Základy vodního ekosystému
Při budování ekobazénu jsou obvykle výsledky tím lepší, čím více se podaří
napodobit a nastartovat přírodní biologické cykly. Aby se nám to povedlo, musíme
znát alespoň základy toho, jak vodní ekosystém funguje.
Při budování ekobazénu jsou obvykle výsledky tím lepší, čím více se podaří napodobit a nastartovat přírodní biologické cykly. Aby se nám to povedlo, musíme znát alespoň základy toho, jak vodní ekosystém funguje.
V přírodě existuje hned několik společenstev, která dokážou efektivně a bez lidského zásahu odstranit i značné znečištění vody. Z těch zjevných to jsou na prvním místě zelené rostliny. Z vody získávají látky potřebné pro stavbu svých těl, čímž jednak ze svého okolí přímo "vysávají" nežádoucí příměsi, jednak odebírají živiny, které by jinak vedly k rozvoji řas, sinic a dalších nežádoucích mikroorganismů. I v přírodě je často patrné, jak vodní plochy s rostlinami mají podstatně čistší vodu než ty prázdné.
Možná ještě větší význam než rostliny, mají organismy prostým okem neviditelné. Rozhodujícím filtračním faktorem je totiž vyvážená mikroflóra působící v ekosystému. V přirozeném vodním společenství se nachází řada drobných jednobuněčných organismů (od bakterií až po prvoky), které si ze svého okolí berou vše potřebné, čímž přispívají ke kvalitě prostředí. I když jeden toho moc nezmůže, díky obrovskému množství toho dokážou hodně.
A do třetice tu jsou také poměrně velcí mnohobuněční tvorové pracující pro blaho koupajících se lidí jako živé filtry. Patří mezi ně především mlži (například škeble rybničná), vodní houby a další.
Na čistotu vody ale mají velký vliv i tvorové, kteří v systému udržují rovnováhu. Jeden příklad za mnohé: dravé ryby zabraňují přemnožení býložravých, které by zlikvidovaly rostliny. Takových vztahů v přírodě funguje mnoho a navzájem tvoří důmyslný komplex, který si dokáže poradit s nežádoucími výkyvy.
V přírodě existuje hned několik společenstev, která dokážou efektivně a bez lidského zásahu odstranit i značné znečištění vody. Z těch zjevných to jsou na prvním místě zelené rostliny. Z vody získávají látky potřebné pro stavbu svých těl, čímž jednak ze svého okolí přímo "vysávají" nežádoucí příměsi, jednak odebírají živiny, které by jinak vedly k rozvoji řas, sinic a dalších nežádoucích mikroorganismů. I v přírodě je často patrné, jak vodní plochy s rostlinami mají podstatně čistší vodu než ty prázdné.
Možná ještě větší význam než rostliny, mají organismy prostým okem neviditelné. Rozhodujícím filtračním faktorem je totiž vyvážená mikroflóra působící v ekosystému. V přirozeném vodním společenství se nachází řada drobných jednobuněčných organismů (od bakterií až po prvoky), které si ze svého okolí berou vše potřebné, čímž přispívají ke kvalitě prostředí. I když jeden toho moc nezmůže, díky obrovskému množství toho dokážou hodně.
A do třetice tu jsou také poměrně velcí mnohobuněční tvorové pracující pro blaho koupajících se lidí jako živé filtry. Patří mezi ně především mlži (například škeble rybničná), vodní houby a další.
Na čistotu vody ale mají velký vliv i tvorové, kteří v systému udržují rovnováhu. Jeden příklad za mnohé: dravé ryby zabraňují přemnožení býložravých, které by zlikvidovaly rostliny. Takových vztahů v přírodě funguje mnoho a navzájem tvoří důmyslný komplex, který si dokáže poradit s nežádoucími výkyvy.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích