zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Změna klimatu určuje mořskou politiku EU

23.07.2007
Voda
Ovzduší
Změna klimatu určuje mořskou politiku EU
Námořní hospodářství musí brát v úvahu změny klimatu, jakož i snahy po ekologicky udržitelném rozvoji, potvrdila to německá spolková kancléřka Angela Merkelová při otevření nedávné dvoudenní mořské konference EU v Brémách. EU se nesmí soustřeďovat jen na ekonomické využívání oceánů, podtrhla kancléřka a poukázala na cíl EU stát se předjezdcem v ochraně klimatu. Do roku 2020 se mají emise v EU snížit o 20 %. Prezident EK José Manuel Barosso označil za těžiště mořské politiky EU zlepšení konkurenční schopnosti evropských přístavů. Ochrana mořského prostředí musí ale zůstat v popředí. Cílem je podporovat hospodářský rozvoj bez dalšího zhoršování mořského prostředí. Během konference debatovalo 400 účastníků o budoucí mořské politice EU. Podkladem pro diskusi byla Zelená kniha EK, předložená v létě 2006. Závěry brémské konference se mají odrazit ve Sdělení a v akčním plánu pro integrovanou mořskou politiku. S jejím zveřejněním počítá úřad EU letos v říjnu. Spolkový ministr dopravy Wolfgang Tiefensee zdůraznil, že spolková vláda podpoří návrhy Komise, aby námořní doprava byla začleněna do obchodu s emisemi. Pravidla pro obchod s emisemi by musela být ale celosvětově závazná, aby se vyloučilo narušování konkurence. Ministr sdělil, že u lodních paliv se má během deseti let zaměnit palivo se sírou na ekologicky přijatelnou lodní naftu. Nejdříve musejí členské země EU najít jednotnou linii a potom mají toto téma otevřít na půdě mezinárodní námořní organizace v rámci systému OSN IMO.

Budou pravidla EU pro šrotování námořních lodí - Na plážích v Bangladéši a Indii jsou zaměstnány desetitisíce lidí tím, že demontují vysloužilé lodě - za lidsky nedůstojných podmínek a bez ohledu na životní prostředí. EK to chce změnit. "EU má za povinnost chránit zdraví a bezpečnost lidí zaměstnaných v této oblasti a omezovat zatížení životního prostředí," řekl komisař EU pro životní prostředí Stavros Dimas. Požadavek vyplývá mimo jiné i z toho, že více než třetinou světové obchodní flotily disponují rejdaři, sídlící v EU. Podle čísel EU se každý rok sešrotuje mezi 200 a 600 loděmi o tonáži přes 2000 t - dvě třetiny z toho v Indii a v Bangladéši. Protože v nadcházejícím období se bude vyřazovat množství jednostěnných tankerů, je možné, že do roku 2010 stoupne počet lodí k sešrotování na cca 800.

Rejdaři a vrakovací firmy dělají s vyřazovanými plavidly dobré obchody. V důsledku čínského hladu po surovinách šla cena tuny lodní oceli z někdejších 100 až 200 na nynějších 500 USD. Za velký tanker o nosnosti 300 tis. t, jehož ocel váží 45 tis. t, dostane prodávající kolem 9 mil. USD (cca 180 mil. Kč). Vysoce problematické je, že hlavně starší lodě obsahují mnoho látek, jejichž likvidace je v EU přísně regulována a je drahá. Jde např. o asbest, PSB, TBT, olovo, kadmium, arzén, zinek a chrom a velká množství oleje a olejové pěny. Vývoz nebezpečných látek do rozvojových zemí je podle práva EU ilegální. Tento zákaz se dá jen obtížně kontrolovat - konstatuje Zelená kniha EU o této problematice. V systému OSN se sice v rámci mezinárodní námořní organizace IMO projednává úmluva o bezpečné a ekologicky zdravé recyklaci lodí, která má řešit zacházení s loděmi k sešrotování, ale ta bude teprve schvalována v letech 2008/2009 a následně bude vstupovat v platnost. Tak dlouho nechce EK čekat. Ve své Zelené knize navrhuje, aby šrotování, přátelské vůči životnímu prostředí, bylo finančně podporováno. Z delšího pohledu je však Dimas pro uplatnění principu způsobitele. Jinými slovy - odpovědnost by byla na majiteli lodi a za přijatelné šrotování by se platilo. Zelená kniha má být v těchto dnech zveřejněna na internetu a do 20. září se budou přijímat náměty k této záležitosti na e-adrese: ship-dismantling@ec.europa.eu.

Přístavní politika EU má podporovat investice - V říjnu má EK předložit své představy o přístavní politice. Sdělil to dopravní komisař J. Barrot na European Sea Ports (ESPO) Conference ve španělském Algecirasu. Barrot spatřuje jako nezbytné předpoklady pro rozvoj evropských přístavů "vizi, brašnu nástrojů a dialog". Bez intenzivního dialogu s veřejností bude sotva možné rozjet co nejrychleji výstavbu přístavů. Bude třeba, aby se veřejnosti lépe než dosud sděloval význam námořních přístavů pro růst hospodářství v Evropě. Vedle výstavby nových přístavů a terminálů se musí již z důvodů ochrany životního prostředí vyčerpat všechny možnosti růstu produktivity. Komisař zde vidí možnosti v "nových formách partnerství" mezi všemi zúčastněnými v dopravním řetězci. Hlavní úkol politiky spatřuje J. Barrot v podpoře investiční a inovační připravenosti. K tomu bude nezbytné vytvořit jednotné podmínky pro hospodářskou soutěž. Proto má Sdělení komise, avizované na říjen, obsahovat zásady pro státní podporu. Dále se předpokládá rozšíření průhledných předpisů k financování přístavů na všechny námořní přístavy. Pokud jde o výběrová řízení pro překládkové a jiné přístavní služby, směřuje Komise k tomu neiniciovat speciální směrnici a místo toho uplatnit všeobecné právo EU. Konečně chce Komise zjednodušit administrativní pochody v námořní dopravě.
Zdroj: Logistika

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
ASIO, spol.s r.o.
28
7. 2017
28.7.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí