Odpad po astronautech by měly zušlechťovat bakterie
Jakmile se lidé vydají k Marsu, bude nevyhnutelné vyřešit problém zpracování
odpadu, který bude vznikat v kosmické lodi.
Jakmile se lidé vydají k Marsu, bude nevyhnutelné vyřešit problém zpracování odpadu, který bude vznikat v kosmické lodi.
Skupina bulharských, ruských a belgických vědců proto pracuje na výzkumu bakterií, které budou schopny odpad vyprodukovaný v kosmu konzumovat, napsala agentura AFP.
"Vůbec poprvé posíláme do kosmu aerobní termofilní bakterie, abychom pochopili, jak fungují," řekl šéf projektu Melissa Christophe Lasseur z Evropské vesmírné agentury (ESA).
Projekt pro Mars
Tento projekt má připravit cestu lidí k Marsu, s níž se počítá za několik desetiletí a která potrvá zřejmě tři roky.
Lasseur připomenul, že s výjimkou misí Apollo se člověk zatím nikdy nepohyboval mimo oběžnou dráhu Země déle než několik týdnů. Vesmírná stanice Mir a po ní ISS jsou relativně blízko Země, takže všichni, kdo se k nim vydávají, mají na palubách lodí vše, co potřebují, a vyprodukovaný odpad zase dopravují zpět na Zem.
Nic podobného ale nebude možné v případě cesty na Mars. Počítá se s tím, že se jí zúčastní šestičlenná posádka.
Minimální každodenní spotřeba jednoho člověka je kilogram kyslíku, stejné množství potravy a trojnásobek vody. Pro cestu dlouhou tisíc dní to znamená třicet tun materiálu, který není schopna přepravit zatím žádná známá kosmická loď.
Projekt Melissa se pokouší vytvořit uzavřený ekosystém, v němž bude organický odpad recyklován bakteriemi, které nespotřebovávají kyslík a jež při vydávání oxidu uhličitého redukují svůj objem. Oxid uhličitý, který vyprodukují, budou spotřebovávat řasy a rostliny, jež budou fungovat jako "výrobci" kyslíku.
Podle Vjačeslava Iljina z moskevského ústavu biologie a medicíny bude největší potíž představo- vat likvidace odpadu, který bude vznikat při zajišťování osobní hygieny kosmonautů. Ve vesmíru se nepoužívají sprchy, ale hygienické kapesníky, jimiž se také stírají houby tvořící se na povrchu předmětů v lodi.
Bakterie na zkoušku
V rámci bulharského ústavu a pod patronací ESA vznikl projekt Andiomum, který má prozkoumat proces anaerobního trávení organických materiálů v prostředí mikrogravitace.
První z těchto bakterií budou do vesmíru vyslány na jaře 2009.
Bulharský profesor Ivan Simeonov k tomu řekl toto: "Vyšleme na deset dní do vesmíru bakterie v různém vývojovém stadiu a zároveň uděláme stejný experiment v pozemských podmínkách, abychom mohli výsledky porovnat. Pozemský život vzniká ve stálých gravitačních podmínkách. Silně omezená gravitace v kosmu znamená pro bakterie velký stres a my chceme zjistit, zda jsou schopny v něm přežít."
Skupina bulharských, ruských a belgických vědců proto pracuje na výzkumu bakterií, které budou schopny odpad vyprodukovaný v kosmu konzumovat, napsala agentura AFP.
"Vůbec poprvé posíláme do kosmu aerobní termofilní bakterie, abychom pochopili, jak fungují," řekl šéf projektu Melissa Christophe Lasseur z Evropské vesmírné agentury (ESA).
Projekt pro Mars
Tento projekt má připravit cestu lidí k Marsu, s níž se počítá za několik desetiletí a která potrvá zřejmě tři roky.
Lasseur připomenul, že s výjimkou misí Apollo se člověk zatím nikdy nepohyboval mimo oběžnou dráhu Země déle než několik týdnů. Vesmírná stanice Mir a po ní ISS jsou relativně blízko Země, takže všichni, kdo se k nim vydávají, mají na palubách lodí vše, co potřebují, a vyprodukovaný odpad zase dopravují zpět na Zem.
Nic podobného ale nebude možné v případě cesty na Mars. Počítá se s tím, že se jí zúčastní šestičlenná posádka.
Minimální každodenní spotřeba jednoho člověka je kilogram kyslíku, stejné množství potravy a trojnásobek vody. Pro cestu dlouhou tisíc dní to znamená třicet tun materiálu, který není schopna přepravit zatím žádná známá kosmická loď.
Projekt Melissa se pokouší vytvořit uzavřený ekosystém, v němž bude organický odpad recyklován bakteriemi, které nespotřebovávají kyslík a jež při vydávání oxidu uhličitého redukují svůj objem. Oxid uhličitý, který vyprodukují, budou spotřebovávat řasy a rostliny, jež budou fungovat jako "výrobci" kyslíku.
Podle Vjačeslava Iljina z moskevského ústavu biologie a medicíny bude největší potíž představo- vat likvidace odpadu, který bude vznikat při zajišťování osobní hygieny kosmonautů. Ve vesmíru se nepoužívají sprchy, ale hygienické kapesníky, jimiž se také stírají houby tvořící se na povrchu předmětů v lodi.
Bakterie na zkoušku
V rámci bulharského ústavu a pod patronací ESA vznikl projekt Andiomum, který má prozkoumat proces anaerobního trávení organických materiálů v prostředí mikrogravitace.
První z těchto bakterií budou do vesmíru vyslány na jaře 2009.
Bulharský profesor Ivan Simeonov k tomu řekl toto: "Vyšleme na deset dní do vesmíru bakterie v různém vývojovém stadiu a zároveň uděláme stejný experiment v pozemských podmínkách, abychom mohli výsledky porovnat. Pozemský život vzniká ve stálých gravitačních podmínkách. Silně omezená gravitace v kosmu znamená pro bakterie velký stres a my chceme zjistit, zda jsou schopny v něm přežít."
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích