Případ kamenného draka
Odpůrcům jaderného úložiště Pačejov svitla naděje z Kremlu. O vyhořelé palivo
mají zájem Rusové.
Odpůrcům jaderného úložiště Pačejov svitla naděje z Kremlu. O vyhořelé palivo mají zájem Rusové.
V Maňovicích na Plzeňsku čouhá ze země kamenná dračí hlava. Pověst říká, že k hlavě patří i tělo, uvízlé hluboko v podzemí. Drak se prý škrábal na povrch tak usilovně, až zkameněl. Všechno bylo v pořádku, dokud se o neobvyklý výtvor přírody nezačali zajímat geologové, vyslaní do Maňovic Správou úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Mají, obrazně řečeno, prozkoumat, kam až kamenné dračí tělo sahá a z jakého těsta je uhněteno.
Pokud průzkumné sondy odhalí neporušenou žulu, která zasahuje až do hloubky pěti set metrů, život v Maňovicích se od základu změní. Kamenný drak bude provrtán skrz naskrz hustou sítí podzemních chodeb a do nich se neprodyšně zabetonují kontejnery s vyhořelým palivem jaderných elektráren.
"Podzemní úložiště má zahájit provoz až v roce 2065. Jenže do té doby Maňovice dávno zaniknou," říká starosta obce Miroslav Panuška nad nejnovějším posudkem SÚRAO o úložišti, který s názvem Předběžná studie proveditelnosti v lokalitě Pačejov Nádraží zpracoval početný tým pracovníků sdružení Geobariéra společnosti Aquatest. V textu se přímo říká, že po dobu výstavby postihne Maňovice "úplná ztráta trvalé obytné funkce".
VYTIPOVANÝCH LOKALIT pro úložiště je v Česku šest, ale Maňovice představují horkého favorita, protože v nich SÚRAO vidí nejslabšího protivníka. Žije tu pouze 42 stálých obyvatel. Podle studie většinou starých a nekvalifikovaných, takže obci hrozí vylidnění tak jako tak. Maňovice jsou tak malé, že SÚRAO eviduje tuto lokalitu pod názvem Pačejov, což je nejbližší velká obec v sousedství.
Správa úložišť radioaktivních odpadů ve studii otevřeně přiznává, že po dobu výstavby nebude život v obci ani jejím okolí žádnou lahůdkou. Hluk a prach při těžbě horniny - má se jí vyrubat půldruhého milionu kubíků - bude provázet další nepříjemný aspekt: "import pracovníků s potenciálně problematickým sociálním chováním". Drsný tón studie, která v kopiích koluje obcemi Pačejovska, tamní občany pobouřil. Tisková mluvčí SÚRAO Lucie Steinerová krčí rameny. "Psali to odborníci a jejich technický jazyk je už takový," říká mluvčí. Kolik studie stála, Steinerová neví.
Celkové náklady na vybudování úložiště mají činit 50 miliard korun. Peníze se od roku 1997 shromažďují na speciálním účtu, kam přispívají všichni původci jaderného odpadu. Kromě elektrárenské společnosti ČEZ, která odvádí nejvíc, posílají na účet peníze i výzkumná a zdravotnická zařízení, kde se pracuje s radioaktivními zářiči.
ZKAMENĚLÝ DRAK v Maňovicích i žulové podzemí dalších pěti vytipovaných lokalit může ještě nějaký čas odpočívat. Vzhledem k odporu obcí rozhodlo Ministerstvo průmyslu a obchodu zmrazit geologické práce do roku 2009. Dílčí úspěch mezitím SÚRAO zaznamenalo v lokalitě Rohozná na Vysočině, kde s ní tři z tamních obcí uzavřely memorandum o porozumění. Jinými slovy jsou ochotny o problematice diskutovat, a za tuto vstřícnost jim SÚRAO platí 1,5 milionu korun ročně.
Na Pačejovsku odpor ještě zesílil a vyústil v založení iniciativy zvané Jaderný odpad? Děkujeme, nechceme! "Malicherné sousedské spory jsou ty tam, už máme 4500 členů," pochvaluje si rostoucí základnu aktivistů další občan Maňovic Josef Pač. Nejvíc ho nadzvedlo, když se ve studii dočetl, že místní výrobci budou mít po zprovoznění úložiště potíže s odbytem zboží kvůli obavám spotřebitelů z radioaktivity.
ÚLOŽIŠTĚ se na Pačejovsku stalo hlavním tématem nadcházejících voleb. Setkání s kandidáty na poslance do Sněmovny bylo takticky zvoleno v den dvacátého výročí havárie v Černobylu. Shodou okolností týden poté, co Sněmovna zamítla senátní novelu atomového zákona. Šlo v ní o to, aby obce dostaly možnost vyjádřit se k umístění jaderného zařízení na svém území. V západoevropských státech je to běžné, ale v Česku o tom dosud rozhoduje pouze jediná instituce - Státní úřad pro jadernou bezpečnost.
"Musel jsem se podřídit stranické disciplině," vysvětloval zdejší rodák a současný poslanec za ODS Jiří Bílý, proč navrhovanou novelu ve sněmovně nepodpořil, ač byl osobně přesvědčen o její užitečnosti. Pokud by novela prošla, obce by také každý rok dostávaly finanční příspěvek na údržbu silnic, aby se občané při jaderné havárii mohli rychleji evakuovat. K sepsání zmíněné novely inspiroval senátory právě žalostný stav vozovek poblíž Dukovan a Temelína. Jenže ve sněmovně se poslanci zejména z ODS zalekli možnosti, že by v takovém případě o podobný příspěvek začaly žádat i obce poblíž chemických továren a dalších rizikových provozů.
SPOLUOBČANY v Pačejově se poslanec Bílý pokoušel chlácholit tím, že úložiště v Česku nakonec možná vůbec nevznikne. Radioaktivní odpad prý od nás za úplatu chtějí odebírat Rusové. Pozoruhodné je, že neurčitě vyslovený slib poslance Bílého nebyl plácnutím do vody, i když unijní legislativa podobné obchody prozatím zakazuje. Každý členský stát EU si musí vyhořelé jaderné palivo uskladnit do trvalého úložiště na vlastním území. Jenže ve hře je i další, Unií dosud neschválený návrh, a ten už tak striktně nezní. S ohledem na různorodé geologické podmínky členských států by mohlo vzniknout jen několik úložišť, a to v místech, která z bezpečnostních důvodů nejlépe vyhovují. Odborníci dokonce nezavrhují ani možnost jediného centrálního úložiště, které by se možná nacházelo mimo hranice současné EU.
"Nabídku z Ruska jsme skutečně dostali. Oslovili všechny naše instituce, které pracují s jaderným materiálem. Tedy atomové elektrárny, výzkumné ústavy i Ministerstvo průmyslu a obchodu, které teď studuje navržené finanční podmínky," řekl Ekonomu mluvčí Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Pavel Pittermann. "Rusové by od nás odebírali vyhořelé palivo k přepracování, tak jako ho už nyní berou od jaderného výzkumáku v Řeži," uvedl Pittermann. Podobně za vodou je i školní reaktor na ČVUT.
Vracet palivo do Ruska by nebylo levné, to ale podzemní úložiště také nebude. Peníze na účtu se teprve začínají střádat. Háček je navíc v tom, že skutečné náklady na konec palivového cyklu, jak Pittermann obezřetně nazývá zneškodnění vyhořelých článků, zatím nejsou zahrnuty do ročních nákladů na provoz jaderných elektráren.
Rusové už každopádně v Česku zabodovali. Podařilo se jim získat smlouvu na další dlouhodobé dodávky paliva pro Dukovany a teď nejnověji i pro Temelín. Kontraktu s ruskou firmou TVEL předcházela propagační kampaň ve velkém stylu. TVEL v Praze loni na podzim sponzoroval představení v Národním divadle a pořádal slavnostní večeři na pražském Žofíně pro dva tisíce hostů.
PREZIDENT Vladimir Putin se netají tím, že chce z Ruska vybudovat jadernou velmoc. Během jarní návštěvy letos v Praze měl vždy blízko sebe šéfa Ruské agentury pro atomovou energii Rossatom Sergeje Kirijenka. A Kirijenko není jen tak někdo, jak podotýká ruská publicistka Natalija Sudljakovová, která z Prahy dopisuje do moskevských Izvěstijí.
"Vyhořelé palivo je byznys jako každý jiný, a Rusko nevidí důvod, proč by na něj měli mít monopol jen Američané," prohlašuje Sudljakovová. Mluvčí Dukovan Petr Spilka se k návrhu vracet do Ruska vyhořelé palivo staví rezervovaně. Jednak není jisté, kde jaderný odpad ve skutečnosti skončí, aby Česká republika neměla v budoucnu potíže, a navíc je předčasné zbavovat se materiálu, jehož pravou cenu ještě neznáme. "Je to recyklovatelná surovina, která nám může přijít vhod, až u nás vytěžíme uhlí a ve světě vyschnou naleziště ropy a plynu. V dukovanském meziskladu může vyhořelé palivo bez problému vydržet 50 až sto let," tvrdí s jistotou Spilka. Zalít vyhořelé palivo v podzemí neprodyšně betonem by znamenalo připravit se o potenciální zdroj energie jednou provždy.
Zatím to vypadá, že kamenný drak v Maňovicích může další tři roky klidně spát. Pokud se Rusové do té doby s českou stranou dohodnou a vyhořelé palivo si skutečně odvezou, může spát navěky. Už by mu nic nehrozilo - a Maňovicím snad také ne.
AUTOR: Alice Olbrichová
V Maňovicích na Plzeňsku čouhá ze země kamenná dračí hlava. Pověst říká, že k hlavě patří i tělo, uvízlé hluboko v podzemí. Drak se prý škrábal na povrch tak usilovně, až zkameněl. Všechno bylo v pořádku, dokud se o neobvyklý výtvor přírody nezačali zajímat geologové, vyslaní do Maňovic Správou úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Mají, obrazně řečeno, prozkoumat, kam až kamenné dračí tělo sahá a z jakého těsta je uhněteno.
Pokud průzkumné sondy odhalí neporušenou žulu, která zasahuje až do hloubky pěti set metrů, život v Maňovicích se od základu změní. Kamenný drak bude provrtán skrz naskrz hustou sítí podzemních chodeb a do nich se neprodyšně zabetonují kontejnery s vyhořelým palivem jaderných elektráren.
"Podzemní úložiště má zahájit provoz až v roce 2065. Jenže do té doby Maňovice dávno zaniknou," říká starosta obce Miroslav Panuška nad nejnovějším posudkem SÚRAO o úložišti, který s názvem Předběžná studie proveditelnosti v lokalitě Pačejov Nádraží zpracoval početný tým pracovníků sdružení Geobariéra společnosti Aquatest. V textu se přímo říká, že po dobu výstavby postihne Maňovice "úplná ztráta trvalé obytné funkce".
VYTIPOVANÝCH LOKALIT pro úložiště je v Česku šest, ale Maňovice představují horkého favorita, protože v nich SÚRAO vidí nejslabšího protivníka. Žije tu pouze 42 stálých obyvatel. Podle studie většinou starých a nekvalifikovaných, takže obci hrozí vylidnění tak jako tak. Maňovice jsou tak malé, že SÚRAO eviduje tuto lokalitu pod názvem Pačejov, což je nejbližší velká obec v sousedství.
Správa úložišť radioaktivních odpadů ve studii otevřeně přiznává, že po dobu výstavby nebude život v obci ani jejím okolí žádnou lahůdkou. Hluk a prach při těžbě horniny - má se jí vyrubat půldruhého milionu kubíků - bude provázet další nepříjemný aspekt: "import pracovníků s potenciálně problematickým sociálním chováním". Drsný tón studie, která v kopiích koluje obcemi Pačejovska, tamní občany pobouřil. Tisková mluvčí SÚRAO Lucie Steinerová krčí rameny. "Psali to odborníci a jejich technický jazyk je už takový," říká mluvčí. Kolik studie stála, Steinerová neví.
Celkové náklady na vybudování úložiště mají činit 50 miliard korun. Peníze se od roku 1997 shromažďují na speciálním účtu, kam přispívají všichni původci jaderného odpadu. Kromě elektrárenské společnosti ČEZ, která odvádí nejvíc, posílají na účet peníze i výzkumná a zdravotnická zařízení, kde se pracuje s radioaktivními zářiči.
ZKAMENĚLÝ DRAK v Maňovicích i žulové podzemí dalších pěti vytipovaných lokalit může ještě nějaký čas odpočívat. Vzhledem k odporu obcí rozhodlo Ministerstvo průmyslu a obchodu zmrazit geologické práce do roku 2009. Dílčí úspěch mezitím SÚRAO zaznamenalo v lokalitě Rohozná na Vysočině, kde s ní tři z tamních obcí uzavřely memorandum o porozumění. Jinými slovy jsou ochotny o problematice diskutovat, a za tuto vstřícnost jim SÚRAO platí 1,5 milionu korun ročně.
Na Pačejovsku odpor ještě zesílil a vyústil v založení iniciativy zvané Jaderný odpad? Děkujeme, nechceme! "Malicherné sousedské spory jsou ty tam, už máme 4500 členů," pochvaluje si rostoucí základnu aktivistů další občan Maňovic Josef Pač. Nejvíc ho nadzvedlo, když se ve studii dočetl, že místní výrobci budou mít po zprovoznění úložiště potíže s odbytem zboží kvůli obavám spotřebitelů z radioaktivity.
ÚLOŽIŠTĚ se na Pačejovsku stalo hlavním tématem nadcházejících voleb. Setkání s kandidáty na poslance do Sněmovny bylo takticky zvoleno v den dvacátého výročí havárie v Černobylu. Shodou okolností týden poté, co Sněmovna zamítla senátní novelu atomového zákona. Šlo v ní o to, aby obce dostaly možnost vyjádřit se k umístění jaderného zařízení na svém území. V západoevropských státech je to běžné, ale v Česku o tom dosud rozhoduje pouze jediná instituce - Státní úřad pro jadernou bezpečnost.
"Musel jsem se podřídit stranické disciplině," vysvětloval zdejší rodák a současný poslanec za ODS Jiří Bílý, proč navrhovanou novelu ve sněmovně nepodpořil, ač byl osobně přesvědčen o její užitečnosti. Pokud by novela prošla, obce by také každý rok dostávaly finanční příspěvek na údržbu silnic, aby se občané při jaderné havárii mohli rychleji evakuovat. K sepsání zmíněné novely inspiroval senátory právě žalostný stav vozovek poblíž Dukovan a Temelína. Jenže ve sněmovně se poslanci zejména z ODS zalekli možnosti, že by v takovém případě o podobný příspěvek začaly žádat i obce poblíž chemických továren a dalších rizikových provozů.
SPOLUOBČANY v Pačejově se poslanec Bílý pokoušel chlácholit tím, že úložiště v Česku nakonec možná vůbec nevznikne. Radioaktivní odpad prý od nás za úplatu chtějí odebírat Rusové. Pozoruhodné je, že neurčitě vyslovený slib poslance Bílého nebyl plácnutím do vody, i když unijní legislativa podobné obchody prozatím zakazuje. Každý členský stát EU si musí vyhořelé jaderné palivo uskladnit do trvalého úložiště na vlastním území. Jenže ve hře je i další, Unií dosud neschválený návrh, a ten už tak striktně nezní. S ohledem na různorodé geologické podmínky členských států by mohlo vzniknout jen několik úložišť, a to v místech, která z bezpečnostních důvodů nejlépe vyhovují. Odborníci dokonce nezavrhují ani možnost jediného centrálního úložiště, které by se možná nacházelo mimo hranice současné EU.
"Nabídku z Ruska jsme skutečně dostali. Oslovili všechny naše instituce, které pracují s jaderným materiálem. Tedy atomové elektrárny, výzkumné ústavy i Ministerstvo průmyslu a obchodu, které teď studuje navržené finanční podmínky," řekl Ekonomu mluvčí Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Pavel Pittermann. "Rusové by od nás odebírali vyhořelé palivo k přepracování, tak jako ho už nyní berou od jaderného výzkumáku v Řeži," uvedl Pittermann. Podobně za vodou je i školní reaktor na ČVUT.
Vracet palivo do Ruska by nebylo levné, to ale podzemní úložiště také nebude. Peníze na účtu se teprve začínají střádat. Háček je navíc v tom, že skutečné náklady na konec palivového cyklu, jak Pittermann obezřetně nazývá zneškodnění vyhořelých článků, zatím nejsou zahrnuty do ročních nákladů na provoz jaderných elektráren.
Rusové už každopádně v Česku zabodovali. Podařilo se jim získat smlouvu na další dlouhodobé dodávky paliva pro Dukovany a teď nejnověji i pro Temelín. Kontraktu s ruskou firmou TVEL předcházela propagační kampaň ve velkém stylu. TVEL v Praze loni na podzim sponzoroval představení v Národním divadle a pořádal slavnostní večeři na pražském Žofíně pro dva tisíce hostů.
PREZIDENT Vladimir Putin se netají tím, že chce z Ruska vybudovat jadernou velmoc. Během jarní návštěvy letos v Praze měl vždy blízko sebe šéfa Ruské agentury pro atomovou energii Rossatom Sergeje Kirijenka. A Kirijenko není jen tak někdo, jak podotýká ruská publicistka Natalija Sudljakovová, která z Prahy dopisuje do moskevských Izvěstijí.
"Vyhořelé palivo je byznys jako každý jiný, a Rusko nevidí důvod, proč by na něj měli mít monopol jen Američané," prohlašuje Sudljakovová. Mluvčí Dukovan Petr Spilka se k návrhu vracet do Ruska vyhořelé palivo staví rezervovaně. Jednak není jisté, kde jaderný odpad ve skutečnosti skončí, aby Česká republika neměla v budoucnu potíže, a navíc je předčasné zbavovat se materiálu, jehož pravou cenu ještě neznáme. "Je to recyklovatelná surovina, která nám může přijít vhod, až u nás vytěžíme uhlí a ve světě vyschnou naleziště ropy a plynu. V dukovanském meziskladu může vyhořelé palivo bez problému vydržet 50 až sto let," tvrdí s jistotou Spilka. Zalít vyhořelé palivo v podzemí neprodyšně betonem by znamenalo připravit se o potenciální zdroj energie jednou provždy.
Zatím to vypadá, že kamenný drak v Maňovicích může další tři roky klidně spát. Pokud se Rusové do té doby s českou stranou dohodnou a vyhořelé palivo si skutečně odvezou, může spát navěky. Už by mu nic nehrozilo - a Maňovicím snad také ne.
AUTOR: Alice Olbrichová
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích
