zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Tereza Havlenová

27.08.2007
Ovzduší
Příroda
Tereza Havlenová
V polovině letošního července si gymnazistka Tereza Havlenová sbalila kufry a odletěla do Arktidy. Týdenní pobyt na Špicberkách získala jako odměnu za nejlepší literární práci o záchraně ohrožených ledních medvědů.

Čím sis to zasloužila? To je za medvědy, o kterých jsi psala práci do školy?" reagoval otec Terezy, když mu oznámila, že poletí na Špicberky. Netrefil se. Práci sice psala, ale do mezinárodní literární soutěže věnované globálnímu oteplování planety Země. Rodičům o tom záměrně nic neřekla.

Ze tří různých témat, které si mohli studenti vybrat, se osmnáctileté Tereze Havlenové z pražského všeobecného gymnásia Písnická nejvíc zamlouvalo to o ledních medvědech. "Napsat deset stránek v angličtině jsem nepovažovala až za tak velký nebo složitý úkol," říká.

Nejdůležitější pro napsání práce nebyly přesně vědecké postupy, ale pohled mladého člověka na rychle postupující tání Severního ledového oceánu v oblasti Arktidy a jeho vliv na místní i celosvětový klimatický systém. Šlo tedy o jakýsi laický názor člověka odjinud na potřebnou změnu chování každého jednotlivce, bez ohledu na to, kde žije.

"Ve fiktivním příběhu Lední medvěd na tenkém ledě jsem sebe popsala jako ošetřovatelka dvou samic ledních medvědů z pražské zoologické zahrady. Protože tam chyběl samec, odchov jejich mláďat v zajetí byl ohrožen. Zahrada ale dostala nečekanou nabídku z národního parku na Špicberkách: Věnujeme vám medvěda. Důvodem bylo zranění znemožňující jeho návrat do volné přírody. Okamžitě jsme se rozhodli dopravit ho zoo, vyléčit ho a založit chov. Hlavní myšlenkou bylo, že když se to podaří, nebudeme muset mít strach o budoucnost ledních medvědů. Tedy, když nepřežijí v Arktidě, budou mít šanci alespoň v zajetí."

I když k napsání práce nepotřebovala mít Tereza zvlášť podrobné znalosti o ohroženém druhu, vydala se do Troje za skutečnou ošetřovatelkou medvědů. Jedno celé odpoledne se jí vyptávala na všechno možné, aby její příběh byl co nejvěrohodnější. Další informace pak sbírala mj. z internetových stránek OSN, kde byla před nedávnem uveřejněna oficiální zpráva Mezinárodního panelu pro změny klimatu.

Všechny vítězné práce se mi velmi líbily, řekl Arved Fuchs krátce po tom, co se s ním sešlo čtrnáct vítězných studentů z Německa, Dánska, Norska, Číny a České republiky na univerzitě v metropoli Špicberk. Když hovořil o jednotlivých pracích, bylo poznat, že je podrobně četl.

Známý německý polárník je velmi oblíbený především v severských zemích. Publikuje knihy, připravuje televizní dokumenty, vystupuje v diskusích. Populární formou přináší svědectví o měnící se tváři Arktidy vlivem oteplování a také o tom, co hrozí místním lidem v krajině, kde žili jejich předkové tisíce let.

"Arved Fuchs má vlastní loď, s kterou se pravidelně vydává na polární expedice," říká Tereza Havlenová. "Teď je na cestě kolem Špicberk. Měli jsme to štěstí, že nás vzal na plavbu po jednom z četných fjordů. Pro mě byly zajímavé i každodenní diskuse na univerzitě, ve kterých jsme museli aktivně vystupovat. Při jedné z nich jsem dostala otázku: Jak globální oteplování postihuje Českou republiku? Vybrala jsem si téma ozónové díry a zvyšující se počet onemocnění rakoviny kůže, které v posledních letech u nás přibývá geometrickou řadou. Pro mnohé zahraniční studenty to bylo šokující zjištění."

Když má Tereza Havlenová odpovědět na dotaz, jestli jsou u nás lidé dostatečně informováni o vlivu průmyslové výroby a devastace životního prostředí na oteplování Země, případně jak by se měli lidé chovat, na chvilku se zamyslí a pak s jistotou řekne: NE!

"Uvedu příklad," pokračuje. "Kdybych většině lidí řekla, aby si dali na dům sluneční kolektory, nevím, jestli bych měla úspěch. Česká veřejnost je podle mého názoru přesvědčena, že se jí problém Arktidy až tak netýká, a tudíž nemá potřebu cokoliv dělat nebo se jinak chovat. Než jsem se zúčastnila soutěže, byla jsem na tom podobně. Informace, které mám dnes, se snažím tlumočit dál ve svém okolí. Problém změny klimatu - ať chceme nebo ne - je velmi vážný. Vysvětlovat ho jako cyklickou zákonitou periodu, která se v minulosti Země vyskytla už několikrát, to by byl strašlivý omyl."

Tereza Havlenová: "Vysvětlovat globální oteplování jako cyklickou periodu, to je strašlivý omyl."
Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
ASIO, spol.s r.o.
28
7. 2017
28.7.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí