Holanďané staví domy, které přežijí potopu
Malý trajekt pluje tam a zpátky, z jednoho břehu řeky Mázy na druhý. Jinak se
směrem od jihu do města Maasbommelu nedostanete. Krajina je přímo nasáklá vodou,
protkaná řekami a sítí náspů, které mají celou oblast ochránit před záplavami.
Malý trajekt pluje tam a zpátky, z jednoho břehu řeky Mázy na druhý. Jinak se směrem od jihu do města Maasbommelu nedostanete. Krajina je přímo nasáklá vodou, protkaná řekami a sítí náspů, které mají celou oblast ochránit před záplavami.
Ne vždy to stačí. V letech 1993 a 1995 povodně donutily tisíce obyvatel, aby opustili své domovy.
Hustě zalidněné Nizozemsko je jednou ze zemí nejvíce ohrožených změnami klimatu a stoupající mořskou hladinou. Nizozemští vědci předpovídají, že do roku 2100 se zvedne o více než metr.
Zároveň je čím dál větší nouze o pozemky. Vláda odhaduje, že v příštích dvou dekádách bude zapotřebí půl milionu nových domů. Většina půdy vhodné pro konvenční stavby už je ale zabrána, a tak se experimentuje.
Nábřeží Maasbommelu lemuje řada "obojživelných" modrých, žlutých a zelených domů. V základech mají prázdnou betonovou kostku, aby se udržely na vodě. Mohou ustát růst hladiny až o čtyři metry. Pitná voda a elektřina je do nich "pumpována" pružnými trubkami.
"Snažíme se vyvinout nové typy budov, které by neměly žádný negativní dopad na životní prostředí," uvádí Chris Zevenbergen z developerské společnosti Dura Vermeer.
Nejlevnější stojí celých 260 tisíc eur, ale poptávka je vysoká. A zajímají se o ně také v cizině. Měli tu hosty i z New Orleansu, který předloni zničily záplavy.
"Na světě je hodně říčních delt, jež mají potíže s novou půdou pro ekonomické aktivity. Tohle soužití s vodou by jim mohlo pomoci," soudí Zevenbergen.
Cees Westdijk s manželkou si koupili jeden z domů, protože chtěli žít u vody. A prakticky si ani nevšimnou, když je okolní oblast zaplavena. "Dá se tak postavit velký barák i menší domek. Pro země, které jsou v podobné situaci, je to šikovné řešení," říká Westdijk. Podotýká přitom, že plovoucí domy nemohou nahradit klasické protipovodňové zátarasy.
Pro někoho jde možná o docela radikální nápad, ale jiní si myslí, že Nizozemsko by mělo jít mnohem dál. Frits Schoute řídí "ekologicky udržitelný" projekt Ecoboot, v jehož rámci plánuje stavbu celých měst na moři.
"Náš tradiční přístup - bojovat s oceánem pomocí náspů, poldrů - nestačí. Musíme takříkajíc jít s vodou," vysvětluje Schoute.
Připouští, že velká plovoucí města jsou dlouhodobý projekt, ale domy v Maasbommelu považuje za první krok. "Změna musí přijít zdola nahoru, ne naopak," dodává nizozemský vizionář.
Ne vždy to stačí. V letech 1993 a 1995 povodně donutily tisíce obyvatel, aby opustili své domovy.
Hustě zalidněné Nizozemsko je jednou ze zemí nejvíce ohrožených změnami klimatu a stoupající mořskou hladinou. Nizozemští vědci předpovídají, že do roku 2100 se zvedne o více než metr.
Zároveň je čím dál větší nouze o pozemky. Vláda odhaduje, že v příštích dvou dekádách bude zapotřebí půl milionu nových domů. Většina půdy vhodné pro konvenční stavby už je ale zabrána, a tak se experimentuje.
Nábřeží Maasbommelu lemuje řada "obojživelných" modrých, žlutých a zelených domů. V základech mají prázdnou betonovou kostku, aby se udržely na vodě. Mohou ustát růst hladiny až o čtyři metry. Pitná voda a elektřina je do nich "pumpována" pružnými trubkami.
"Snažíme se vyvinout nové typy budov, které by neměly žádný negativní dopad na životní prostředí," uvádí Chris Zevenbergen z developerské společnosti Dura Vermeer.
Nejlevnější stojí celých 260 tisíc eur, ale poptávka je vysoká. A zajímají se o ně také v cizině. Měli tu hosty i z New Orleansu, který předloni zničily záplavy.
"Na světě je hodně říčních delt, jež mají potíže s novou půdou pro ekonomické aktivity. Tohle soužití s vodou by jim mohlo pomoci," soudí Zevenbergen.
Cees Westdijk s manželkou si koupili jeden z domů, protože chtěli žít u vody. A prakticky si ani nevšimnou, když je okolní oblast zaplavena. "Dá se tak postavit velký barák i menší domek. Pro země, které jsou v podobné situaci, je to šikovné řešení," říká Westdijk. Podotýká přitom, že plovoucí domy nemohou nahradit klasické protipovodňové zátarasy.
Pro někoho jde možná o docela radikální nápad, ale jiní si myslí, že Nizozemsko by mělo jít mnohem dál. Frits Schoute řídí "ekologicky udržitelný" projekt Ecoboot, v jehož rámci plánuje stavbu celých měst na moři.
"Náš tradiční přístup - bojovat s oceánem pomocí náspů, poldrů - nestačí. Musíme takříkajíc jít s vodou," vysvětluje Schoute.
Připouští, že velká plovoucí města jsou dlouhodobý projekt, ale domy v Maasbommelu považuje za první krok. "Změna musí přijít zdola nahoru, ne naopak," dodává nizozemský vizionář.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích