Třídit odpad je normální

PRAHA - Doby, kdy třídění odpadů znamenalo jen nutné zlo v podobě školních sběrů papíru, jsou dávno pryč. Každý z nás denně potkává barevné kontejnery na tříděný odpad. A každý z nás mnohokrát v televizi viděl reklamní spoty, které třídění popularizují. Pro někoho už je rozdělování domácího odpadu na papír, plasty a sklo běžnou věcí. Jiní ještě stále váhají. Lidé už ale nepotřebují další informace. Jde spíš o to dokázat, že třídit má skutečně smysl.

Třídění odpadů se v Česku těší stále větší oblibě. Lidé si na třídění zvykají, takže se z něj postupně stává každodenní činnost. "My třídíme od té doby, co před domem máme ty barevné kontejnery - a to už je hodně dlouho. Třídění se mi nezdá složité. Teď nám přidali i kontejner na krabicové obaly od mléka," svěřuje se svými zkušenostmi Zdeňka Hrubínová z pražských Vinohrad.

Ze srovnání s jinými zeměmi nevycházejí Češi s tříděním odpadu tak špatně. Nemůžeme se sice porovnávat se sousedním Německem, ale ze zemí bývalého východního bloku patříme mezi jedničky. Za loňský rok Češi vytřídili 36 kg odpadu na osobu, což je o dvě kila víc než před rokem. "Hodně se nám daří v tříděných plastech. To jsme dokonce druzí v Evropě," informuje Hana Hradecká z obalové společnosti EKO-KOM.

Kontejnerů je málo
Stále je ale počet kilogramů vytříděných obalů pouze jedna pětina z toho, co bychom vytřídit mohli. Lidé se často vymlouvají na nejrůznější překážky, proč je třídit obtížné. Někdy se za tím schovává jen obyčejná lenost a nezvyk, ale jindy jsou to skutečné obtíže. "V Praze třídíme, ale na chalupě u Benešova ne. Není kde. Vůbec tam nejsou kontejnery. V Praze je příjemné, že kontejnery stojí přímo u domu. Máme to blízko, a to je pro mě jako pro důchodce důležité," říká paní Hrubínová. Umístění kontejnerů může být skutečně problémem. Je těžké lákat někoho na třídění, když se s plnými taškami s tříděným odpadem musíte vláčet několik set metrů. K obyčejné směsné popelnici to je totiž vždy blíž.

"Ještě stále jsou kontejnery moc daleko. V průměru je to asi 175 metrů od dveří domu. Ale na některých místech, například v Brně, je to až čtvrt kilometru. Takže kontejnery s tříděným odpadem jsou stále v nevýhodě," tvrdí odpadový expert Hnutí Duha Ivo Kropáček. Od třídění také odrazuje přeplněnost kontejnerů a to, jak nevábně vypadá jejich okolí. Firmy, které se o odvoz odpadu starají, nedokáží reagovat na zájem lidí o třídění. A často se pak roztříděný odpad válí u popelnic, protože ho už není kam dát. "Nelíbí se mi, že kontejnery většinou přetékají odpadky. Lidi je pak musejí dávat okolo -a znáte to, jaký je pak kolem popelnic nepořádek!," stěžuje si paní Hrubínová.

Lidem chybí informace
Kdo si ale na třídění obalů zvykl, neměl by se nechat podobnými nepříjemnostmi otrávit. Zvlášť, když je řešení po ruce. Stačí nemlčet a dát své mínění najevo. "Je hodně důležité, aby lidi říkali svým obecním úřadům, jaké mají s kontejnery problémy. Že jich je málo, že jsou daleko nebo že jsou přeplněné. Úřady většinou vyjdou svým občanům vstříc,"říká odpadový expert Kropáček. Velké možnosti mají ale také úřady samy. Lidé, kteří třídí, by se rádi dozvěděli, že jejich práce není marná. Jenže zpětná vazba většinou chybí. "Obce by mohly více informovat o výsledcích třídění i o tom, kde suroviny končí a co se z nich dál vyrábí," navrhuje Kropáček. "Lidé musejí vědět, že systém třídění má smysl a že se někdo o jejich práci zajímá," dodává.

Starají se hlavně ženy
Kdo v domácnostech nejčastěji třídí odpad? Průzkum veřejného mínění jednoznačně prokázal, že nejpoctivějšími třídiči jsou ženy ve věku mezi čtyřiceti a šedesáti lety. "Vysvětlujeme si to tím, že právě ženy se nejvíce starají o domácnost," říká Jiří Remr z agentury Market, která průzkum zahájila v listopadu loňského roku na žádost společnosti Eko-kom a Krajského úřadu v Plzni. Nejhoršími třídiči jsou lidé do 25 let. Většina z nich postrádá v blízkosti svého bydliště velkokapacitní kontejnery. "V rámci letošního projektu plánujeme podpořit přibližně25 obcí," říká Marek Sýkora z Regionální rozvojové agentury Plzeňského kraje.

Nejčastější mýty kolem třídění
NE! Před vhozením do kontejneru je třeba odstranit z PET lahve víčko a etiketu.
ANO! PET láhve můžete do kontejneru vhazovat s etiketou i víčkem. Obojí bude při dalším zpracování odstraněno.
NE! Kelímky od jogurtů, másla a jiných potravin musím důkladně vymýt.
ANO! Drobné znečištění obalů nevadí. Stačí, když potravinu dojíte nebo z kelímku vyškrábete.
NE! Z časopisů a dokumentů musím odstranit kancelářské svorky.
ANO! Svorky není třeba odstraňovat. Při dalším zpracování, takzvaným rozvlákněním, jsou odloučeny.
NE! PVC je také plast a tak patří do žlutého kontejneru.
ANO! PVC do kontejneru na tříděný odpad nepatří!!! PVC obsahuje chlor, při zahřátí tak mohou vznikat nebezpečné zplodiny.
NE! Z dopisních obálek musím vytrhnout fóliové okénko.
ANO! Do kontejneru na papír můžete vhazovat obálky celé.
NE! Před vytříděním nápojového kartónu musím odtrhnout umělohmotný uzávěr.
ANO! Prázdný kartón pouze vypláchněte vodou, stlačte a i s víčkem odhoďte do kontejneru nebo oranžového pytle.

VERONIKA FORKOVÁ
http://www.mojenoviny.cz