zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Strašidlo jaderného odpadu zaženou rychlé reaktory

28.12.2007
Odpady
Energie
Strašidlo jaderného odpadu zaženou rychlé reaktory
V roce 2012 bude v uralském Bělojarsku uveden do provozu osmisetmegawattový rychlý reaktor. Podle Alexandra Lokšina, úřadujícího šéfa společnosti Rosenergoatom provozující ruské jaderné elektrárny, se tak výrazně přiblíží okamžik definitivního řešení největšího současného problému atomové energetiky, tedy jaderného odpadu.

Lokšin dnes v Moskvě (28.11.) při zahájení dvoudenní mezinárodní konference o jaderné energetice před dvěma sty účastníků prohlásil, že bělojarský reaktor umožní mnohonásobně zvýšit využití energetického potenciálu jaderného paliva a stejně výrazně snížit množství jaderného odpadu.

Konference se zabývá různými aspekty vývoje, konstrukce a provozu rychlých reaktorů, které v druhé polovině tohoto století zřejmě zcela nahradí současné tlakovodní či těžkovodní reaktory, jež dokáží využít energetický potenciál paliva nejvýše z pěti procent.

„Současný „odpad“ se stane palivem pro reaktory nové generace, jež vystačí nejméně na století. Díky nástupu rychlých nebo také množivých reaktorů se využití přírodních zdrojů, v první řadě uranu, zvýší až na padesátinásobek“, uvedl na konferenci představitel francouzského Ústavu pro radioaktivní ochranu a jadernou bezpečnost (IRSN) Michel Chouha.

Další informace:

Rusko provozuje v Bělojarsku nedaleko Jekatěrinburgu od roku 1980 šestisetmegawattový elektrárenský blok s rychlým reaktorem BN-600. Za 27 let dodal do sítě téměř 97 miliard kilowatthodin proudu. Vědci a technici nashromáždili navíc zkušenosti potřebné pro vývoj modernějších, v první řadě dnešním a perspektivním požadavkům bezpečnosti a spolehlivosti odpovídajících technologií. Rychlé reaktory pracují při vyšších teplotách, a „spálí“ tedy i nejškodlivější štěpné produkty z paliva používaného v dnešní jaderné energetice. Chlazení a odvod tepla na výrobu páry pro turbínu zajišťuje v Bělojarsku sodík, konstruují se také rychlé reaktory chlazené olovem či plynem. Vědci pracující v mezinárodním Fóru IV. generace vyvíjejí i vysokoteplotní reaktory pro tepelný rozklad vody; získaný vodík má v dopravě nahradit paliva z docházející ropy.

http://www.csvts.cz/cns
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí