Z webových stránek M.Vlašína - Hypotéza Gaia

Hypotéza Gaia

James Lovelock (*1919) – přišel s teorií o schopnosti geobiologického systému Země regulovat klima, složení atmosféry a hydrosféry. V knize Gaia – nový pohled na pozemský život říká mj. : Evoluce od vzniku života na zemi (3,6 Eonu zpět) není evolucí planety a evolucí živých organismů, je to evoluce společná, evoluce Gaia. Samotné označení Gaia vymyslel spisovatel William Golding na Lovelockovu žádost. "Gaia, jméno pro živou planetu, není synonymem biosféry. Biosféra je definována jako prostor, v němž se živé bytosti normálně vyskytují. Ještě méně lze Gaiu ztotožnit s pojmem společenstva, které jednoduše představuje určitý soubor individuí. Společenstva i biosféra jsou součástí Gaii. Horniny, atmosféra a oceány jsou také její částí, tak jako je ulita součástí hlemýždě. Gaia, planetární bytost, má vlastnosti, které nejsou nutně odvoditelné z poznání vlastností jednotlivých druhů či populací organismů. Podle této hypotézy jsou teplota, složení atmosféry, některé vlastnosti hornin a vod neustále udržovány na konstantní úrovni a tato homeostáze se udržuje aktivními zpětnovazebnými procesy, jejichž automatickým a nevědomým zdrojem jsou jednotlivá společenstva.

Gaia jako superorganismus je metafora (například jako Dawkinsův "sobecký gen"). Ve svých pozdějších pracích spíše než o Gaie hovoří Lovelock o globální geofyziologii a distancuje se od většiny balastu, kterým naplnili jeho teorii různí filosofové a spiritualisti.

Co je to hypotéza Gaia? Je to vlastně myšlenka, že jsme právě objevili formu života, mnohem větší, trvalejší a komplexnější než se nám kdy zdálo. Tento superorganizmus, nazvaný Gaia, je naše Země.Kolem jedné miliardy let po svém zformování byla naše planeta oživena (stranou zůstává otázka, zda život zde vznikl, nebo byl importován) Pak započal neustálý proces přeměny planety do jejího nynějšího složení. Všechny formy života na planetě jsou součástí Gaii. Stejně tak jako skupiny buněk, které vytvářejí naše těla a orgány, ve své rozdílnosti všechny formy života spoluvyvíjejí, přispívají a vzájemně působí k produkci a úpravě optimálních podmínek k růstu a prosperitě. A to, že atmosféra, moře a vše co kolem sebe vidíme není náhoda, nýbrž systematický výtvor Gaii.

Lovelock zdůrazňuje, že přítomnost života zcela změnila tvář Země. Nejvýrazněji to platí o atmosféře, která na rozdíl od mrtvých planet není ve stavu chemické rovnováhy. Při pozorování Země z vesmíru může pozorovatel okamžitě poznat, že Země je živá. Atmosférická složení nám nejbližších planet, Venuše a Marsu jsou: 95-96 % oxidu uhličitého, 3-4 % dusíku se stopami kyslíku, argonu a metanu. Atmosféra Země v současnosti obsahuje 79 % dusíku, 21 % kyslíku se stopami oxidu uhličitého, metanu a argonu. Tím rozdílem je Gaia, která transformuje vnější podmínky planety na prostředí vhodné k jejímu dalšímu růstu. Například baktérie a řasy schopné fotosyntézy začaly před nějakými 2,8 miliardami let vstřebávat oxid uhličitý a zároveň vypouštět kyslík do atmosféry, aby připravily podmínky pro větší a více energeticky náročné organismy poháněné spalováním, včetně konečně i nás samé.

Jak přišel James Lovelock přišel na myšlenku Gaii ? V šedesátých létech byl požádán N.A.S.A., aby se podílel na návrhu experimentů k objevení života na Marsu. Přistávací modul Vikinga sesbíral a otestoval půdu Marsu, s cílem dokázat život - bezúspěšně. Lovelock předpověděl podle analýzy atmosféry Marsu, že se nalézá v mrtvém stavu chemické rovnováhy. A podle kontrastu odhadl, že atmosféra Země je "daleko od tohoto klidu" - prohlášení, které znamenalo, že na Marsu život nemůže být už pro tu stálost a rovnováhu. Když vezmete půdu z Marsu, uzavřete ji do baňky a budete zahřívat, nezmění se složení plynu v baňce. Pokud to samé uděláte s půdou ze Země, dojdete k pravému opaku.. Lovelockův přístup nebyl v N.A.S.A. populární, protože N.A.S.A. potřebovala dobrý důvod k přistání na Marsu a nejlepším bylo hledání života. Viking na Marsu nic nenašel, ale viděl Zemi z pohledu "vnější perspektivy" a byl to právě ten pohled evidentně prozrazující život. A Lovelock začal uvažovat, o tom, že to, co viděl, nebyla ani tak planeta ozdobená rozdílnými formami života, ale planeta přeměňovaná a upravovaná živým systémem, který se sám vyvíjí a sám reguluje. Podle toho, co věděl o biologii to vypadalo - jako živý jedinec. Tohoto jedince pojmenoval Gaia - podle řecké bohyně Gaii, která vytvořila žijící svět z Chaosu.

Jistě, můžete říct, že Země je vlastně z většiny jeden velký kámen a celá je prakticky žhavá. Takovou obtížnou věc můžete snadno pochopit, pokud si představíte obrovský strom. Strom nepochybně žije, přestože je již z 99 % mrtvý. Velký strom je dávná věž z mrtvého dřeva, vytvořená ligninem a celulózou po předchozích věcích a slabou vrstvou živých buněk, které tvoří kůru. A stejně tak je to se Zemí - když pochopíme, že mnoho atomů tvořících kameny, které se dostaly do magmatu byly jednou součástí dávného života, ze kterého jsme všichni vzešli. Každý posun tektonických desek, projevující se na změně tvarů kontinentů může být důsledkem masivů vápence uložených v Zemi organismy kdysi dávno.

Klíčová otázka kritiků Gaii a základní bod jeho teorie se zabývá rozdílem mezi prostředím planety, které snad jediné může být úhrnem působení nezávislých forem života, spoluvyvíjejících a sdílejících jednoho hostitele, a jedince, který je konečně vytvořen živými formami, aby plnil cíle většího organismu. Je myšlenka hypotézy Gaia pouze romantický a zdramatizovaný popis různorodé biosféry a jejích efektů, nebo je tu planetární tvor, jehož životní cykly musí být počítány na miliardy let, a jehož částečky, ty vyvíjející se formy života se musí podřídit cílům tohoto tvora? Ptají se naše buňky na takovéto otázky? Když vaše bílé krvinky vzkvétají a rozmnožují se, plní jen svůj úkol, který neoddiskutovatelně slouží životu těla, které používáte, ačkoliv jsou jejich zkušenosti z jejich světa velmi vzdálené od zkušeností většího jedince, celku, vás.

V jaké fázi života by měla být Gaia teď? Je období vlády našeho druhu částí její maturity, nebo inkubační doby? Je Gaia sama součástí většího živého tvora třeba v galaktickém měřítku? Jestli je to tak, jak se potom buňky tohoto velkého organismu dorozumívají? Budeme někdy schopni poznat některé z vědomostí, které Gaia má?

Lovelcok ukazuje, že Gaia je tvor dávný a plný sil. Snesl již proběhlé změny, jako nárazy meteoritu a další zásahy. Bude pravděpodobně těžko ohrožena momentální převahou lidského druhu, jakkoliv postihuje biodynamiku jejího prostředí. Velké ohrožení lidské rasy nepramení ani tak z jejich vlastních akcí, ale z toho, jako na ně Gaia zareaguje. Člověk je nejvážnějším činitelem současného vymírání organismů, které je a si 100 až 1000 rychlejší než v minulosti, Ochuzováním biodiverzity může způsobit vážné změny v geofyziologickém systému, které se nakonec obrátí proti člověku samotnému.

ZDROJ: www.vlasin.cz