Do části Krkonošského parku se nesmí. Kvůli borůvkářům
Do vybraných oblastí Krkonošského národního parku se od včerejška nesmí. Správa
parku se tak brání nájezdům sběračů borůvek, kteří ničí porosty v nejpřísněji
chráněných oblastech. Zákaz bude platit do poloviny října. Ochranáři ale
přiznávají, že přinutit borůvkáře, aby zákaz respektovali, je problematické. Za
den si totiž zdatný borůvkář může vydělat více než desetinásobek pokuty, která
mu hrozí.
"Pokuta je maximálně tisíc korun, většinou ale věc řešíme nižší částkou a
okamžitým vykázáním daného člověka z lokality," říká mluvčí správy národního
parku Radek Drahný. Podle něj přitom jeden sběrač za den dokáže sklidit až 180
litrů borůvek, takže si při běžné prodejní ceně může přijít až na čtrnáct tisíc
korun denně. "Vydělá" tedy částku, proti které je pokuta zanedbatelná.
Na polské straně Krkonoš jsou přitom pokuty podstatně vyšší.
V Česku sice může pokuta teoreticky dosáhnout až deseti tisíc korun, ale jen v
případě správního řízení. A to v posledních letech nebylo zahájeno ani jednou.
Na českou stranu hor se proto stahují borůvkáři ze sousedního Polska i z
Ukrajiny.
Proč vlastně borůvkáři ochranářům tak vadí? Podle Radka Drahného škodí hlavně
tím, že používají hřebeny, které rostliny poškozují, a ničí tak zdroj obživy pro
ptáky a vysokou zvěř. "Pokud nebudou mít zvířata dost potravy a zima bude tak
tuhá jako letos, tak jich řada nepřežije," vysvětluje mluvčí správy KRNAP. A
dodává, že "borůvkářský provoz" ohrožuje i vzácné rostliny rostoucí právě v
chráněných pásmech.
Letní zákaz vstupu do vybraných částí Krkonošského národního parku bude platit
prozatím tři roky.
Do vybraných oblastí Krkonošského národního parku se od včerejška nesmí. Správa parku se tak brání nájezdům sběračů borůvek, kteří ničí porosty v nejpřísněji chráněných oblastech. Zákaz bude platit do poloviny října. Ochranáři ale přiznávají, že přinutit borůvkáře, aby zákaz respektovali, je problematické. Za den si totiž zdatný borůvkář může vydělat více než desetinásobek pokuty, která mu hrozí.
"Pokuta je maximálně tisíc korun, většinou ale věc řešíme nižší částkou a okamžitým vykázáním daného člověka z lokality," říká mluvčí správy národního parku Radek Drahný. Podle něj přitom jeden sběrač za den dokáže sklidit až 180 litrů borůvek, takže si při běžné prodejní ceně může přijít až na čtrnáct tisíc korun denně. "Vydělá" tedy částku, proti které je pokuta zanedbatelná.
Na polské straně Krkonoš jsou přitom pokuty podstatně vyšší.
V Česku sice může pokuta teoreticky dosáhnout až deseti tisíc korun, ale jen v případě správního řízení. A to v posledních letech nebylo zahájeno ani jednou. Na českou stranu hor se proto stahují borůvkáři ze sousedního Polska i z Ukrajiny.
Proč vlastně borůvkáři ochranářům tak vadí? Podle Radka Drahného škodí hlavně tím, že používají hřebeny, které rostliny poškozují, a ničí tak zdroj obživy pro ptáky a vysokou zvěř. "Pokud nebudou mít zvířata dost potravy a zima bude tak tuhá jako letos, tak jich řada nepřežije," vysvětluje mluvčí správy KRNAP. A dodává, že "borůvkářský provoz" ohrožuje i vzácné rostliny rostoucí právě v chráněných pásmech.
Letní zákaz vstupu do vybraných částí Krkonošského národního parku bude platit prozatím tři roky.
"Pokuta je maximálně tisíc korun, většinou ale věc řešíme nižší částkou a okamžitým vykázáním daného člověka z lokality," říká mluvčí správy národního parku Radek Drahný. Podle něj přitom jeden sběrač za den dokáže sklidit až 180 litrů borůvek, takže si při běžné prodejní ceně může přijít až na čtrnáct tisíc korun denně. "Vydělá" tedy částku, proti které je pokuta zanedbatelná.
Na polské straně Krkonoš jsou přitom pokuty podstatně vyšší.
V Česku sice může pokuta teoreticky dosáhnout až deseti tisíc korun, ale jen v případě správního řízení. A to v posledních letech nebylo zahájeno ani jednou. Na českou stranu hor se proto stahují borůvkáři ze sousedního Polska i z Ukrajiny.
Proč vlastně borůvkáři ochranářům tak vadí? Podle Radka Drahného škodí hlavně tím, že používají hřebeny, které rostliny poškozují, a ničí tak zdroj obživy pro ptáky a vysokou zvěř. "Pokud nebudou mít zvířata dost potravy a zima bude tak tuhá jako letos, tak jich řada nepřežije," vysvětluje mluvčí správy KRNAP. A dodává, že "borůvkářský provoz" ohrožuje i vzácné rostliny rostoucí právě v chráněných pásmech.
Letní zákaz vstupu do vybraných částí Krkonošského národního parku bude platit prozatím tři roky.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích