Silničáři chtějí zrychlit výkupy parcel a omezit zásahy ekologů
Dálnice, která končí šest kilometrů před Hradcem Králové v polích kvůli
nevyřešeným majetkovým vztahům, nebo chybějící část dálnice mezi Ústím nad Labem
a Prahou jsou jedním z důvodů, proč chce nové vedení Ředitelství silnic a dálnic
(ŘSD) tlačit na stát, aby zpřísnil zákony, jež mají vliv na přípravu stavby
dálnic.
Dálnice, která končí šest kilometrů před Hradcem Králové v polích kvůli nevyřešeným majetkovým vztahům, nebo chybějící část dálnice mezi Ústím nad Labem a Prahou jsou jedním z důvodů, proč chce nové vedení Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) tlačit na stát, aby zpřísnil zákony, jež mají vliv na přípravu stavby dálnic.
"Hlavní problém je ve vyvlastňovacím zákonu. V minulosti šlo hned po vyvlastnění žádat o stavební povolení. Teď se tam však objevil odkladný účinek - když se lidé odvolají, tak se stavba nemůže zahájit," naráží ředitel úseku výstavby ŘSD Tomáš Kaas na loňskou změnu ve vyvlastňovacím zákoně. "Třeba v Německu i Rakousku se ve chvíli vyvlastnění nemovitosti může rovnou žádat o stavební povolení," říká.
Tím však soubor změn, které chce nové vedení organizace předložit zákonodárcům do tří až čtyř měsíců, nekončí. Trnem v oku jsou jim také občanská sdružení, která brání projektům dálnic. "Aby to bylo jako v zahraničí, kde do průběhu řízení mohou zasahovat jen místně příslušné organizace a ne jako nyní třeba brněnská organizace do dálnice u Lovosic," říká Kaas. S podobným návrhem přišla už v roce 1999 skupina poslanců za ODS a ČSSD. Vláda však jejich návrh zamítla.
"Hlavní problém je ve vyvlastňovacím zákonu. V minulosti šlo hned po vyvlastnění žádat o stavební povolení. Teď se tam však objevil odkladný účinek - když se lidé odvolají, tak se stavba nemůže zahájit," naráží ředitel úseku výstavby ŘSD Tomáš Kaas na loňskou změnu ve vyvlastňovacím zákoně. "Třeba v Německu i Rakousku se ve chvíli vyvlastnění nemovitosti může rovnou žádat o stavební povolení," říká.
Tím však soubor změn, které chce nové vedení organizace předložit zákonodárcům do tří až čtyř měsíců, nekončí. Trnem v oku jsou jim také občanská sdružení, která brání projektům dálnic. "Aby to bylo jako v zahraničí, kde do průběhu řízení mohou zasahovat jen místně příslušné organizace a ne jako nyní třeba brněnská organizace do dálnice u Lovosic," říká Kaas. S podobným návrhem přišla už v roce 1999 skupina poslanců za ODS a ČSSD. Vláda však jejich návrh zamítla.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích