zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Kdo zabrzdí zdražování

30.04.2007
Energie
Kdo zabrzdí zdražování
Lze cenu elektrické energie držet na uzdě? A chce to vůbec stát, kterému ČEZ přináší každoročně slušné peníze? Možnost bránit se mají hlavně velcí zákazníci.

Státní úředníci v dozorčí radě schválili vyplacení vysoké dividendy z akcií elektrárenské společnosti ČEZ, 20 korun na akcii v nominální hodnotě 100 korun, což přinese státní pokladně kolem 8 miliard korun. Stabilně plynou do státní pokladny miliardy z čistého zisku této skupiny (loni byl téměř třicetimiliardový), a čím více se prodá elektřiny v Česku, tím vyšší příjem inkasuje stát také v podobě daně z přidané hodnoty. S příjmy od ČEZ může tedy každá vláda vlastně počítat jako s rozpočtovou konstantou. Od příštího roku přibude výnos 3,7 miliardy z ekologické daně (nejen z elektřiny), o jejíž konkrétní podobě má do konce dubna rozhodnout vláda. Jako mimořádný bonus chce stát letos získat z prodeje svých akcií ČEZ minimálně 31 miliardu korun, které jí chybějí na výstavbu a rekonstrukce dopravní infrastruktury.

ČEZ je tedy skutečně "oslíčku, otřes se" českého hospodářství a nenajde se zřejmě vláda, která by ho chtěla odpravit, když může každoročně těžit z jeho zlaťáčků. A to přesto, že se občas s manažery ČEZ škorpí. Naposledy ministr průmyslu a obchodu Martin Říman, když řekl, že ČEZ nemlčí a necitlivě zveřejňuje cenotvorné informace, takže deformuje trh s elektřinou. Měl na mysli výroky obchodního ředitele ČEZ Alana Svobody při prezentaci situace na trhu s elektřinou v Evropě, že cena elektřiny může vzrůst v příštím roce i víc než o dvacet procent, což štafeta médií převzala jako hotovou věc. Svoboda opravdu řekl (nikoli poprvé), že české ceny elektřiny by se mohly zvednout na 52-54 eura za MW, což by skutečně znamenalo zhruba dvacetiprocentní zdražení.

Cena elektřiny na příští rok v ČR však ještě stanovena nebyla, takže podobná oznámení představitelů ČEZ lze chápat velmi různě - i jako zkušební balónek. Analytici při této příležitosti také připomněli, že původní odhady zdražení elektřiny od ČEZ nakonec několikrát vyústily ve výsledné pomalejší tempo růstu. Ani tiskový mluvčí ČEZ Ladislav Kříž nepotvrzuje, že by se mělo razantně zdražovat. Elektřina se přece bude obchodovat na burze a pak se teprve uvidí, říká...

PROGNÓZY TOHOTO DRUHU však vždy budí velkou pozornost. Ihned se ozvala Česká asociace exportérů a žádá vládu, aby proti zdražování proudu zasáhla, minimálně tak, že by obnovila státní regulaci energetického trhu. "Růst cen elektřiny je v posledních letech neúměrný, neoprávněný a nadměrný. Nastává okamžik, aby stát uplatnil svá práva v orgánech ČEZ a prosadil regule, jež by umožnily mít na tyto věci větší vliv," uvádí se v prohlášení asociace. Stále více průmyslníků prý žádá, aby se stát vrátil k regulaci cen.

Místopředseda Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Blahoslav Němeček ale říká, že růstu ceny na úroveň okolních zemí se zabránit nedá. "Doplácíme na to, že jsme jediným státem v regionu s přebytkem elektřiny." Je třeba připomenout, že regulační úřad ovlivňuje pouze tu část ceny elektřiny, která se týká regulovaných činností, neregulovaná je cena silové (vyrobené) elektřiny, která má na celkové ceně podíl asi 40 procent. Do jisté míry však úřad zasahovat může.

Příkladem je loňský zásah ERÚ vůči plynárenství, kdy po stížnostech velkých firem navrátil částečnou regulaci a cenu plynu tvrdě ovlivnil. Evropské komisi se však takové postupy pranic nelíbí a dává to vědět: konkrétní země si může dovolit použít takový nástroj jen nakrátko, to obvykle projde. Podle Němečka by ale zdražení mohla zamezovat právě jen ochranářská opatření, bránící např. ve vývozu české elektřiny za hranice. "To bychom ale těžko prosadili v Bruselu, evropský trend je přesně opačný."

Pro srovnání cen se v ČR hledí hlavně do Německa. Tam už ale elektřina od roku 2000 podražila o 46 %. Také němečtí spotřebitelé se zlobí a tlačí na vládu, aby zasáhla do cenové politiky koncernů. Například tak, že je bude nutit k nižším nákladům na využívání energetických sítí, což je v moci regulačních úřadů, protože jde o regulovanou cenu.

Stížnost českých exportérů na růst cen je zatím ojedinělá, ale podobné hlasy nejsou bez šancí, aby byly vyslyšeny, ani u českého Energetického regulačního úřadu, případně u antimonopolního úřadu. Není tedy třeba uzavírat hranice před energetickým trhem, ale sami zákazníci, zejména ti velcí, musejí hlídat, zda je konkrétní dodavatel neodírá neodůvodněně, a zda nepoužívá nepovolené tržní praktiky nebo neuzavírá kartelové dohody.

O NOVÉ ENERGETICKÉ BURZE v ČR píšeme v Ekonomu na str. 40-42, kde je rozhovor s jejím generálním sekretářem Davidem Kučerou. Odborníci se ale shodují v tom, že burza, která nahradí velkoobchodní aukce s elektřinou, dorovnání cen s Německem nezabrání, ale spíš je ještě urychlí. Očekává se totiž, že na ní bude víc aktivních obchodníků z ciziny.

Na burze bude ČEZ prodávat jen kolem 25 TWh vyrobené elektřiny (ročně produkuje víc než 60 TWh). Zhruba polovinu prodává jednak přímo některým zákazníkům, jednak distributorům, včetně vlastní firmy ČEZ Distribuce. Určitou rezervu si ČEZ musí také ponechávat na denní obchodování s elektřinou, které probíhá v OTE (Operátor trhu s elektřinou).

Na burze mohou elektřinu nabízet i nakupovat i další subjekty. Znamená to ale, že bude-li v Česku na burze k mání levnější elektřina než například v Lipsku, obchodníci ji budou kupovat až do chvíle, kdy zvýšená poptávka tuto cenu zvedne a učiní ji méně zajímavou. Je otázkou, jak nová situace ovlivní export ČEZ. Ten totiž loni vyvezl již jen 7 TWh elektřiny, protože vývozcem je stále častěji některý z obchodníků, který na českém trhu elektřinu vyrobenou v ČEZ nakoupil. Tento trend burza jistě posílí.

Jisté je, že v cenách elektřiny od příštího roku zaplatíme ekologickou daň, která má podle Martina Bursíka znamenat zvýšení konečné ceny elektřiny zhruba o jedno procento. Je také pravděpodobné, že české podniky nebudou profitovat z povolenek na vypouštění emisí CO2, jak tomu bylo doposud. Analytici ze všech zmíněných faktorů spočítali, že celková cena elektřiny placená domácnostmi by v příštím roce vzrostla asi o 10-11 procent. Letos to bylo něco kolem 8 procent, ale nevyvolalo to žádnou bouři protestů.

Jestliže ekonomika i mzdy trvale a nemálo rostou, výrobci elektřiny mohou tvrdit (a stát je s nimi zajedno), že ceny jsou stále sociálně únosné. Navíc drobný spotřebitel vždy tahá za kratší konec, nakonec většinou vše zaplatí. Má jen jedinou možnost: vsadit na úspory. Podle nevládních organizací zabývajících se energetickou politikou by ve snižování energetické náročnosti domácnostem měla pomoci vláda. "Kabinet musí zavést nové standardy na elektrospotřebiče, aby si lidé v obchodech mohli vybrat zboží s nižší spotřebou, pomáhat grantovými programy, zavést informační projekty, které poradí, kde a jak lze elektřinu ušetřit a přitom zvýšit životní úroveň," říká Petr Holub z Hnutí Duha.

AUTOR: Milena Geussová
Zdroj: EKONOM

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
ASIO, spol.s r.o.
28
7. 2017
28.7.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí