zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Miliardy končí v kontejnerech

05.06.2006
Odpady
Miliardy končí v kontejnerech
Ročně vyhodíme do odpadu léky za téměř 6 miliard korun! Nikomu to nevadí, nikdo to nesleduje.

Když se studenti Farmaceutické fakulty UK v Hradci Králové v rámci své studentské praxe rozešli do lékáren a domácností, aby zjistili, jak se plýtvá léky, nestačili se divit. Podle zákona je každá lékárna povinna zajistit sběr nepoužitých léků a jejich likvidaci. Léky s prošlou dobou použitelnosti, zjevně poškozené nebo uchovávané v nevhodných podmínkách, musejí být zlikvidovány včetně jejich obalů tak, aby nedošlo k ohrožení života a zdraví lidí, zvířat nebo životního prostředí.

Tak si to představoval zákonodárce. Jenže studenti nacházeli ve sběrných kontejnerech léky, které ještě měly do skončení doby použitelnosti daleko a krabičky ani nebyly otevřeny. Studenti si dali tu práci a spočítali, že kompletně nepoužitých balení bylo celých 54 % ze všech vrácených léků.

LÉKY NA PŘEDPIS SE VYHAZUJÍ SNADNĚJI.

Ukazuje se, že ani výše doplatku za léky není motivující k šetření. Společnost Infopharm, která se zabývá sledováním spotřeby léků na českém trhu, zjistila, že roční součet všech doplatků na léky přesahuje částku, kterou jsme vydali v témže roce na koupi volně prodejných léků. Infopharm spočítal, že v roce 2004 každý z nás zaplatil na spoluúčasti 1400 korun, z toho šla tisícikoruna na léky a zbytek na ostatní zdravotnické služby. Prostým selským rozumem by tedy člověk došel k názoru, že lidé budou zvažovat, zda lék skutečně potřebují nebo zda ho vyhodí. Přitom v kontejnerech se z 85 % nacházejí léky na lékařský přepis a pouze zbytek jsou léky, které si lidé koupili sami a plně hradili. Zdá se to nelogické, vždyť většinou volně prodejný lék stojí několik korun a doplatek je často ve výši stokorun. Odpověď je jasná. Lék, který si sami koupíme, asi skutečně potřebujeme, a tak ho také využíváme.

Celou čtvrtinu vyhozených léků tvoří léky na kardiovaskulární systém. Léky, které jsou drahé a které by měly být předepisovány pacientům, kteří je nutně potřebují. Druhou čtvrtinu činily léky na respirační choroby. Dalo by se říci, že na ně doslova kašleme. Jen tyto dvě skupiny tvoří celou polovinu všech vyhozených léků. U té druhé by se to ještě dalo pochopit. Kašel nás přešel, dýchá se nám lépe, tak proč ještě brát léky. Jak to ale zdůvodnit u léků pro kardiaky? Jak je vidět, asi to s jejich srdcem nebo oběhovým systémem nebude tak zlé.

Pro profesora Jana Solicha, který celý výzkum vede, zpracovalo Grémium majitelů lékáren statistiku vrácených balení prakticky ve všech soukromých lékárnách v ČR. Čísla, která mu majitelé lékáren dodali, mu vyrazila dech. Každá česká lékárna nasbírala v průměru 220 kilogramů vrácených léků. Když se spočítala jejich cena, bylo to ještě zajímavější. Hodnota vyhozených léků na jedné lékárně dosáhla více než 282 000 korun. Jsou sice malé lékárny, kde je tato částka podstatně nižší, ale i tak vychází, že jsme vyhodili přes 6 miliard korun.

Šokující je i další údaj, který studentům vyšel při dotazníkové akci mezi pacienty. Dvě třetiny dotázaných sice tvrdily, že užívají všechny léky, které jim lékař předepsal, ale zbytek se přiznal, že občas nějaký ten lék vypustí nebo neužívá vůbec. A to je přitom třeba vzít v potaz i fakt, že málokdo se otevřeně přizná, že nedodržuje léčebný režim.

Nějaký lék se vždycky hodí. V domácích lékárničkách se hromadí léky za tisíce. Ve studenty sledovaných domácnostech se našlo celkem 300 druhů léků. Každá domácnost má "pro jistotu" doma léky za 4120 Kč. Skoro polovina byly léky, které už měly prošlou dobu použitelnosti, 20 % nebylo ani otevřeno. Protože máme v ČR asi čtyři miliony domácností, jednoduše vypočítáme, že jsme si takhle "nasyslili" léky za takřka 10 miliard korun.

Státní ústav pro kontrolu léčiv uvádí, že se v České republice spotřebuje ročně léků za 64 miliard. Úředníci k tomuto číslu dospěli matematickou operací, když vynásobili množství balení maximální cenou. Do toho ovšem zahrnuli i veterinární léčiva nebo obchodování distributorů mezi sebou (jeden lék je pak zahrnut dvakrát). Blíže pravdě je asi soukromá konzultační firma IMS, která se živí sledováním trhu s léčivy na celém světě. Pro rok 2005 odhadla celkovou spotřebu léků v ČR na 41,6 miliardy korun, z toho 5,5 miliardy bylo nakoupeno volně a zbytek byly léky na předpis. Z toho hned 6 miliard zase vyhodíme!

Vyhazovat, ale levně? Rok od roku spotřebováváme více léků.V roce 2004 se sice podařilo tento trend zpomalit, ale hned v následujícím roce se dynamika spotřeby opět vesele rozjela. Spotřeba je daleko nejvýznamnější faktor v růstu výdajů na léky, daleko za růstem cen nebo uváděním nových léků na trh. Jednou z cest, kde by bylo možno výdaje snížit, je rychlejší zavádění generických léků namísto originálních.

Generické léky jsou naprosto stejné jako originální, jsou to přesné kopie léků, jimž už vypršela patentová ochrana. Tím, že výdaje na výzkum a vývoj jsou amortizovány, jejich cena je podstatně nižší. Profesor Steven Simoens z belgické Katolické univerzity v Lovani porovnal 11 zemí EU navzájem. Z regionu střední Evropy si vybral Polsko, které považuje za zemi s rozvinutým generickým trhem. Přesto studie ukázala, že by Polsko mohlo ušetřit ještě 27 %, kdyby nasadilo generické léky na prvních deset nejvíce užívaných léčiv. V Belgii, kde je užívání generik daleko méně rozšířeno, by to mohlo být až 48 %.

Žádnou podobnou studii pro ČR nemáme. Přestože náš trh s generiky je na evropském průměru, měli bychom i my udělat inventuru toho, kde by se dalo ušetřit na výdajích. Ministr zdravotnictví Rath drastickými opatřeními růst výdajů zastavil. Hlavním farmaceutickým firmám na českém trhu za I. čtvrtletí letošního roku výrazně klesl obrat. Lékaři se bojí předepisovat.

Řada těchto opatření by ale nemusela být, kdybychom měli na trhu větší paletu generických léků, lepší cenovou politiku včetně spoluúčasti pro originální léky a hlavně kdybychom léky neplýtvali. Aspirin nebo acylpyrin pomáhají od bolesti hlavy. Pokud jsou ale vyhozeny do kontejneru, tak nám nepomohou. A z toho by nás hlava bolet měla.

AUTOR: Aleš Bluma


Proč nelze zastavit plýtvání s léky?

Výrobci jsou spokojeni. Dávají sponzorské dary, vysílají zdravotnické pracovníky na školení (někdy i spojené s lyžováním či pláží), jen aby si udrželi svou pozici na trhu.

Velkoobchod se chová obdobně.

Spokojeni jsou i lékárníci, protože se jim zvyšuje obrat.

Spokojeni jsou také lékaři. Někdy dostávají prémii za počet předepsaných léků od výrobce, jindy jim dealeři poradí, co psát. A uspokojí pacienta, vždyť neodešel od lékaře bez receptu.

Pacientovi to nevadí. Užívá jen co chce, a co zůstane, dá do kontejneru v lékárně, a ta přes firmu do komína.

Likvidační firmy z toho mají dobrý byznys. Likvidaci léků platí stát.

Zdravotní pojišťovny většinou nemají revizní farmaceuty a revizní lékaři, většinou důchodci, nejsou schopni vše uhlídat.

Co bychom měli dělat, abychom zastavili ztráty?

Stanovit systém sledování předpisování léků (lékové karty pacientů, záznamy ve zdravotní pojišťovně).

Stanovit jasná pravidla pro předpisování léků. Pravidelně sledovat, co a jak lékař předepisuje. Nejen finančně, jako dnes, ale i odborně na každého pacienta.

Sledovat duplicitní vyšetření a eventuální duplicitní předepisování.

Více se zaměřit na pacienty, vysvětlovat, že ne vždy je třeba obdržet lék.

Cenotvorbou a doplatky regulovat využívání léků.

AUTOR: JAN SOLICH
emeritní profesor Farmaceutické fakulty UK
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
19
8. 2017
19-26.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
LTD Polana
Ekologický institut Veronica
28
8. 2017
28.8-3.9.2017 - Ostatní akce
Centrum Veronica Hostětín, Hostětín 86
12
9. 2017
12-14.9.2017 - Veletrh, výstava
Birmingham
22
9. 2017
22-24.9.2017 - Seminář, školení
Ekodomov, V Podbabě 29B, Praha 6
26
9. 2017
26-28.9.2017 - Konference
Duisburg
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí