zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Za patnáct let má elektřina z větru stát jen 70 haléřů za kilowatthodinu

21.08.2006
Energie
Za patnáct let má elektřina z větru stát jen 70 haléřů za kilowatthodinu
Podle nové prognózy bude průměrná cena větrné energie v roce 2020 činit pouhé tři americké centy za kWh. Studie Earth Policy Institute zároveň konstatuje, že celosvětový instalovaný výkon větrných elektráren v roce 2005 dosáhl 59 100 MW, což je dvanáctinásobně víc než před deseti lety.

V červenci publikoval americký Earth Policy Institute novou studii, která shrnuje stav větrné energetiky a předpovídá její vývoj v příštích letech. Podle ní se větrné elektrárny rozvíjejí nejrychleji ze všech zdrojů energie, během posledních deseti let dosáhly meziročního nárůstu instalovaného výkonu ve výši 29 %. Za stejné období se výkon uhelných elektráren zvyšoval tempem více než desetkrát nižším, a to na úrovni 2,5 % ročně. Jaderná energetika zvyšovala instalovaný výkon rychlostí 1,8 % ročně a plynové elektrárny 2,5 % ročně.

Lídrem v oblasti větrné energetiky je jednoznačně Evropa, kde je instalovaný výkon turbín 40 500 MW (více zde http://www.wisebrno.cz/index.php?p=clanek&id=113), což představuje dvě třetiny všech větrných elektráren na světě. Větrné elektrárny zde vyrábí tři procenta veškeré elektřiny a jejich kapacita vystačí pro domácnosti více než čtyřiceti milionů lidí.

Evropská asociace pro větrnou energetiku si stanovila cíl zvýšit do roku 2030 podíl větrných elektráren na evropské spotřebě na 23 procent. V Německu již dnes pokrývá 18 400 MW větrných elektráren zhruba 6 procent spotřeby, ve Španělsku je jich 10 000 MW s podílem 8 procent a v Dánsku stačí 3 100 MW k pokrytí 20 procent domácí spotřeby elektřiny. Během letošního roku by mělo v Evropě vyrůst 900 MW nových elektráren, které budou postavený v moři kus od pobřeží.

USA mají 9100 MW větrných turbín, z toho 2400 MW přibylo v roce 2005. To signalizuje výrazné oživení, protože v předchozích letech jich bylo instalováno výrazně méně: 370 MW v roce 2004 a 1700 MW v roce 2003. Výkyvy studie vysvětluje tím, že federální daňová úleva na výrobu větrné energie není stabilní. V polovině roku 2005 ale Kongres schválil výši úlevy na dva roky dopředu, díky čemuž odhaduje tamní průmysl, že letos postaví dalších 3000 MW větrných elektráren.

V Kanadě byl instalovaný výkon větrných elektráren na konci roku 2005 ve výši 680 MW, během letoška by se měl téměř zdvojnásobit na 1200 MW. Federální vláda si stanovila cíl dosáhnout 4000 MW ve větru do roku 2010 a jednotlivé provincie chtějí mít k roku 2015 dohromady 9200 MW.

Cena větrné elektřiny se od konce 80. let snížila o více než 90 %. Na dobrých místech se ji dnes daří vyrábět za cenu pouhých 4 centrů, tedy cca 90 haléřů za kilowatthodinu. Díky tomu je v některých oblastech již plně konkurenceschopná vůči klasickým elektrárnám. Pro srovnání, právě kolem této částky se pohybují i průměrné výrobní náklady v elektrárnách v České republice.

Pokles nákladů studie vysvětluje modernějšími technologiemi, příznivější cenou investičních úvěrů a snižováním výrobních nákladů díky sériové výrobě komponent ve velkém. Konstatuje také, že pokud by se do ceny z klasických elektráren započítaly škody způsobené na životním prostředí, vycházela by větrná energie vůči nim ještě výhodněji.

Mezi dalšími výhodami vypočítávají autoři fakt, že větrné elektrárny netrpí nestabilitou cen fosilních paliv, podporují místní ekonomický rozvoj, vytvářejí pracovní místa v regionech a především představují dlouhodobě bezpečný a spolehlivý zdroj energie.

Jan Beránek

WISE Brno
Chytalky 24, 594 55 Dolni Loucky, Czech Republic
tel./fax 420-604-207305
email: jan.beranek@wisebrno.cz
skype: janberanek
www.wisebrno.cz
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí