Během posledních osmi let vzniklo v České republice s podporou státu a státní agentury CzechInvest 92 průmyslových zón.
Šance pro využití starých továren
Existující průmyslové zóny nestačí poptávce investorů, stát bude proto podporovat jejich další výstavbu. Má ale zájem na tom, aby vznikaly především revitalizací nevyužívaných průmyslových závodů a dalších objektů, tzv. brownfieldů.
Během posledních osmi let vzniklo v České republice s podporou státu a státní agentury CzechInvest 92 průmyslových zón. Jen malá část z nich se ale nachází na místech bývalých továren či zemědělských závodů. O jejich dalším možném využití jsme hovořili s ředitelkou odboru regionální infrastruktury Ing. Silvanou Jiříčkovou a ředitelem odboru podnikatelských nemovitostí Ing. Ivo Semerákem ze státní agentury CzechInvest.
MAPUJÍ SE NEVYUŽITÉ PROSTORY
V ČR se nachází asi 10 tisíc brownfieldů, ale je to jen odhad. Přesný počet by však měl být znám už poměrně brzo. V této době v regionech probíhají nebo se už uskutečnila šetření, jejichž cílem je zmapovat rozsah a stav těchto nevyužívaných ploch a objektů a navrhnout jejich případné další využití.
Tyto takzvané vyhledávací studie organizuje agentura CzechInvest ve spolupráci se zástupci jednotlivých krajských úřadů. Protože se zadávaly v různém časovém rozpětí, liší se i stav jejich rozpracovanosti.
V následujících sedmi krajích, a to v Jihomoravském, Jihočeském, Karlovarském, Pardubickém, Středočeském, Vysočině a Zlínském jsou už hotové, v dalších budou práce dokončeny do konce letošního roku a jen jejich menší část se protáhne do jara roku 2007.
Všechny existující prostory pochopitelně nebude možné využít. Proto se nejdříve vybere v každém kraji asi 200 lokalit. Tento výběr by měl ukázat, jaké typy brownfieldů u nás existují (průmyslové, zemědělské či další), které z nich převažují, objasnit majetkoprávní vztahy, finanční náročnost jejich regenerace aj. Z nich se pak ve spolupráci s krajskými úřady vybere ještě užší vzorek a ten se podrobí další velmi zevrubné analýze.
"Cílem je získat na základě vyhledávacích studií celostátní přehled o brownfieldech v České republice a navrhnout možnosti jejich využití," řekla ředitelka Ing. Silvana Jiříčková.
Shromážděné poznatky se potom stanou důležitým podkladem pro zpracování dlouhodobé strategie regenerace brownfieldů.
REALITY VYSTŘÍDAJÍ NEMOVITOSTI
Před zahájením čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie stát podporoval průmyslové zóny i brownfieldy prostřednictvím národních programů. V jejich rámci se podařilo regenerovat zhruba 530 hektarů nevyužitých ploch nebo na nich se nacházejících objektů.
Známá je například regenerace bývalého vojenského letiště v Žatci, kde vznikla průmyslová zóna Triangl. Dalším příkladem úspěšné regenerace je cukrovar v Lovosicích rozkládající se na asi 10 hektarech, z něhož se rovněž stala průmyslová zóna. Zasloužilo se o ni město spolu se soukromým developerem, který připravené území dále prodává nebo pronajímá investorům. Využito je nyní přibližně z jedné poloviny a s velkou pravděpodobností bude za nedlouho obsazeno celé. Dalšími příklady mohou být i částečně zahájené regenerace celých průmyslových čtvrtí, například Karlína, Smíchova či Libně v hlavním městě Praze nebo příprava zástavby bývalé koksovny Karolina v centru Ostravy.
Od roku 2004 se uskutečňuje program Reality, který je součástí Operačního programu Průmysl a podnikání a je spolufinancován ze strukturálních fondů Evropské unie. Příjem projektů s žádostmi o dotace však byl už minulý rok uzavřen, protože vyčleněná částka 2,7 miliard korun byla rozdělena. Nyní se dokončuje vyhodnocování žádostí o dotaci. Program je sice určen také na podporu výstavby nových zón a objektů pro podnikání, ale podle Ing. Ivo Semeráka se většina projektů týká regenerace brownfieldů.
V letech 2007 až 2013 bude možné žádat o dotace z nového programu Nemovitosti,. Zároveň z něho bude možné získat prostředky na přestěhování továren z center měst; zčásti se tím umožní předcházet vzniku nových brownfieldů. Seznámit se s jeho zněním, byť ještě ne konečným, lze na webových stránkách agentury CzechInvest (www.czechinvest.cz). K dispozici má být zhruba sedm miliard korun pro celé programovací období, ale částka se bude ještě upřesňovat.
Cílem je, aby další průmyslové zóny vznikaly především regenerací průmyslových či jiných objektů a opět sloužily pro průmyslovou výrobu, případně pro služby, které průmysl provázejí. Tak si to alespoň představují v ideálním případě na Ministerstvu průmyslu a obchodu České republiky a v jeho agentuře CzechInvest; představy ostatních resortů ovšem mohou být jiné.
Motivujícím prvkem je značná finanční podpora - na regeneraci brownfieldu (odstranění ekologických škod a nevyužitelných staveb) může žadatel získat až stoprocentní finanční dotaci .
PRŮMYSLOVÝCH ZÓN JE NEDOSTATEK
Ač to tak na první pohled nevypadá, poptávka po průmyslových zónách v této době převyšuje nabídku.
"Domněnka, že průmyslových zón je mnoho, je mýtem posledních dvou tří let. Pravdou je opak. V této chvíli nejsme schopni uspokojovat poptávku ze strany zahraničních investorů. Všech 92 zón je v průměru z 80 procent obsazeno, prakticky ve všech regionech a zejména v krajích Ústecký a Moravskoslezský evidujeme nedostatek připravených ploch," konstatoval Ing. Ivo Semerák. Pokud tedy nové zóny vzniknou, existuje podle něho velká pravděpodobnost, že budou brzy obsazeny a využity.
Pokud se obec rozhodne průmyslovou zónu zřídit, je především nutné respektovat územní plán a zvážit všechny územně-technické podmínky (svažitost terénu, záplavové území, dopravní napojení atd.). Hned na druhém místě uvádějí odborníci vyřešené majetkoprávní vztahy.
Dalším samozřejmým požadavkem je vybavení příslušného území základní infrastrukturou nebo alespoň musí existovat na výstavbu sítí územní rozhodnutí. Při rozhodování o přidělení dotace dále hrají roli takové faktory, jako jsou dopravní dostupnost a dostatek pracovních sil. Investory pak může zajímat například přítomnost vysoké školy, možnosti kulturního nebo sportovního vyžití, dostupnost zdravotních zařízení apod.
Podané projekty s žádostí o dotace jsou podle Ing. Silvany Jiříčkové i Ing. Ivo Semeráka většinou kvalitní. Zkušenosti z minulých let rovněž potvrzují, že pokud projekt splní podmínky pro přiznání dotace, je to i určitou zárukou, že zóna je dobrá a bude brzy obsazena.
Odborníci z agentury CzechInvest obcím doporučují, aby kontaktovaly jejich regionální manažery v samém začátku vzniku myšlenky projektu. CzechInvest má pro každý region vyčleněného odborníka na podnikatelské nemovitosti, který odbornou pomoc poskytuje zdarma. Rovněž uvítají, když se lidé v regionech zamyslí nad tím, zda se u nich třeba nevyskytuje lokalita typu brownfield. Pokud ano, budou jejich pracovníky kontaktovat. Z hlediska agentury CzechInvest jsou však zajímavé plochy větší než jeden hektar nebo objekty nad 500 metrů čtverečních.
AUTOR: JIŘINA ONDRÁČKOVÁ
Během posledních osmi let vzniklo v České republice s podporou státu a státní agentury CzechInvest 92 průmyslových zón. Jen malá část z nich se ale nachází na místech bývalých továren či zemědělských závodů. O jejich dalším možném využití jsme hovořili s ředitelkou odboru regionální infrastruktury Ing. Silvanou Jiříčkovou a ředitelem odboru podnikatelských nemovitostí Ing. Ivo Semerákem ze státní agentury CzechInvest.
MAPUJÍ SE NEVYUŽITÉ PROSTORY
V ČR se nachází asi 10 tisíc brownfieldů, ale je to jen odhad. Přesný počet by však měl být znám už poměrně brzo. V této době v regionech probíhají nebo se už uskutečnila šetření, jejichž cílem je zmapovat rozsah a stav těchto nevyužívaných ploch a objektů a navrhnout jejich případné další využití.
Tyto takzvané vyhledávací studie organizuje agentura CzechInvest ve spolupráci se zástupci jednotlivých krajských úřadů. Protože se zadávaly v různém časovém rozpětí, liší se i stav jejich rozpracovanosti.
V následujících sedmi krajích, a to v Jihomoravském, Jihočeském, Karlovarském, Pardubickém, Středočeském, Vysočině a Zlínském jsou už hotové, v dalších budou práce dokončeny do konce letošního roku a jen jejich menší část se protáhne do jara roku 2007.
Všechny existující prostory pochopitelně nebude možné využít. Proto se nejdříve vybere v každém kraji asi 200 lokalit. Tento výběr by měl ukázat, jaké typy brownfieldů u nás existují (průmyslové, zemědělské či další), které z nich převažují, objasnit majetkoprávní vztahy, finanční náročnost jejich regenerace aj. Z nich se pak ve spolupráci s krajskými úřady vybere ještě užší vzorek a ten se podrobí další velmi zevrubné analýze.
"Cílem je získat na základě vyhledávacích studií celostátní přehled o brownfieldech v České republice a navrhnout možnosti jejich využití," řekla ředitelka Ing. Silvana Jiříčková.
Shromážděné poznatky se potom stanou důležitým podkladem pro zpracování dlouhodobé strategie regenerace brownfieldů.
REALITY VYSTŘÍDAJÍ NEMOVITOSTI
Před zahájením čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie stát podporoval průmyslové zóny i brownfieldy prostřednictvím národních programů. V jejich rámci se podařilo regenerovat zhruba 530 hektarů nevyužitých ploch nebo na nich se nacházejících objektů.
Známá je například regenerace bývalého vojenského letiště v Žatci, kde vznikla průmyslová zóna Triangl. Dalším příkladem úspěšné regenerace je cukrovar v Lovosicích rozkládající se na asi 10 hektarech, z něhož se rovněž stala průmyslová zóna. Zasloužilo se o ni město spolu se soukromým developerem, který připravené území dále prodává nebo pronajímá investorům. Využito je nyní přibližně z jedné poloviny a s velkou pravděpodobností bude za nedlouho obsazeno celé. Dalšími příklady mohou být i částečně zahájené regenerace celých průmyslových čtvrtí, například Karlína, Smíchova či Libně v hlavním městě Praze nebo příprava zástavby bývalé koksovny Karolina v centru Ostravy.
Od roku 2004 se uskutečňuje program Reality, který je součástí Operačního programu Průmysl a podnikání a je spolufinancován ze strukturálních fondů Evropské unie. Příjem projektů s žádostmi o dotace však byl už minulý rok uzavřen, protože vyčleněná částka 2,7 miliard korun byla rozdělena. Nyní se dokončuje vyhodnocování žádostí o dotaci. Program je sice určen také na podporu výstavby nových zón a objektů pro podnikání, ale podle Ing. Ivo Semeráka se většina projektů týká regenerace brownfieldů.
V letech 2007 až 2013 bude možné žádat o dotace z nového programu Nemovitosti,. Zároveň z něho bude možné získat prostředky na přestěhování továren z center měst; zčásti se tím umožní předcházet vzniku nových brownfieldů. Seznámit se s jeho zněním, byť ještě ne konečným, lze na webových stránkách agentury CzechInvest (www.czechinvest.cz). K dispozici má být zhruba sedm miliard korun pro celé programovací období, ale částka se bude ještě upřesňovat.
Cílem je, aby další průmyslové zóny vznikaly především regenerací průmyslových či jiných objektů a opět sloužily pro průmyslovou výrobu, případně pro služby, které průmysl provázejí. Tak si to alespoň představují v ideálním případě na Ministerstvu průmyslu a obchodu České republiky a v jeho agentuře CzechInvest; představy ostatních resortů ovšem mohou být jiné.
Motivujícím prvkem je značná finanční podpora - na regeneraci brownfieldu (odstranění ekologických škod a nevyužitelných staveb) může žadatel získat až stoprocentní finanční dotaci .
PRŮMYSLOVÝCH ZÓN JE NEDOSTATEK
Ač to tak na první pohled nevypadá, poptávka po průmyslových zónách v této době převyšuje nabídku.
"Domněnka, že průmyslových zón je mnoho, je mýtem posledních dvou tří let. Pravdou je opak. V této chvíli nejsme schopni uspokojovat poptávku ze strany zahraničních investorů. Všech 92 zón je v průměru z 80 procent obsazeno, prakticky ve všech regionech a zejména v krajích Ústecký a Moravskoslezský evidujeme nedostatek připravených ploch," konstatoval Ing. Ivo Semerák. Pokud tedy nové zóny vzniknou, existuje podle něho velká pravděpodobnost, že budou brzy obsazeny a využity.
Pokud se obec rozhodne průmyslovou zónu zřídit, je především nutné respektovat územní plán a zvážit všechny územně-technické podmínky (svažitost terénu, záplavové území, dopravní napojení atd.). Hned na druhém místě uvádějí odborníci vyřešené majetkoprávní vztahy.
Dalším samozřejmým požadavkem je vybavení příslušného území základní infrastrukturou nebo alespoň musí existovat na výstavbu sítí územní rozhodnutí. Při rozhodování o přidělení dotace dále hrají roli takové faktory, jako jsou dopravní dostupnost a dostatek pracovních sil. Investory pak může zajímat například přítomnost vysoké školy, možnosti kulturního nebo sportovního vyžití, dostupnost zdravotních zařízení apod.
Podané projekty s žádostí o dotace jsou podle Ing. Silvany Jiříčkové i Ing. Ivo Semeráka většinou kvalitní. Zkušenosti z minulých let rovněž potvrzují, že pokud projekt splní podmínky pro přiznání dotace, je to i určitou zárukou, že zóna je dobrá a bude brzy obsazena.
Odborníci z agentury CzechInvest obcím doporučují, aby kontaktovaly jejich regionální manažery v samém začátku vzniku myšlenky projektu. CzechInvest má pro každý region vyčleněného odborníka na podnikatelské nemovitosti, který odbornou pomoc poskytuje zdarma. Rovněž uvítají, když se lidé v regionech zamyslí nad tím, zda se u nich třeba nevyskytuje lokalita typu brownfield. Pokud ano, budou jejich pracovníky kontaktovat. Z hlediska agentury CzechInvest jsou však zajímavé plochy větší než jeden hektar nebo objekty nad 500 metrů čtverečních.
AUTOR: JIŘINA ONDRÁČKOVÁ
Zdroj:Moderní obec
Sdílet článek na sociálních sítích
