Čtvrtek, 28. března 2024

Připomínky k Národnímu alokačnímu plánu České republiky 2008 až 2012 ze dne 30. října 2006

Připomínky k Národnímu alokačnímu plánu České republiky 2008 až 2012 ze dne 30. října 2006

Dle našeho názoru je předložený návrh Národního alokačního plánu ČR (NAP) zásadně neslučitelný s řadou schválených strategických dokumentů. Navržený plán je také v rozporu s cílem vyjádřeným článkem 1 směrnice 2003/87/ES, neboť výraznou nadalokací, kterou lze sledovat při porovnání navrhovaného objemu alokace a skutečných emisí za rok 2005, může jen těžko podporovat efektivním a účinným způsobem snižování emisí skleníkových plynů na úrovni evropského systému obchodování jako celku.

V návrhu NAP vidíme rozpor především s následujícími vládními dokumenty:

V případě Strategie udržitelného rozvoje, schválená vládou ČR 8. 12. 2004, vidíme rozpor především s třetím strategickým cílem environmentálního pilíře (kap. IV.2), který mimo jiné požaduje „v oblasti klimatu soustavně omezovat emise skleníkových plynů“ a specificky pro emise CO2 pak do roku 2020 dosažení „schváleného cíle zhruba 8,7 tuny na obyvatele a rok“.

V případě Národního programu na zmírnění změny klimatu, schváleného vládou ČR 3. 3. 2004 vidíme rozpor především v kapitole 10.3.1, která stanoví jako hlavní nástroj k dosažení emisních redukčních cílů „snížit energetickou náročnost v oblasti výroby, distribuce a konečné spotřeby energie na úroveň 60 % až 70 % současné spotřeby primárních energetických zdrojů v roce 2030.

V případě Státní energetické koncepce (SEK) schválené vládou ČR 10. 3. 2004, má být obchodování s emisními kredity u skleníkových plynů využito „k realizaci a k podpoře cílů Státní energetické koncepce tak, aby nedošlo k ohrožení věcných záměrů dlouhodobého výhledu energetického hospodářství“ (SEK, strana 27, oddíl 1.17). Přitom dlouhodobým cílem SEK s vysokou prioritou je „nezvyšování absolutní výše spotřeby primárních zdrojů energie; růst ekonomiky zajistit především zvýšením energetické efektivnosti“ (Nástroj 3.1; dlouhodobý cíl 3.1.3.). Nelze přitom předpokládat, že navržené navýšení objemu emisí o cca 20 % oproti současnému stavu by mělo formu technologických emisí. Pokud by podniky navýšily svoje emise, jednalo by se z převážné části o emise ze spalování fosilních paliv. Tím ovšem není zohledněn další z cílů SEK a to „vytvářet podmínky pro vyšší uplatnění obnovitelných zdrojů energie – stanovením a plněním národního indikativního cíle výroby elektřiny z OZE na hrubé spotřebě elektřiny (8 % v roce 2010)“ a „vytvářet podmínky pro postupné zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie v tuzemské spotřebě primárních energetických zdrojů ve výši 15–16 % v roce 2030“ (Nástroj 3.3.; dlouhodobý cíl 3.3.3).

S ohledem na skutečnost, že poslední známé údaje o výši emisí CO2 (rok 2005) nedosahují ani objemu stanoveného pro období 2005–2007, jedná se zjevně, minimálně pro počáteční roky NAP II, o formu státní podpory, jejíž soulad s právem Evropských společenství není zajištěn. Lze tak usoudit z povahy tohoto nástroje, kdy je finanční transfer představován bezplatným přidělením povolenek (pro období od 1. 1. 2008 lze až 10 % povolenek přidělit za úplatu v souladu s článkem 10 směrnice 2003/87/ES) podnikům zapojeným do systému emisního obchodování, kterým se tak dostává ekonomické výhody, jež by jim při neexistenci tohoto systému neplynula. Zároveň je tato výhoda poskytována selektivně, neboť z ní neprospívají všechny podnikatelské subjekty a zjevně překračuje hranici podpory de minimis. Viditelným příkladem tohoto rozporu je rozdíl v základní alokaci povolenek pro sektor veřejné energetiky, kterému je v nynějším plánu přiděleno ročně 60,267 mil. povolenek, zatímco základní alokace navržená pro období 2008-2012 předpokládá ročně přidělení 66,023 mil. povolenek, tj. bezmála 10% nárůst mezi roky 2007 a 2008.

Domníváme se, že by návrh alokačního plánu měl vycházet z výše uvedených strategických cílů České republiky v oblasti hospodaření s energiemi a ochrany klimatu a setrvalým tlakem na snížení emisí skleníkových plynů přispívat k dosažení udržitelného rozvoje, nikoli působit jako skrytá forma státní podpory nehospodárného využívání neobnovitelných zdrojů.

Myslíme si, že návrh je nutné zásadně přepracovat. Jako minimální kroky, potřebné k zlepšení souladu návrhu NAP se stávajícími programovými dokumenty považujeme následující kroky:

1) alokaci nenavyšovat, ale snížit o 5 až 7 % v porovnání s realitou roku 2005,

2) k rozdělování povolenek mezi podniky použít benchmarkingu,

3) minimálně 10 % povolenek prodat v aukci nejvyšší nabídce (v souladu s kritikou Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže).

za STUŽ

ing. Jiří Dlouhý

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů