zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Číňané se potýkají s nedostatkem energií

03.04.2006
Energie
Číňané se potýkají s nedostatkem energií
Dlouholeté úsilí Číny nahradit uhlí a ropu zemním plynem naráží na stoupající ceny této komodity. Ani březnová dohoda s Ruskem o spolupráci v energetice tuto kritickou situaci bezprostředně neodstraní.

Z družic neviditelné město
V Tchung-čchuanu, městě s 800 tisíci obyvateli v centrální Číně, se začaly budovat rozvody zemního plynu již koncem devadesátých let. Snahou bylo zbavit se závislosti na uhlí a bojovat se smogem, který produkovaly zejména komíny cementárny. Zamoření bylo tak rozsáhlé, že toto hustě obydlené a rozlehlé osídlení se nedalo pozorovat z družic, takže se mu říkalo "neviditelné město".
I když se tam kvalita vzduchu výrazně zlepšila, místní činitelé plánují vybudování nové elektrárny. Jenže ta bude využívat uhlí. Představitelé si stěžují na neúnosně rostoucí ceny zemního plynu. "Máme obrovské zásoby uhlí, tak proč je nechávat ladem," říká Čao Kuan-lung z rozvojové a plánovací komise města.
V minulých letech hodlala Čína investovat mnoho miliard amerických dolarů do zajištění dovozu plynu, ale kromě nedávné dohody s Ruskem většina těchto plánů selhala. Do loňského roku čínská vláda schválila výstavbu 168 elektráren, a takřka všech na spalování uhlí. Uhlí má zůstat dominantním energetických zdrojem po celá příští desetiletí. Kdyby se úsilí o vyšší využívání zemního plynu podařilo, snížilo by to i napětí, které tato nejlidnatější země vytváří na světových ropných trzích. Čína je už nyní druhým největším spotřebitelem energie po Spojených státech a její potřeby prudce rostou s expandující ekonomikou.
Zemním plynem je dnes poháněno pouze 2,1 procenta elektráren. A vše nasvědčuje tomu, že plyn se nestane alternativou uhlí a ropy, i kvůli prodražující se dopravě. Čínští plánovači předvídají, že země bude kolem roku 2020 dovážet kolem poloviny své spotřeby plynu.

I cena uranu se prodražuje
Čína to nemá snadné ani s využitím jaderných elektráren. Cena uranu se od roku 2002 na světových trzích zečtyřnásobila, zejména i v důsledku rostoucí čínské poptávky. V příštích patnácti letech hodlá tato země vybudovat na třicet jaderných elektráren, nyní má jen devět reaktorů.
Čína se začala obávat, že bude narážet na nedostatek energetických zdrojů již v roce 1993. V téže době prudký rozvoj industrializace negativně zhoršoval životní prostředí. Proto se zemní plyn tehdy jevil jako nejslibnější energetický zdroj, zejména pro elektrárny a těžký průmysl. Ve velkoměstech jako Šanghaj a Peking se začaly rozkopávat ulice a rozvádět zemní plyn do závodů i sídlišť. Avšak další využívání plynu narazilo na rostoucí ceny této komodity na světových trzích.
Město Tchung-chuan, které bylo částečně plynofikováno, relativně hospodářsky prosperuje. V roce 1996 nabídla Asijská rozvojová banka Číně půjčku ve výši 156 miliónů dolarů na plynofikaci a další ekologické projekty. V Tchung-chuanu tyto peníze pomohly vybudovat sedmdesátikilometrovou rozvodnou síť pro třicet tisíc domácností. Místní si na zemní plyn zvykli a kvalita vzduchu se zlepšila. Nyní si už toto město ročně užívá dvě třetiny "modrých dní", tedy těch, kdy město nezavalí smog.
Jenže místní cementárna i další podniky si plyn nemohly z finančních důvodů dovolit, tím spíš, že uhlí z nedalekých dolů je levné. Městské úřady navíc plánují výstavbu elektrárny, ovšem tepelné, neboť uhlí je nadbytek a jeho cena je nízká. "Zemní plyn je pro elektrárnu příliš drahý," konstatuje městský plánovač Čao Kuan-lung.
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
ASIO, spol.s r.o.
28
7. 2017
28.7.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
7
8. 2017
7-11.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí