Také jste si všimli, že zatímco jiné stromy jsou ještě zelené, listy jírovců opadávají již na začátku září, dříve než si strom stačí vytvořit „zásoby“ na zimu. Proč? Na vině je drobný asi 4 mm dlouhý okrově hnědý motýlek – klíněnka jírovcová. Její 5 – 8 mm dlouhé světle žluté larvy napadají strukturu listu a vykousávají jeho vnitřní pletiva. V takto připraveném prostoru se zakuklí a brzy líhnou. V jednom roce vzniká několik generací, larvy poslední z nich přezimují. První generace napadá převážně spodní větve stromu, další postupují směrem nahoru.

Samotný škůdce zatím nezpůsobuje úhyn jírovců, ale následkem oslabení, které zapříčiňuje, jsou stromy napadány různými chorobami, které mohou způsobovat jejich odumření.

Výskyt klíněnky byl poprvé zaznamenán v roce 1984 v Makedonii, naše hranice překročila v roce 1993.

Jak tedy můžeme jírovcům pomoci? Existuje několik způsobů, jak chránit stromy proti klíněnce. Žádný z nich však není samostatně dostatečně účinný. Je tedy vhodné je kombinovat.

Sběr listí

Sběr listí je velice šetrným a jednoduchým způsobem boje proti tomuto škůdci. Je to však potřeba dělat velice pečlivě (listí je potřeba odstranit i z těžko přístupných míst) a opakovaně, protože klíněnka spadané listí opouští a přezimuje v půdě.

Některé práce doporučují listí pálit (spolehlivé zničení larev), jiné naopak kompostovat (teplota 60 – 70 °C postačí ke zničení larev klíněnky, ale zachová ostatní faunu). Oba způsoby likvidace listí jsou vhodné především pro menší města. Pokud jste z Prahy, můžete si na 30-ti výdejních místech po celém městě vyzvednout speciální papírové pytle, které je pak zhruba na polovině z nich možné naplněné odevzdat.

Chemický postřik

Poměrně často používaným způsobem ochrany jírovců proti klíněnce je postřik Dimilin 48 SC, který se aplikuje především na spodní větve stromu. Je založen na tom, že zabraňuje larvám v jejich dalším vývoji. Postřik se provádí 5. – 15. května v závislosti na výsledcích odchytu samečků klíněnky pomocí feromonových lapačů. Jeho nevýhodou je především poměrně vysoká cena. Navíc pozdější generace napadají neošetřené části, takže jeho účinek je pouze částečný. Přípravek se používá hlavně tam, kde je důležitá estetická hodnota stromu.

Druhým způsobem je postřik kmene stromu kontaktním insekticidem (např. přípravkem Karate 2,5 EC). Na kmeni se totiž shromažďují klíněnky připravené ke kladení vajíček. Postřik se provádí na jaře kolem 10. dubna a opakuje se za 10. dní. Tento způsob ochrany však není příliš vhodný pro hustě zalidněné oblasti, protože do kontaktu s ošetřeným kmenem by neměli přijít např. psi. Z toho vyplývá, že jeho nízká pořizovací cena je částečně vyvážena náklady na bezpečnostní opatření (oplocení, varovné tabule apod.). Další nevýhodou je, že je potřeba ošetřit všechny jírovce v okolí, protože hrozí že z nich škůdci přeletí na ošetřený strom. Přípravkem také nelze chránit stromy proti dalším generacím klíněnky, protože jejich dospělci se neshromažďují na kmeni, ale ve vyšších patrech koruny.

Zlepšování kondice stromů

Je poměrně logické, že jakýkoliv organismus, který je v dobré kondici, lépe odolává škodlivým vlivům, tedy i napadení škůdci. Život ve městě je sám o sobě rostliny poškozuje. Jsou vystaveny znečištění ovzduší, často obklopeny dlažbou nebo betonem a především v zimě je ohrožuje zasolování půdy (na stromech se projevuje zhnědnutím okrajů listů). Půda zde jen stěží může zadržet dostatečné množství vody, takže navíc trpí i nedostatkem vláhy.

Z toho vyplývá několik způsobů, jak jírovcům pomoci. Tím hlavním je dostatečná zálivka (účinnější je vydatnější zálivka než opakované zalévání menším množstvím vody), která současně pomáhá z půdy odplavovat sůl (což je důležité hlavně na jaře). Dále je možné stromy přihnojovat a kypřit půdu.

Dalším škodlivým faktorem je špatný výběr stanoviště (např. nedostatek světla). S tím se však u vzrostlých stromů bohužel nedá nic dělat.

Lidé se mnohdy mylně domnívají, že stromům prospívá psí moč a výkaly, které jim naopak velmi škodí.

Kde najít více informací?

Více informací naleznete na webu klinenka.unas.cz, který provozuje 01/71. ZO ČSOP Koniklec. Tato organizace se boji s klíněnkou věnuje již od roku 1998 a to především formou sběru listí napadených stromů na Praze 3, kde sídlí. Naleznete zde další informace o klíněnce i jírovcích, adresy výdejních a sběrných míst papírových pytlů a kontakt na poradnu.