Evropa zná daně ze znečištění od 90. let

Ekologické daně z paliv, uhlí či aut nejsou pro Němce, Dány nebo Nizozemce ničím neznámým. Ve vyspělých zemích Evropy se začaly platit už v devadesátých letech. Třeba Finsko uvalilo daň na fosilní paliva už v roce 1990, Švédsko zahájilo ekologickou daňovou reformu o rok později. Dnes se takové daně platí prakticky v celé původní evropské patnáctce, a některé státy je postupně i zpřísňují.

Znečišťuješ, tak plať
Zásadou, kdo znečišťuje, platí, se řídí francouzská vláda. Ta rozhodla, že od letošního roku zavede daň za spotřebu uhlí a o deset procent se zvýší daně za průmyslové znečištění a odpad a za hlučnost letadel.
Zároveň však ohlásila vyšší daňové úlevy na úpravy budov podnikané s cílem šetřit energii. Získané prostředky mají být věnovány hlavně na boj proti klimatickým změnám a v případě letecké dopravy na protihlukové úpravy v obcích v okolí letišť.
Francie přitom patří k vůbec největším výrobcům obnovitelné energie v Evropě. A tamní emise CO2 na obyvatele jsou čtyřicet procent pod průměrem průmyslově vyspělých zemí.
Letos přitvrdila i Velká Británie. Tamní daň - Climate Change Levy - ze spotřeby energie v průmyslu, obchodu, zemědělství a veřejném sektoru byla zavedena až v roce 2001. Nyní ji vláda zdvojnásobila, a tak budou citelně dražší například letenky. Každý cestující, který odlétá z britského letiště, musí počítat s tím, že vydá až o osmdesát liber víc, než byl dosud zvyklý.
Británie ale zároveň patří k těm zemím, které uzavírají dohody s největšími spotřebiteli energie. Britské energeticky náročné podniky mohou získat až osmdesátiprocentní slevu na dani, pokud se zavážou, že budou zvyšovat energetickou efektivnost a plnit emisní limity.
Podobná praxe, tedy systém dobrovolných dohod, funguje i v řadě dalších států. V Dánsku mají energeticky náročné podniky na "nápravu" lhůtu tří let. Když investují do moderních technologií, získávají slevu na dani z CO2. Takovou dohodu uzavřelo s dánskou vládou na 280 podniků, které dohromady spotřebovávají víc než padesát procent veškeré energie.

Němci chrání průmysl
Sousední Německo uskutečnilo ekologickou daňovou reformu v roce 1999 - zvýšilo daně z benzinu, nafty, zemního a zkapalněného plynu. Ze zdanění však bylo vyňato uhlí, a to proto, aby se ochránil domácí průmysl. Ekologické daně z ropných produktů a daň ze ze zemního plynu a elektřiny se platí i v Rakousku. Tam však bylo cílem vlády, a ta se tím nijak netajila, zvýšení státních příjmů. Ze stejných důvodů rakouská vláda v roce 2000 daně zdvojnásobila.
Naprosto jiný pohled na ekologické škody má třeba Španělsko. To se zaměřilo na podporu výzkumu obnovitelných zdrojů energie, na efektivní využití energie či fosilních paliv. Na tento výzkum dává desítky milionů eur ročně.