Jak přidat hodnotu
Emisní normy přinesou komplikace motoristům, ale zajímavý byznys výrobcům a
distributorům AdBlue.
Emisní normy přinesou komplikace motoristům, ale zajímavý byznys výrobcům a distributorům AdBlue.
Nákladní vozy tankují čím dál víc kromě nafty i AdBlue. Jde o roztok močoviny, který se vstřikuje do speciálního zařízení, kde odstraňuje z výfukových plynů oxidy dusíku (viz Ekonom č. 30/2007). S tím, jak roste počet vozů vybavených těmito tzv. SCR jednotkami, roste i spotřeba AdBlue. V Česku to přináší zajímavou příležitost hlavně pro koncern Agrofert, který je největším výrobcem močoviny ve střední Evropě.
ADBLUE je 32,5procentní roztok velmi čisté močoviny v demineralizované vodě. Od močoviny se liší nejenom čistotou, ale i cenou: močovina v podobě AdBlue stojí zhruba trojnásobek toho, co granulovaná močovina.
"Není to jenom otázka velikosti balení jako u herbicidu, který má v decilitrovém balení marži v řádu tisíc procent, přičemž tentýž herbicid dodaný v cisterně má standardní velkoobchodní marži. AdBlue má skutečnou přidanou hodnotu, spočívající ve vysoké čistotě," upozorňuje Martin Kubů, ředitel obchodní divize Agrofertu pro oblast chemie. Agrofert vyrábí močovinu ve svých závodech SKW Piesteritz (Německo) a Duslo Šal'a (Slovensko). V obou těchto závodech vyrábí z části produkované močoviny AdBlue.
Nároky na čistotu AdBlue jsou vysoké, protože je mnoho látek, které by už ve stopovém množství otrávily katalyzátor v SCR jednotce. Přesto není třeba používat k jeho výrobě speciálně připravovanou močovinu - takže investice do výroby AdBlue jsou pro producenty močoviny relativně nízké.
"V Duslu jsme do AdBlue investovali asi 35 milionů korun - mimochodem, vrátily se nám za sedm měsíců. V Piesteritzu to bylo do konce roku 2005 asi třicet milionů a celková investice by tam měla dosáhnout asi 180 milionů korun," říká Martin Kubů.
V Duslu prodali za loňský rok 3600 tun AdBlue. "O růstu trhu svědčí, že stejné množství jsme letos prodali za samotný březen," říká Kubů. Není divu, že plánují rozšíření výroby.
V SKW mají plán prodeje na letošní rok 45 tisíc tun, v roce 2008 už to má být dvojnásobek. Ale dlouhodobé plány se dělají špatně, protože růst trhu je opravdu raketový. V horizontu 2010 by Agrofert chtěl prodávat řádově "stovky tisíc tun" AdBlue.
BYZNYS OKOLO AdBlue, to není jen výroba, ale také logistika. Největší část AdBlue se sice tankuje v garážích velkých dopravců, ale řidiči ho žádají i u pump. A to je problém: AdBlue má relativně nízkou měrnou cenu, takže doprava a skladování tvoří její podstatnou část. Navíc logistiku komplikuje, že roztok AdBlue při teplotě pod minus 11 stupňů Celsia krystalizuje. A při teplotě nad 25 stupňů se zase příliš rychle rozkládá na amoniak a oxid uhličitý.
Logistika je důležitou konkurenční výhodou Agrofertu. "Zákazníky zásobujeme ze dvou závodů a máme efektivní dojezdovou vzdálenost po celé východní polovině Evropy, tedy od Německa po Balkán," říká Martin Kubů.
CO BY, KDYBY... Dlouhodobé výhledy trhu s AdBlue se dělají opravdu těžko. Ve hře je totiž příliš mnoho neznámých. Může se objevit nová technologie pohonů vozidel nebo nové způsoby čištění výfukových plynů, což by mohlo AdBlue uložit k ledu. Nebo naopak může nastat masivní přechod na dieselovou technologii, a to při používání metody SCR. Co by to znamenalo z pohledu spotřeby AdBlue, potažmo močoviny?
Doprava všeho druhu se podílí na celosvětové spotřebě energie asi jednou pětinou, což je zhruba 23 petawatthodin (tedy 23 tisíc TWh). To odpovídá energetickému obsahu 2,3 bilionu litrů nafty. Předpokládejme, že polovina této spotřeby by byla spálena v dieselových motorech, a to za podmínky, aby výfukové plyny odpovídaly limitu pro obsah oxidů dusíku podle emisních norem, které budou platit okolo roku 2010. Při deklarované spotřebě AdBlue ve výši šesti procent spotřeby nafty by vyšla globální spotřeba AdBlue na nějakých 700 mld. litrů, což odpovídá obsahu močoviny zhruba 200 mil. tun.
Kdyby se tento scénář skutečně naplnil, znamenalo by to zemětřesení ve světovém chemickém průmyslu. Vždyť globální výroba močoviny je asi deset milionů tun ročně, z čehož na výrobu AdBlue směřuje jen zcela zanedbatelné množství. Takže výroba močoviny by vzrostla dvacetinásobně. A co prekurzor pro její výrobu, amoniak?
Na výrobu celkových tří set milionů tun močoviny by bylo třeba 170 milionů tun amoniaku. A ten je už nyní s roční produkcí 120 milionů tun pátou "nejvyráběnější" chemikálií na světě.
AUTOR: PETR BLAŽEK
MOČOVINA A JEJÍ VÝROBA
Močovina (diaminomethanal), vzorec (NH2)2CO, je krystalická látka, která je důležitou součástí metabolismu vyšších živočichů, ale kvůli vysokému obsahu dusíku také oblíbeným hnojivem. Roční celosvětová produkce močoviny je asi 10 milionů tun. Vyrábí se z oxidu uhličitého a amoniaku procesem, nazvaným podle jeho objevitelů z roku 1922 Bosch-Meiserova syntéza.
Oxid uhličitý se získává např. ze spalin z tepelných elektráren a amoniak se vyrábí přímou reakcí vodíku s dusíkem. Hlavním zdrojem vodíku je bohužel stále ještě zemní plyn (ostatní způsoby, elektrolýza a termální chemický rozklad vody, jsou energeticky náročnější). Dusík se získává hlavně destilací zkapalněného vzduchu. Amoniaku se ročně vyrobí asi 120 milionů tun (na výrobu močoviny se spotřebuje necelých pět procent).
Pohled z druhé strany
Největší česká logistická firma, C. S. CARGO, má sedmdesát vozů s technologií SCR, což je jen zlomek vozového parku. Dalších sto však již má objednáno. "My jsme přeskočili normu Euro IV a od loňského roku rovnou pořizujeme vozy, které splňují normu Euro V," říká technický ředitel Libor Veselý.
"Technologie SCR je zatím jediný způsob, jak splnit normu Euro V. V listopadu očekáváme, že Scania a MAN představí vozy, které dokážou Euro V splnit bez AdBlue. Samozřejmě ty vozy vyzkoušíme," plánuje Veselý
V C. S. CARGO mají vlastní výdejní místo s dvěma tisícilitrovými zásobníky. A právě vybírají dodavatele většího, pětitisícilitrového zařízení. Kupovat AdBlue na pumpách, to je totiž poslední volba. A nejen kvůli ceně (z vlastního stojanu vyjde AdBlue na osm až deset korun, u pumpy stojí nejméně dvojnásobek). Čerpacích stanic, kde se dá AdBlue natankovat z pistole, je navíc málo. "Největší evropská síť čerpacích stanic, Shell, má v celé Evropě stáčené AdBlue zatím jen na nějakých padesáti pumpách," říká Libor Veselý.
Nákladní vozy tankují čím dál víc kromě nafty i AdBlue. Jde o roztok močoviny, který se vstřikuje do speciálního zařízení, kde odstraňuje z výfukových plynů oxidy dusíku (viz Ekonom č. 30/2007). S tím, jak roste počet vozů vybavených těmito tzv. SCR jednotkami, roste i spotřeba AdBlue. V Česku to přináší zajímavou příležitost hlavně pro koncern Agrofert, který je největším výrobcem močoviny ve střední Evropě.
ADBLUE je 32,5procentní roztok velmi čisté močoviny v demineralizované vodě. Od močoviny se liší nejenom čistotou, ale i cenou: močovina v podobě AdBlue stojí zhruba trojnásobek toho, co granulovaná močovina.
"Není to jenom otázka velikosti balení jako u herbicidu, který má v decilitrovém balení marži v řádu tisíc procent, přičemž tentýž herbicid dodaný v cisterně má standardní velkoobchodní marži. AdBlue má skutečnou přidanou hodnotu, spočívající ve vysoké čistotě," upozorňuje Martin Kubů, ředitel obchodní divize Agrofertu pro oblast chemie. Agrofert vyrábí močovinu ve svých závodech SKW Piesteritz (Německo) a Duslo Šal'a (Slovensko). V obou těchto závodech vyrábí z části produkované močoviny AdBlue.
Nároky na čistotu AdBlue jsou vysoké, protože je mnoho látek, které by už ve stopovém množství otrávily katalyzátor v SCR jednotce. Přesto není třeba používat k jeho výrobě speciálně připravovanou močovinu - takže investice do výroby AdBlue jsou pro producenty močoviny relativně nízké.
"V Duslu jsme do AdBlue investovali asi 35 milionů korun - mimochodem, vrátily se nám za sedm měsíců. V Piesteritzu to bylo do konce roku 2005 asi třicet milionů a celková investice by tam měla dosáhnout asi 180 milionů korun," říká Martin Kubů.
V Duslu prodali za loňský rok 3600 tun AdBlue. "O růstu trhu svědčí, že stejné množství jsme letos prodali za samotný březen," říká Kubů. Není divu, že plánují rozšíření výroby.
V SKW mají plán prodeje na letošní rok 45 tisíc tun, v roce 2008 už to má být dvojnásobek. Ale dlouhodobé plány se dělají špatně, protože růst trhu je opravdu raketový. V horizontu 2010 by Agrofert chtěl prodávat řádově "stovky tisíc tun" AdBlue.
