Na Moravě se staví první "solární park"

V úterním dopoledni zahalují Ostrožskou Lhotu, malou vesničku na Uherskohradišťsku, těžké mraky. Až se skoro nechce věřit, že právě tady by se měla už za pár měsíců vyrábět elektřina "ze slunce". A to v největší solární elektrárně v České republice.
"Zapojena do sítě bude na jaře příštího roku," nepřipouští si žádné pochybnosti šéf projektu Vítězslav Jančík. Rozbahněný pozemek v průmyslové zóně obce zatím nenese žádné větší známky pracovní aktivity. Patrné jsou jen stopy po těžké technice, která upravovala terén.

Elektřina pro celou dědinu
Není ani třeba: solární panely budou na čtyřhektarovém pozemku instalovány přímo na zemi, na jednoduché konstrukci, která bude zrcadla orientovat na jih.
Ročně pak solární park vyprodukuje zhruba 1,5 GWh elektrické energie. Pro představu: pokryje tak spotřebu celé Ostrožské Lhoty, kde žije šestnáct stovek obyvatel. "Při výrobě stejného množství elektřiny v tepelné elektrárně se do vzduchu uvolní asi 1814 tun kysličníku uhelnatého," vyzdvihuje přednosti slunečního projektu Jančík.
Dole ve vesnici stavba nevzbuzuje žádné větší emoce. "Co by nám taky mělo vadit? Starosta říkal, že to žádný hluk nenadělá a ani kouř z toho žádný nepůjde," uvažuje na návsi o unikátním projektu jedna z místních seniorek. "Stejně tam rostla jenom lebeda," přidává se druhá. Ostatně, i investoři přiznávají, že si Lhotu vybrali ze dvou důvodů. Zaprvé, podle dlouhodobých měření jim tady nebude chybět sluneční svit. A zadruhé, místní jim dali zelenou.

Stále v době kamenné
Lhotská elektrárna bude ojedinělá nejen kvůli svému výkonu. Půjde totiž o vůbec první solární park, který bude mít vlastní pozemek.
Aby ale nedošlo k mýlce: získat prvenství v Česku není nijak obtížné. V republice fungují v podstatě jen dvě větší plnohodnotné solární elektrárny: Jedna v Hrádku nad Nisou, kde ji nechala soukromá firma instalovat na střechu základní školy. A druhá na hospodářské budově v Opatově na Svitavsku, kde ji letos zprovoznil stejný investor, který připravuje projekt ve Lhotě. Obě fungující elektrárny mají výkon kolem 60 kilowattů, což pokryje spotřebu asi dvaceti domácností. Výkon elektrárny v Ostrožské Lhotě bude pětadvacetkrát vyšší, přičemž dvousetmiliónové náklady se vrátí za deset let.
"Je to výrazné nakročení správným směrem," říká Karel Merhaut z Ligy ekologických alternativ, když hodnotí trojici nových elektráren. "Ale ve srovnání s Německem či Rakouskem se stále nacházíme v době kamenné," upozorňuje.
Na západ od našich hranic se totiž sluneční energie k výrobě elektřiny používá už dlouhou dobu. Kromě lesů větrných elektráren tam jsou k vidění i solární parky, s nimiž se ani ten lhotský nemůže srovnávat. Třeba v německém Fürtu solární panely pokryly velký kopec bývalé skládky, kde se současně vyrábí energie i z bioplynu. K podobně velkorysým projektům podle Merhauta česká společnost ještě nedospěla. "Vždyť se jen podívejte, jak negramotně se o obnovitelných zdrojích vyjadřují politické špičky. Šíří zbytečnou nedůvěru, ve vyspělých zemích by si to nemohli dovolit," rozohňuje se Merhaut.
Od nového roku, kdy začal plně platit zákon o obnovitelných zdrojích, padla v Česku aspoň jedna z hlavních překážek - ekonomická. "Ale zlatokopectví, jak si myslí někteří lidé, to není. Návratnost je dlouhodobá a jinde bychom ty peníze otočili rychleji," poznamenává Jančík z firmy HiTechMedia, která staví elektrárny jen coby "přidruženou výrobu". Specializuje se především na informační technologie.