zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Obnovení pozoruhodného vodního díla se povedlo až napodruhé, první pokus nemilosrdně spláchly povodně

02.07.2006
Voda
Obnovení pozoruhodného vodního díla se povedlo až napodruhé, první pokus nemilosrdně spláchly povodně
Na první pohled jako nepatrná strouha se jeví českobudějovická Zlatá stoka.

Proti své slavnější sestře na Třeboňsku je zdejší umělý vodní kanál podstatně kratší, ale označení "zlatá" si rozhodně zaslouží i v dnešní době.

České Budějovice - Stejně jako v dávné minulosti i dnes přivádí Zlatá stoka do řady rybníků živou vodu. Živá se jí říkalo proto, že podstatně zlepšila podmínky pro chov ryb ve vrbenských rybnících a později i v městských sádkách. Dnes Zlatou stokou přitéká říční voda do soustavy rybníků ve Stromovce a přispívá tak ke zlepšení prostředí v parku.

Úžasný nápad

"Smyslem Zlaté stoky bylo zásobovat tyto městské rybníky čerstvou okysličenou vltavskou vodou. Toto vynikající vodní dílo mimořádné historické hodnoty bylo vybudováno na základě rozhodnutí městské rady v letech 1519 až 1520," vrací se ke zrodu stoky technický ředitel vodohospodářské společnosti 1. JVS Jiří Lipold.

"Hydraulický systém Zlaté stoky začínal odbočením vlevo ze zdrže Rožnovského jezu náhonem na Stecherův mlýn, dále před jízkem v objektu Stecherova mlýna stoka odbočovala vlevo poměrně přímým korytem na litvínovickou náves, pak úbočím říční terasy podél západního okraje dnešní Stromovky do Čtyřech Dvorů, kde je její osa zhruba vymezena ulicí Na Zlaté stoce. Dále lze linii stoky sledovat podél ulice U Hvízdala, odkud pokračovala do prostoru městských rybníků na severozápadním okraji města," přibližuje Lipold trasu koryta.

Jeho existence se odrazila v podobě soustavy těchto nádrží. "Černický rybník (Černiš) tak tehdy mohl být díky Zlaté stoce rozšířen na plochu 52 hektarů a podobně tak i ostatní vrbenské rybníky vděčily za svůj vznik či zvětšení právě Zlaté stoce. V 18. století byly na vodu ze Zlaté stoky napojeny i městské sádky, které se nacházely na jižní straně dnešní ulice Na Sádkách," líčí zlaté časy stoky.

Doba zapomnění

Ty ale netrvaly věčně. Postupem času se dostala na úplný okraj zájmu a málem skončila v propadlišti dějin. "Význam stoky od začátku 20. století klesal v souvislosti s rapidním poklesem kvality vody ve Vltavě. Ve čtyřicátých letech 20. století proto byly městské sádky přepojeny na trubní přivaděč z řeky Malše."

Tak se ocitla stoka na vedlejší koleji a postupně chátrala. "Údržba Zlaté stoky byla od padesátých let postupně zanedbávána, až došlo k jejímu úplnému odstavení a zrušení některých úseků. Tento stav pak trval až do konce 20. století," konstatuje Lipold.

Znovuzrození

Naštěstí ale tato technická památka našla nové uplatnění a dnes je opět plná živé vody. Myšlenka na obnovení Zlaté stoky se poprvé objevila koncem devadesátých let minulého století, když České Budějovice dávaly dohromady územní plán.

"Zlatá stoka měla podle návrhu zajistit přívod vody do nádrže Bagr ve Stromovce. Ta vznikla původně jako terénní sníženina zbylá po těžbě písku s vystavenou hladinou podzemní vody. V osmdesátých letech 20. století někdo dostal nešťastný nápad břehy, dno i svahy vybetonovat. Problémem však bylo zajištění přítoku, kdy se vrty u západního okraje Bagru ukázaly jako zdroj pro rekreační nádrž nevhodný. Výsledkem byl dlouholetý nevábný stav této vodní hladiny," vzpomíná Lipold na minulost nádrže.

Dlužno podotknout, že ani její současnost není ještě ideální, třebaže tudy již protéká několik desítek litrů vody za vteřinu. Vyřešení majetkových záležitostí a případné úpravy betonového monstra budou ale zřejmě během na dlouhou trať.

Dvojitá práce

Samotné obnovení Zlaté stoky nečekaně zkomplikovaly povodně v létě roku 2002. Řadu prací tu museli kvůli velké vodě dělat dvakrát. Konečný výsledek stavby počínající opravou jezového tělesa v Rožnově, přes vyčištění kilometrového náhonu ke Stecherově mlýnu, obnovení koryta i zatrubněných částí Zlaté stoky v délce 1,8 km a položení trubního přivaděče do nádrže Bagr v délce 0,3 km až po obnovu usazovací nádržky na litvínovické návsi a vybudování systému manipulačních objektů stojí za to.

"Je zajištěn nejen trvalý průtok Bagrem, ale i stálý průtok přes ostatní, menší vodní plochy, které se ve Stromovce nacházejí. Záměrem projektanta bylo dát Zlaté stoce nový smysl odpovídající současnému životu tak, aby její obnova nevyzněla jen jako planá replika minulosti," oceňuje Jiří Lipold.

K tomu přispělo i pozdější pročištění a obnovení odtokových stok a vodních ploch ve zbylé části parku. Vodohospodářský systém Stromovky se tak stal uceleným a funkčním.

Stálá péče

Svůj staronový umělý vodní tok svěřilo město do správy společnosti 1. JVS, a.s., která zajišťuje i provoz městských vodovodů a kanalizací. "Údržba stoky vyžaduje pravidelné čištění, kosení travních porostů, provozní manipulaci, zkrátka péči dobrého hospodáře tak, jako je třeba se starat o kterékoliv jiné vodní dílo," zdůrazňuje Jiří Lipold.

O tom, že se to daří a Zlatá stoka plní své nové poslání, jak se od ní čekalo, se může přesvědčit každý na vlastní oči.

Zlatá stoka zásobuje čerstvou vodou nádrž Bagr. Vypadá mnohem lépe než v minulosti, k dokonalosti jí ale ještě leccos chybí.

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
21
7. 2017
21-22.7.2017 - Přednáška, diskuse
Praha 6, FTVS UK a Divoká Šárka
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí