zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Mladí Evropané dávají přednost biopotravinám

09.05.2006
Zemědělství
Mladí Evropané dávají přednost biopotravinám
Západní Evropa chce jíst maso od "spokojených" zvířat. Za to je ochotná si připlatit. A ovoce, zelenina i obilí musí být vypěstovány bez chemie.

Organic - to je slovo, které v Británii zahlédnete nebo uslyšíte na každém kroku. Jíst organickou stravu se tady prostě nosí. A taky trochu musí. Je to přece moderní, zdravé a navíc: Jamie Olivier z ničeho jiného nevaří.
Pokud jste předchozím řádkům nerozuměli, nevíte, co je to "organic" potravina, a ani netušíte, kdo je Jamie Olivier, tak se pravděpodobně příliš nezajímáte o to, co jíte. Nevíte, kde to vyrostlo či bylo vypěstováno. V Anglii, podobně jako třeba v Německu či Švýcarsku, právě tohle řeší velmi mnoho lidí. A netušit, o čem se mluví, by tam bylo společenským faux paux.

Co mám jíst, Jamie?
Chcete-li být v obraze, zapamatujte si, že "organic" je přívlastek, který se na britských ostrovech používá pro potraviny, jimž v Česku říkáme bio. Tedy ty, které jsou produkovány ekologickým zemědělstvím. Jamie Olivier je mladý Brit, který vydává kuchařky ve všech světových jazycích včetně češtiny a učí Evropany znovu vařit. Ve své zemi je bezmála stejně populární jako kdysi John Lennon.
V Británii nastal boom ekologického zemědělství podobně jako v jiných zemích vyspělé Evropy zhruba před deseti lety. "Pak se zdálo, že už se počet příznivců nezvyšuje. Jenže přišel Jamie Olivier se svými pořady, v nichž vaří jen z biopotravin, a nastala druhá vlna," vysvětluje Hanka Zemanová, autorka první české biokuchařky a velká propagátorka biopotravin.
Není to ale jen Jamie Olivier, kdo způsobil, že Evropané řeší, kdo a jak vypěstoval mouku, ze které mají k snídani chléb, kdo a jak porazil krávu, z níž jedí steak, a zda okurky ze salátu nebyly hnojeny chemikáliemi. Zabývat se tím, co se jí, je prostě móda. "Někdy bych řekla, že se Švýcarům opravdu daří dobře, když na to mají tolik času a energie," tvrdí Jitka Beránková, která žije osm let v Bernu. Svému synovi by ale jiné než biomléko a biojogurty nekoupila. Když si vybírá rajčata, tak jen ta s nálepkou bio: "Jsou sice o něco dražší, ale mají lepší chuť, jsou skoro stejné jako ty, co jsem si kdysi trhala na zahradě u babičky."
Také pětatřicetiletá Karen Wientgenová z německého Düsseldorfu preferuje biopotraviny: "Je to mnohem zdravější. Bio kupuji například celozrnné nudle, které jsou podle mého názoru lepší. Víc zasytí a jsou zdravější." Produkty, které pocházejí z kontrolované výroby, kupuje jak ve speciálním bioobchodu, tak v běžném supermarketu: "Za rohem mám například Plus, kde ráda kupuji například biobanány či jablečný džus. Do speciálního obchodu chodím o víkendu, když mám čas. Tam mají mnohem větší nabídku třeba co se týče různých zrnek, která si dávám do müsli." Vyšší cena některých biopotravin jí nevadí. "Podle mě je to fér. Za lepší chuť si ráda připlatím," říká Karen Wientgenová, která se rozhodně neobejde bez biovajec. "Nedokážu se smířit s představou, jak to chodí v běžných chovech. Těch slepic je mi líto," vysvětluje.

Dvojnásobek za biomaso
Biopotraviny si rád kupuje také osmadvacetiletý Stefan Bach z Düsseldorfu, který jako amatér běhá maratóny a na vedlejší úvazek pracuje coby trenér ve fitness studiu: "Bio si například kupuji chléb a jiné pečivo, protože je zdravější. Často sáhnu po sýru, který mi z biovýroby přijde mnohem chutnější." Ve velkém speciálním biosupermarketu, který má nedaleko pracoviště, si kupuje také sušené ovoce: "Výběr tam je mnohem větší."
Podle zkušeností Ireny Tesarčíkové, která absolvovala dvouletý studijní pobyt v Londýně, dává mezi Brity biopotravinám přednost střední a vyšší vrstva. A pak hlavně mladí lidé a rodiny s dětmi. "V cenách přitom není velký rozdíl. Za litr normálního mléka zaplatíte 70 pencí, za biomléko dáte jednu libru (43 korun). Biomaso je oproti normálnímu dražší dvojnásobně.
Když se Irena Tesarčíková před časem vrátila z Británie, nechtěla věřit tomu, že v Česku stále ještě nelze v hypermarketu běžně koupit mléko nebo maso s nálepkou "organic". "Přišla jsem do Teska a myslela, že to bude jako v Londýně. Když jsem hledala biooddělení, nejdříve prodavačka vůbec nevěděla, co to je, a pak mě poslala do diakoutku," říká. Chce-li nakoupit alespoň některé jídlo, na něž si v Británii zvykla, musí obvykle oběhnout několik obchodů.
"Biopotraviny pod značkou Tesco Organic, jak jsou na ně zvyklí zákazníci ve Velké Británii, uvede naše firma v Česku na podzim," říká k tomu Jana Matoušková, mluvčí Tesco Store ČR. "Ale už v současnosti lze u nás koupit širokou nabídku biomasa i dalších trvanlivých potravin."
Jak se liší ceny
potraviny běžné ekologické
Chléb (500 gramů) 10 42
Jogurt (150 gramů) 8 16
Tvaroh (250 gramů) 12 29
6 vajec 12 33
Hovězí maso zadní (1 kg) 130 280
Mrkev (svazek) 15 35 (v sezóně) - 65
Mandarinky (1 kg) 25 82
Rýže (1 kg) 15 72
Máslo (250 g) 22 36
Sýr (1 kg) 120 580
Ceny v korunách jsou pouze orientační a liší se podle jednotlivých prodejen a druhů potravin. Ceny a seznam bioobchodů najdete například na www.biospotrebitel.cz nebo www.rozmaryna.cz

AUTOR: Markéta Grosmanová
Bára Bublíková
AUTOR-WEB: www.ihned.cz
Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí