Losy bude v parku hledat termovize
Klatovsko - Termovizní kamery se do budoucna patrně ještě více uplatní při
monitoringu lesa a přírody v Národním parku Šumava. Deníku to řekl jeho mluvčí
Radovan Holub.
Termovize, kterou známe obvykle z policejních pátrání, se už nyní uplatňuje při
snímání měst nebo vyhledávání starých ekologických zátěží (min, chemikálií),
např. v bývalých vojenských újezdech. "Termovize má čestné místo při rozborech
exhalací a radiace. Může se ale s úspěchem využít v péči o les. Termovize dokáže
totiž přesně zachytit zdravotní stav porostů, množství zvěře a její výskyt v
území nebo množství chlorofylu v rostlinách. Kamera může sledovat zvěř i v noci
a s použitím kamerové sondy může fotografovat i chování zvířat v norách," uvedl
Holub. Má to podle něj své výhody. Zvěř je při sledování shora podstatně
klidnější než při sledování ze země. Termovizní kamery nebo kamery s
infračerveným spektrem pro záběry v noci mohou být umístěny na palubě
pilotovaného vrtulníku nebo zavěšeny na křídle, řízeném ze země pomocí vysílačky
nebo pomocí autopilota s naprogramovaným letem.
"Širšímu využití termovize v péči o les zatím brání finanční náročnost - letová
hodina helikoptéry stojí cca 60 000 korun. Snížit náklady pomůže plánované
využití křídel se spalovacím motorem nebo dokonce elektromotorem. Přenášení
obrazu je možné až na vzdálenost 20 až 30 km od země," vysvětlil Holub. V
Národním parku Šumava se uvažuje o termovizním vyhledávání losů žijících na
pravém břehu Lipna, protože klasické metody monitoringu těchto zvířat zatím
nebyly úspěšné.
Klatovsko - Termovizní kamery se do budoucna patrně ještě více uplatní při monitoringu lesa a přírody v Národním parku Šumava. Deníku to řekl jeho mluvčí Radovan Holub.
Termovize, kterou známe obvykle z policejních pátrání, se už nyní uplatňuje při snímání měst nebo vyhledávání starých ekologických zátěží (min, chemikálií), např. v bývalých vojenských újezdech. "Termovize má čestné místo při rozborech exhalací a radiace. Může se ale s úspěchem využít v péči o les. Termovize dokáže totiž přesně zachytit zdravotní stav porostů, množství zvěře a její výskyt v území nebo množství chlorofylu v rostlinách. Kamera může sledovat zvěř i v noci a s použitím kamerové sondy může fotografovat i chování zvířat v norách," uvedl Holub. Má to podle něj své výhody. Zvěř je při sledování shora podstatně klidnější než při sledování ze země. Termovizní kamery nebo kamery s infračerveným spektrem pro záběry v noci mohou být umístěny na palubě pilotovaného vrtulníku nebo zavěšeny na křídle, řízeném ze země pomocí vysílačky nebo pomocí autopilota s naprogramovaným letem.
"Širšímu využití termovize v péči o les zatím brání finanční náročnost - letová hodina helikoptéry stojí cca 60 000 korun. Snížit náklady pomůže plánované využití křídel se spalovacím motorem nebo dokonce elektromotorem. Přenášení obrazu je možné až na vzdálenost 20 až 30 km od země," vysvětlil Holub. V Národním parku Šumava se uvažuje o termovizním vyhledávání losů žijících na pravém břehu Lipna, protože klasické metody monitoringu těchto zvířat zatím nebyly úspěšné.
Milan Kilián
Termovize, kterou známe obvykle z policejních pátrání, se už nyní uplatňuje při snímání měst nebo vyhledávání starých ekologických zátěží (min, chemikálií), např. v bývalých vojenských újezdech. "Termovize má čestné místo při rozborech exhalací a radiace. Může se ale s úspěchem využít v péči o les. Termovize dokáže totiž přesně zachytit zdravotní stav porostů, množství zvěře a její výskyt v území nebo množství chlorofylu v rostlinách. Kamera může sledovat zvěř i v noci a s použitím kamerové sondy může fotografovat i chování zvířat v norách," uvedl Holub. Má to podle něj své výhody. Zvěř je při sledování shora podstatně klidnější než při sledování ze země. Termovizní kamery nebo kamery s infračerveným spektrem pro záběry v noci mohou být umístěny na palubě pilotovaného vrtulníku nebo zavěšeny na křídle, řízeném ze země pomocí vysílačky nebo pomocí autopilota s naprogramovaným letem.
"Širšímu využití termovize v péči o les zatím brání finanční náročnost - letová hodina helikoptéry stojí cca 60 000 korun. Snížit náklady pomůže plánované využití křídel se spalovacím motorem nebo dokonce elektromotorem. Přenášení obrazu je možné až na vzdálenost 20 až 30 km od země," vysvětlil Holub. V Národním parku Šumava se uvažuje o termovizním vyhledávání losů žijících na pravém břehu Lipna, protože klasické metody monitoringu těchto zvířat zatím nebyly úspěšné.
Milan Kilián
Zdroj:Klatovský deník
Sdílet článek na sociálních sítích