BYZNYS OKOLO AdBlue, to není jen výroba, ale také logistika. Největší část AdBlue se sice tankuje v garážích velkých dopravců, ale řidiči ho žádají i u pump. A to je problém: AdBlue má relativně nízkou měrnou cenu, takže doprava a skladování tvoří její podstatnou část. Navíc logistiku komplikuje, že roztok AdBlue při teplotě pod minus 11 stupňů Celsia krystalizuje. A při teplotě nad 25 stupňů se zase příliš rychle rozkládá na amoniak a oxid uhličitý.
Logistika je důležitou konkurenční výhodou Agrofertu. "Zákazníky zásobujeme ze dvou závodů a máme efektivní dojezdovou vzdálenost po celé východní polovině Evropy, tedy od Německa po Balkán," říká Martin Kubů.
CO BY, KDYBY... Dlouhodobé výhledy trhu s AdBlue se dělají opravdu těžko. Ve hře je totiž příliš mnoho neznámých. Může se objevit nová technologie pohonů vozidel nebo nové způsoby čištění výfukových plynů, což by mohlo AdBlue uložit k ledu. Nebo naopak může nastat masivní přechod na dieselovou technologii, a to při používání metody SCR. Co by to znamenalo z pohledu spotřeby AdBlue, potažmo močoviny?
Doprava všeho druhu se podílí na celosvětové spotřebě energie asi jednou pětinou, což je zhruba 23 petawatthodin (tedy 23 tisíc TWh). To odpovídá energetickému obsahu 2,3 bilionu litrů nafty. Předpokládejme, že polovina této spotřeby by byla spálena v dieselových motorech, a to za podmínky, aby výfukové plyny odpovídaly limitu pro obsah oxidů dusíku podle emisních norem, které budou platit okolo roku 2010. Při deklarované spotřebě AdBlue ve výši šesti procent spotřeby nafty by vyšla globální spotřeba AdBlue na nějakých 700 mld. litrů, což odpovídá obsahu močoviny zhruba 200 mil. tun.
Kdyby se tento scénář skutečně naplnil, znamenalo by to zemětřesení ve světovém chemickém průmyslu. Vždyť globální výroba močoviny je asi deset milionů tun ročně, z čehož na výrobu AdBlue směřuje jen zcela zanedbatelné množství. Takže výroba močoviny by vzrostla dvacetinásobně. A co prekurzor pro její výrobu, amoniak?
Na výrobu celkových tří set milionů tun močoviny by bylo třeba 170 milionů tun amoniaku. A ten je už nyní s roční produkcí 120 milionů tun pátou "nejvyráběnější" chemikálií na světě.
AUTOR: PETR BLAŽEK
MOČOVINA A JEJÍ VÝROBA
Močovina (diaminomethanal), vzorec (NH2)2CO, je krystalická látka, která je důležitou součástí metabolismu vyšších živočichů, ale kvůli vysokému obsahu dusíku také oblíbeným hnojivem. Roční celosvětová produkce močoviny je asi 10 milionů tun. Vyrábí se z oxidu uhličitého a amoniaku procesem, nazvaným podle jeho objevitelů z roku 1922 Bosch-Meiserova syntéza.
Oxid uhličitý se získává např. ze spalin z tepelných elektráren a amoniak se vyrábí přímou reakcí vodíku s dusíkem. Hlavním zdrojem vodíku je bohužel stále ještě zemní plyn (ostatní způsoby, elektrolýza a termální chemický rozklad vody, jsou energeticky náročnější). Dusík se získává hlavně destilací zkapalněného vzduchu. Amoniaku se ročně vyrobí asi 120 milionů tun (na výrobu močoviny se spotřebuje necelých pět procent).
Pohled z druhé strany
Největší česká logistická firma, C. S. CARGO, má sedmdesát vozů s technologií SCR, což je jen zlomek vozového parku. Dalších sto však již má objednáno. "My jsme přeskočili normu Euro IV a od loňského roku rovnou pořizujeme vozy, které splňují normu Euro V," říká technický ředitel Libor Veselý.
"Technologie SCR je zatím jediný způsob, jak splnit normu Euro V. V listopadu očekáváme, že Scania a MAN představí vozy, které dokážou Euro V splnit bez AdBlue. Samozřejmě ty vozy vyzkoušíme," plánuje Veselý
V C. S. CARGO mají vlastní výdejní místo s dvěma tisícilitrovými zásobníky. A právě vybírají dodavatele většího, pětitisícilitrového zařízení. Kupovat AdBlue na pumpách, to je totiž poslední volba. A nejen kvůli ceně (z vlastního stojanu vyjde AdBlue na osm až deset korun, u pumpy stojí nejméně dvojnásobek). Čerpacích stanic, kde se dá AdBlue natankovat z pistole, je navíc málo. "Největší evropská síť čerpacích stanic, Shell, má v celé Evropě stáčené AdBlue zatím jen na nějakých padesáti pumpách," říká Libor Veselý.
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích
