O účincích soli na vegetaci

Sůl používaná na solení chodníků či silnic škodí nám všem, pravděpodobně nejvíce stromům, které důsledkem nadměrného solení chřadnou či uhynou. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti v rámci poradenské a expertní činnost zpracoval celkem 50 odborných posudků na úhyn stromů. Nejčastější příčinou chřadnutí lesa byl právě vliv nadměrného solení vozovek v zimních měsících a zatékání solné břečky do porostů (11x).
Výzkumný ústav okrasného zahradnictví v Průhonicích prováděl „Výzkum vlivu posypu vozovek a chodníků solí na městskou zeleň“. Výzkum reagoval na akutní poškození pražských uličních stromořadí. Za dominantního původce odumírání stromů určil solení vozovek. Příznaky jsou – postupné zasychání listů od okrajů k řapíku, jejich odumírání a opadávání, časté rašení nových listů, jejich opětovná nekrotizace a předčasný opad. To může probíhat na celém stromě, nebo jen na nejpostiženější straně koruny. Dalším příznakem je zasychání postižených větví nebo celé části koruny.
Výzkum konstatuje, že způsoby, jak odstranit sůl z půdy, jsou velmi omezené. Jakmile chlorid vstoupí do stromu, musí projít jeho tělem až do listů, kde je ukládán a kde posléze způsobuje zničení listové plochy. Teprve po opadu listů může být listí s chloridy shrabáno a odstraněno.
Výsledky výzkumu jasně konstatují, že na stromy sice působí více negativních vlivů (přehřívání, emise, sucho, městské prostředí), které vystupují v komplexu, ale působení soli zůstává jako hlavní příčina tohoto typu poškození stromů. Dokládají to rozbory obsahu solí v půdě a listech stromů, které klesají se vzdáleností stromu od komunikace.
Rozbory ukázaly, že do půdy přímo pod korunou stromu se dostalo vyhrnováním nasoleného sněhu, průsakem, posypem a rozstřikem břečky od 1,16 až do 4,7 kg soli na 1m2.

Ve městech přežívají přesolování stromů nejvíce invazivní akáty, které jsou, co se týká soli, nejvíce odolnými druhy.

V okolí silnic škodí sůl jehličnatým stromům navíc tím, že se od sněžných fréz dostává s odhazovaným sněhem přímo na větvičky. V lepším případě se strom vzpamatuje, často celý uhyne.

Sůl škodí i ve vodě. Je jasné, že slaný led jednou roztaje, vsákne se do půdy a odteče do řeky, prosakuje do podzemních vod. Poškození může být "pěkně" vidět na čističkách odpadních vod, když větší déšť odplaví zbytky soli do kanalizace a následně do čističky. Tam velké množství soli způsobí "zničení" celého biologického stupně čištění vod.

Sůl škodí i zvířatům, nejvíce to můžeme pozorovat na poškození tlapek našich psů. Volně žijící živočichové ve městě uhynou dříve, než můžeme pozorovat její zdravotní stav, takže nemůžeme zjistit, jaké má na ně vliv solení.

K životnímu prostředí šetrnější náhrada existuje - jde např. o posypy na bázi drceného keramického kameniva (jíl bez soli a dalších chemických přísad), který zdrsňuje zledovatělé plochy. Jsou účinné i při teplotě minus patnáct stupňů. Jeden takovýto výrobek, dokonce s certifikátem ekologicky šetrný výrobek, se prodává pod názvem Ekogrit. Na jaře jej lze zamést a buď jím zkypřit půdu či schovat na příští rok.

Další možností je sypat pískem, který ale může způsobovat zanášení kanalizací.

Mojmír Vlašín a Petr Ledvina

ZDROJ: Ekologická poradna Veronica