zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Evropa hledá způsob, jak zajistit teplo a světlo

02.11.2006
Energie
Evropa hledá způsob, jak zajistit teplo a světlo
Teplo, světlo a plné nádrže aut. Zajistit tyhle "samozřejmé" věci a nenechat se přitom vydírat od žádného státu ani firmy, to je úkol, před kterým dnes stojí celá Evropa.
Teoretické řešení je prosté: mít možnost vybírat si dodavatele ropy a plynu a co nejvíce využívat domácí zdroje. Čeští politici se ale liší v názorech, jak a kde začít. Například šéf ODS Mirek Topolánek mluví o nutnosti snížení energetické závislosti na dovozu ruského plynu a ropy, zelení by klidně dál využívali ruský plyn a řešení vidí v úsporách energie. O možném vytváření státních zásob plynu či podpoře nákupu ropy z jiných než ruských zdrojů se, vzhledem jejich k finanční náročnosti, jen šeptá.
O tom, jakou cenu má energetická nezávislost České republiky, budou dnes na Fóru Hospodářských novin diskutovat Petr Pudil, šéf společnosti Czech Coal, předseda zelených Martin Bursík a další odborníci.

Pozor na Rusko
Tak zvaná "energetická bezpečnost" se stala politickým hitem na začátku letošního roku. "Plynová válka" mezi Ruskem a Ukrajinou ukázala, že Rusové dokážou přivřít své kohoutky s plynem proudícím do Evropy. Přitom EU kupuje od Ruska 50 procent svých energetických surovin. Česko dováží z Ruska zhruba čtyři pětiny spotřeby plynu a tři čtvrtiny ropy. Moskva přitom kontroluje ropné a plynové podniky, odmítá do svých "trubek" pustit suroviny konkurenčních firem a využívá ropu a plyn jako politickou zbraň. Zároveň vykupuje i možné "alternativní" zdroje surovin pro Evropu, například ve střední Asii či v Alžírsku. Objevily se ale i pochybnosti, zda dostatečně investuje do svých nalezišť a zda vůbec dokáže uspokojit v příštích letech evropskou poptávku.
EU proto začala pracovat na vlastní energetické politice. Zatím zůstala u slovních deklarací o nutnosti nákupu energií z různých zdrojů a společném postupu vůči Rusku. Ten však už má první trhliny. Německo, uvažující o rozsáhlém nákupu plynu z nově budovaného plynovodu z Ruska, si vysloužilo kritiku polského prezidenta Kaczyńského: je "sebestředné" a opomíjí zájmy ostatních zemí unie.
"Levné" suroviny z Ruska ovšem lákají. Dovoz odjinud je často drahý a firmám se nevyplatí. Stát tak bude muset firmám za "energetické bezpečí" zaplatit - podpořit vybudování terminálů pro příjem tankerů se zkapalněným plynem a ropou či udržování "alternativních" ropovodů a plynovodů v provozuschopném stavu.

Mrtvý bod
Levnějším řešením je větší využití domácích zdrojů a v neposlední řadě i snížení spotřeby energie. Zásoby ropy a plynu jsou ovšem v Evropě omezené a unie plánuje ušetřit do roku 2020 "jen" dvacet procent dnešní spotřeby. Stále častěji se proto mluví o větším využití "čistého uhlí" (spalování uhlí za vysokých teplot, kdy do ovzduší uniká jen nepatrné množství zplodin) a další stavbě jaderných elektráren nové generace. Na ty sází například Francie či Finsko.
Česko má ve své energetické koncepci uvedeno, že bude dál využívat jadernou energii i zdroje hnědého uhlí. Ve skutečnosti je ale vše na mrtvém bodě a čeká se na politické rozhodnutí. Stavbě dalších uhelných elektráren stojí v cestě limity na těžbu uhlí v Severních Čechách. O tom, zda budou tato omezení zachována, je třeba rozhodnout v příštím roce. Stejně tak je nejistá výstavba dalšího bloku jaderné elektrárny Temelín. Zatímco ODS není proti, zelení protestují. Získání potřebných povolení a stavba elektrárny ovšem trvají 12 -15 let.
Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí