zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Nesnesitelné pravdy z Bali

07.12.2007
Ovzduší
Nesnesitelné pravdy z Bali
Od právě probíhající konference OSN o klimatické změně si toho příliš neslibujme. Delegace 192 zemí se na ostrově Bali na nástupci neúspěšného Kjótského protokolu skoro s jistotou nedohodne. Spíše jde o to ukázat, jak se změnily postoje od dob "bitvy o Kjóto".

Evropská unie (aniž by byla schopna splnit své současné závazky) evidentně nechce přijít o roli lídra v boji proti důsledkům klimatických změn. Oproti tomu USA v koalici s Čínou a Indií evidentně neudělají nic, co by podvázalo jejich hospodářský růst.

Procvičování svalů na Bali tak bude mít pravděpodobně jediný výsledek: opět je možné žasnout nad tím, jak lze z vědecké a vcelku konsenzuální věci udělat politickou třaskavinu první třídy.

Nesnesitelná pravda

Rok 2007 byl na katastrofické scénáře mimořádně bohatý. Mezinárodní panel pro klimatickou změnu (IPCC) se shodl na tom, že za globální oteplování může z 90 až 95 procent člověk. Na ekonomické dopady zaměřená Sternova zpráva věštila v kritickém případě pokles světového HDP o pětinu. Na poli filmu pak bodovala Nepříjemná pravda bývalého Clintonova viceprezidenta Ala Gorea. A jako protipól Velký podvod s globálním oteplováním Martina Durkina.

Český prezident Václav Klaus se zase knižně zalekl "zelené planety", a stal tak jednou z čelných politických postav "boje proti katastrofistům". Tečkou za trochu zmateným rokem pak byla Nobelova cena (trochu nepochopitelně míru) pro bývalého amerického viceprezidenta.

Mimořádně vygradovaný spor si však už žádá i trochu satiry pro odlehčení. Vždyť Al Gore ve svém angažovaném dokumentu trochu prvoplánově propojil tragickou nehodu syna, několik přehnaných prohlášení a tající ledovce.

Dobře, Gore není vědec, může si to dovolit. Předseda IPCC Paučárí však už ne. Ten je s Gorem spřízněn nejen Nobelovou cenou, ale i zvláštním přístupem k vědecké pravdě, zdrženlivosti a objektivitě: "Mám ten film rád. Emocionalizoval debatu a zdá se, že to tak musí být." Není proto divu, že animovaná ekoložka Lisa v novém filmu Simpsonovi prezentuje nikoliv Nepříjemnou ale Nesnesitelnou pravdu a podobně jak Gore stoupá k hrozivým údajům o CO2 ve Springfieldu na vysokozdvižném vozíku...

Ještě větší švindl

Václav Klaus a jeho CEP v boji o filmového diváka však také zabodovali. Konzervativní prezident a jeho sdružení v roli producenta uvedli do kin snímek bývalého redaktora časopisu Living Marxism Martina Durkina. A jestliže v Goreově snímku jsou chyby, ve Velkém švindlu jsou rovnou záměrné lži a logické lapsy. Podivné grafy o poklesu CO2 v atmosféře v druhé polovině 20. století a úporné hledání někoho, kdo by nesouhlasil s vědeckým konsenzem IPCC, korunuje teze, že ve středověku bylo tepleji, a proto se v Británii mohly stavět tak krásné katedrály.

Závěr tedy není nijak skeptický: dva stupně navíc způsobí vyhynutí třetiny živočišných druhů, stoupnutí hladiny moří, zvýší se výskyt extrémního počasí, zato ale budeme mít hezkou architekturu.

Tomu věřte, věřím mu i já

V extrémně zpolitizované debatě jsou bohužel slyšet jen větší či menší amatéři, které podobně laičtí obyvatelé hodnotí spíše podle jejich charakteru než podle toho, co hlásají. (Gorovi nevěřme, má vyhřívané bazény, Klausovi ano, vždyť zhasíná na Hradě).

Oba zmínění debatéři se ze všech sil snaží, aby se problém už z politiky nepřenesl zpět na stránky vědeckých žurnálů a odborných komisí. Gore hned po zvolení labouristického premiéra Kevina Rudda Australanovi volá a pějí spolu chválu na Kjótský protokol. Aniž by ovšem připojili jediný nový argument. Klausovy zahraniční návštěvy na Hradě zase v poslední době velmi připomínají seznam vystupujících z Velkého švindlu s globálním oteplováním.

Chce to i jiné hlasy

Politický boj by však stále měly doprovázet nové a nové vědecké údaje. Je stále potřeba zpřesňovat prognózu, co znamená zjištění, že před průmyslovou revolucí se v atmosféře potulovalo asi 280 částeček CO2 na milion jiných (ppm), nyní jsme někde na 430 ppm a čeká nás hladina 550 ppm oxidu uhličitého.

Pokud máme do něčeho investovat procento světového HDP (Sternova zpráva), bylo by fajn, kdyby se pod tuto dalekosáhlou změnu podepsal i sedmašedesátiletý profesor fyziky Richard Lindzen z Massachusetts Institute of Technology. Toto jméno je sice mnohem méně známé než jména angažovaných politiků, jeho námitky ale proti statisticky chudým podkladům, ze kterých se dělají dalekosáhlé závěry, mají svou váhu.

Zatím však místo zpřesňujících se vědeckých prognóz máme jen Klausovy vývody, že "komunismus nahradil ambiciózní environmentalismus". A plamenné výzvy Ala Gorea upozorňující na "morální povinnosti".

Kdyby konference na Bali měla třeba jenom takový dopad, že celosvětovou debatu by po ní už tak dominantně neovlivňovala úpornost Ala Gorea vzešlá z pokořující porážky v amerických prezidentských volbách v roce 2000. A kdyby ji přestala ovlivňovat i urputnost Václava Klause vzešlá zřejmě z jeho politické porážky v roce 1997, byl by to vlastně slušný úspěch.

david.klimes@economia.cz
Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
ASIO, spol.s r.o.
28
7. 2017
28.7.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
7
8. 2017
7-11.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
14
8. 2017
14-18.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí