zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Labutě s nebezpečným virem překvapují vědce

21.02.2006
Příroda
Labutě s nebezpečným virem překvapují vědce


Labutě se staly vědeckou záhadou. Nad elegantními bílými ptáky si kvůli viru ptačí chřipky nyní lámou hlavu ostřílení badatelé. Německo včera sice oficiálně potvrdilo, že u dvou mrtvých labutí nalezených na ostrově Rujana byl doopravdy zjištěn nebezpečný kmen viru s označením H5N1, avšak pro vědce tím vážné otázky teprve začínají.
Jak se tímto virem mohly nakazit rujanské labutě? Vždyť tito ptáci zimují v Německu, a tedy zřejmě nepřiletěli ze zamořených oblastí. A proč se nakazily právě labutě? Uhynuly opravdu na ptačí chřipku, nebo měly virus prostě v sobě a pošly třeba vysílením? Není možné, že obávaný virus je v Německu a celé střední Evropě již delší dobu, jen to dosud nikdo nezjistil?

Postižená Rujana
Na Rujaně byly nalezeny desítky mrtvých labutí, avšak veterinární Institut Friedricha Löfflera (FLI) potvrdil virus H5N1 zatím jen u dvou. "Institut má nyní konečně potvrzeno, že u dvou labutí jde o vysoce patogenní virus a že jde o subtyp tohoto viru, který byl poprvé zaznamenán loni u divokého ptactva v Číně," oznámil německý ministr zemědělství Horst Seehofer.
Virus H5N1 byl ale v uplynulých dnech zjištěn také u několika labutí v Itálii, Řecku a Rakousku. Italská laboratoř včera potvrdila kmen H5N1 i u uhynulé labutě nalezené ve Slovinsku. Podezření se objevilo i v Maďarsku.
Německé badatele znepokojuje skutečnost, že se virus objevil u labutí na Rujaně tak náhle. "Dělá nám starosti to, že tyto labutě nejsou klasičtí tažní ptáci a že virus dorazil do Německa před obvyklým jarním tahem," prohlásil předseda FLI Thomas Mettenleiter.
Nabízí dvě možná vysvětlení. Nejpravděpodobnější je, že ptáci kvůli tuhé země přiletěli z východní Evropy a s sebou přinesli virus. Možné ale také je, že nakažené labutě žily vždy na Rujaně. "To by znamenalo, že virus tady řádí déle, než si myslíme," uvedl Mettenleiter.
Experti nyní pátrají po viru H5N1 i v dalších ptačích zdechlinách. Mrtvé kachny, husy či labutě, které obvykle nikoho příliš nevyvádějí z míry, najednou vzbuzují mimořádnou pozornost a okamžitě se odesílají na testy do laboratoří. Experti ale zdůrazňují, že zvířata mohla uhynout vyhladověním či v důsledku chladu.

Virus dorazil už dříve?
Nakaženy byly labutě velké. "Tento druh je standardním ptákem, který je tady pořád," řekla mluvčí FLI Elke Reinkingová. Labutě velké jsou s to urazit jen krátké vzdálenosti, takže nemohly přiletět z oblastí nákazy, tvrdí ornitolog Franz Bairlein.
"Pouze labuť malá a labuť zpěvná jsou arktičtí tažní ptáci a zimují tady. Z Arktidy ale nemohly virus přinést, protože tam dosud nebyl prokázán," řekl Bairlein časopisu Der Spiegel. Labutě mohou být i dokladem toho, že "divoké a vodní ptactvo je přirozenou zásobárnou virů ptačí chřipky", soudí Bairlein. Viry chřipky existují už milióny let jako neškodná střevní infekce vodního ptactva. S Bairleinem souhlasí i Reinkingová, podle níž se labutě mohly nakazit loni na podzim od divokých kachen a ty zase již loni od tažných ptáků. "Pak zůstával virus u divokých ptáků až dosud neobjeven," řekla.
Tuto argumentaci převzal včera i ministr zemědělství spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko Till Backhaus, podle něhož H5N1 do Německa dorazil již zhruba před čtyřmi měsíci. "Proto soudíme..., že virus byl sem zanesen na podzim," řekl televizní stanici ZDF.
I toto vysvětlení má ale háček. Loni na podzim odborníci v Evropě provedli testy u tisíců divokých ptáků a H5N1 nezjistili. "Je to velmi podivné. Nemáme pro to žádné vysvětlení," poznamenal Bairlein.
Labuť velká patří k největším ptákům: rozpětí křídel má 240 centimetrů a váhu až 13 kilogramů. Žije od středních oblastí Švédska a východní Evropy až po Černé moře a Čínu. V Evropě se často chová na parkových a zahradních rybnících. Po celý život má samička obvykle jen jednoho partnera. Při zimování se dostávají do blízkosti husí, divokých i domácích kachen.
Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí