Austrálie a Čína budou stavět obří solární elektrárny

Australská vláda, kritizovaná za to, že odmítla podepsat Kjótský protokol, finančně podpoří výstavbu největší elektrárny světa, která bude primárně zpracovávat sluneční energii. Australané chtějí novou strategií.

Projekt má stát 420 milionů australských dolarů (asi 7,2 mld Kč) a Canberra na něj přispěje částkou 75 milionů dolarů. Elektrárna o výkonu 154 MW bude stát ve státě Viktorie a využije zrcadlových panelů, které budou koncentrovat sluneční paprsky. Dalšími 50 miliony australských dolarů chce vláda přispět na projekt za 360 milionů AUD, který si klade za cíl snížit emise uhlíku v již existující uhelné elektrárně ve Viktorii. Tyto dva projekty jsou zatím první v řadě několika projektů, kde se vláda bude celkem půl miliardou australských dolarů podílet na jejich financování v rámci své nové strategie, která má přispět k boji proti globálnímu oteplování.

Austrálie podobně jako USA odmítla Kjótský protokol, obě země se však staly zakládajícími členy Asijsko-tichomořského partnerství za rozvoj čisté energie, jehož členy jsou i Čína, Japonsko, Indie a Jižní Korea. Jeho úkolem je spolupracovat na vývoji nových technologií, které zajistí efektivnější snížení emisí oxidu uhličitého a dalších plynů, které podle nynějších teorií nejvíce přispívají k oteplování atmosféry.

Také Čína připravuje další solární megaprojekt - v chudé, ale slunečné severozápadní provincii Kan-su hodlá vystavět elektrárnu o výkonu 100 MW. Plánovači pro projekt vybrali město Tun-chuang, které se může pochlubit 3362 hodinami slunečního svitu ročně, a je považováno za jednu z hlavních oblastí pro rozvoj solární energie také díky kvalitní infrastruktuře. Jak uvedla agentura Nová Čína, výstavba elektrárny potrvá pět let a má stát přes 6 miliard jüanů (16,7 mld Kč).

Čínská ekonomika, která patří společně s indickou k nejrychleji se rozvíjejícím na světě, bojuje se stále stoupající potřebou energetických zdrojů, a v současné době 70 % energetické spotřeby země zajišťují tepelné elektrárny. Alternativní zdroje energie by měly mj. ulevit tlaku na životní prostředí, jehož znečištění v metropoli Pekingu dosáhlo maximální úrovně ohrožení.