladů na topení v domech. Kolem 40 % veškeré energie v EU spotřebovávají budovy (osvětlení, včetně pouličního, vytápění a klimatizace, ohřev vody atd.). Zatímco v EU vyráběné pračky a myčky na nádobí dosahují technologicky již téměř horní hranice energetické úspornosti, jiné elektrospotřebiče jsou ještě dost pod ní. Dvě třetiny spotřeby v budovách pochází přitom z domácností (10 miliónů evropských domácností používá kotle starší než 20 let; náhrada novými by ušetřila až 5 % energie k vytápění). Nová kriteria a normy energetické náročnosti se budou v EU vztahovat již na všechny budovy postavené od ledna 2006 a na budovy s plochou nad 1000 metrů čtverečních, které v budoucnu projdou významnější rekonstrukci nebo modernizaci. Poslanci se shodli v tom, že o energetické účinnosti či úspornosti nutno v celé EU provést obsáhlou osvětu a již ve školách učit děti důležitosti této otázky. Problémem ovšem stále je, že v EU máme kolem 30 tisíc různých směrnic a nařízení. Vyznat se v nich je tvrdým ořechem i pro odborníky. Nejen že jim nerozumí obyčejný člověk, ale ani státy nemají čas převést je do své legislativy. ZDROJ:www.vasaeuropa.sk
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
19
8. 2017
19-26.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
LTD Polana
Ekologický institut Veronica
28
8. 2017
28.8-3.9.2017 - Ostatní akce
Centrum Veronica Hostětín, Hostětín 86
12
9. 2017
12-14.9.2017 - Veletrh, výstava
Birmingham
22
9. 2017
22-24.9.2017 - Seminář, školení
Ekodomov, V Podbabě 29B, Praha 6
26
9. 2017
26-28.9.2017 - Konference
Duisburg
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí