Důsledné třídění odpadů snižuje náklady na recyklaci

KOPŘIVNICE – Odpady už se v Kopřivnici separují dlouho, ale pořád se pracovníci na dotřiďovaní lince nestačí divit, co všechno jsou lidé schopni dávat do kontejnerů na tříděný odpad. Proč třídit komunální odpad? Má to vůbec smysl? Stejně to sesypávají na jednu hromadu! To jsou obvyklé otázky a myšlenky lidí, se kterými se pracovníci odboru životního prostředí v Kopřivnici často setkávají.

Většina toho, čemu říkáme komunální odpad, je tvořena obaly od potravin. Patří sem především papír a plastové sáčky ze samoobsluhy, PET láhve a tetrapakové krabice od nápojů, skleněné obaly od potravin apod. Další podstatnou částí jsou biologické odpady, jako jsou odřezky ovoce a zeleniny a zbytky z vaření jídel. Složení komunálního odpadu se liší podle místa původu, jiný je ze sídliště, jiný z vesnice, kde lze spálit papír nebo kompostovat biologické zbytky.

„Velkou část odpadů, které naházíme do popelnice či kontejneru, by bylo možno znovu zpracovat a použít. Má to však jednu podstatnou podmínku, využitelné složky odpadu je třeba už doma vytřídit a pak uložit do správných kontejnerů,“ uvedla Pavlína Blahutová, pracovnice kopřivnické radnice mající na starosti odpady.

Chce to jen trochu ohleduplnosti. Stačí mít doma jednu plastovou tašku, do níž dáváme plastové obaly, další na papírové sáčky, časopisy, krabice od džusů a mléka a něco na sklo. Vytříděný odpad pak občas odneseme do správného kontejneru. „Při odhazování vytříděných odpadů do barevných kontejnerů se držte pokynů, které jsou na nich umístěny, tak, aby vámi vytříděné odpady mohly být dále zpracovány,“ radí Blahutová. V případě, že do nádob na separovaný odpad vhodíte směsný komunální odpad nebo např. do sběrových nádob na sklo vyhodíte plasty, dojde ke znehodnocení obsahu celého kontejneru, který musí být vyvezen na skládku a nemůže být zpracován.

Pracovníci dotřiďovací linky nejsou schopni dotřídit odpad, který je značně znečištěn. „Zkuste se vžít do situace lidí, kteří se musí denně přehrabávat v hromadách znečištěného odpadu, místo toho, aby dotřiďovali čisté sklo, papír a plasty,“ neskrývala rozčarování nad neohleduplností některých obyvatel Blahutová. Odpady z kontejnerů na separovaný odpad jsou na dotřiďovaní lince dále tříděny na jednotlivé druhy, například papír se dělí na novinový, časopisy, karton a ostatní papír, z plastů se oddělují samostatně PET láhve (bezbarvé, zelené, modré), tvrdé plasty, polystyren apod. Po vytřídění mohou být suroviny prodávány dalším zpracovatelům, čímž se částečně kryjí náklady na svoz a třídění.

„Podmínkou dalšího využití je, aby jednotlivé složky byly co nejčistší. Platí, že čím má složka odpadu méně cizích příměsí, tím je její cena vyšší. Třídění je velmi nákladné, neboť drahé jsou svozové vozy i barevné kontejnery. Jeden totiž stojí šest tisíc korun a na každé místo jsou zapotřebí čtyři. Rovněž svoz a další zpracování nejsou levné. Jedinou možností, jak takto nákladný systém uvést do ekonomické reality, je prodej vytříděných složek za co nejvyšší cenu,“ vyzvala k zodpovědnosti při třídění odpadů Blahutová.