Eratické balvany in situ na uzemí města Frýdku-Místku

Odborná literatura tuto lokalitu jako místo výskytu bludných balvanů neuváděla a je možné, že bludné balvany se dostaly na povrch odplavením zeminy při povodních v roce 1997. S bludnými neboli eratickými balvany se na severu Moravy a ve Slezsku můžeme setkat na mnoha místech. V parcích, na náměstích a před významnými budovami jich jsou stovky. Pocházejí z jižního Švédka, Finska a dalších oblastí kolem Baltického moře a k nám se dostaly s ledovcem. Jsou svědky předposlední velké doby ledové před 250 000 – 180 000 lety. Jejich význam je především v tom, že dokládají, kam až sahala hranice kontinentálního ledovce a slouží ke studiu procesů souvisejících se zaledněním. Bludné balvany nacházené na polích, v pískovnách a v korytech řek nebo při stavbách se po staletí používaly jako stavební materiál. Od konce 19. století se velké bludné balvany zpravidla uchovávají. Končí jako různé památníky nebo dekorace v městské zástavbě. Ve volné krajině jsou velké bludné balvany ještě ojediněle vidění na západ od Opavy, avšak na Ostravsku, kde je hustá zástavba a dlouholetá průmyslová činnost, již tomu tak není.

   Nález byl poprvé zveřejněn 4. listopadu 2006  v internetovém deníku Neviditelný pes. Následovaly články v regionálním tisku. Krajský úřad Moravskoslezského kraje označil nález za zajímavý a slíbil informovat o něm veřejnost ve svých materiálech. Magistrát města Frýdku-Místku rozšířil  naučnou stezku o informační tabuli, která je věnována bludným balvanům ve Frýdeckém lese. Návštěvníci ji najdou hned na začátku naučné stezky v Zátiší.

     Frýdecký les je typickým městským lesem.  Pramení v něm potůček Podšajarka, vlévající se po čtyřech kilometrech do Ostravice. Lesem vede naučná stezka Frýdecký les, začínající v Zátiší a končící po třech a půl kilometrech nedaleko restaurace U mamy. Větší skupina bludných balvanů je v levém přítoku Podšajarky, v rokli zhruba 200 metrů severně od Zátiší. Další bludné balvany leží v řečišti Podšajarky.

    Bohužel uveřejnění nálezu má i negativní důsledky. Kameny se stávají objektem pozornosti vandalů. Jeden rulový kámen v Zátiší, vážící cca 1000 kg, snad nejpozoruhodnější kus z celé skupiny, se přemístil o 20 metrů. Pokus dostat jej k cestě naštěstí skončil zapadnutím do potůčku. Další balvan v Podšajarce, nacházející se nejblíže zástavbě, byl postupně rozbit na malé kousky. Hrubým odhadem osmisetkilový kámen z granitu (pravděpodobně díky svému krásnému červenému zabarvení) byl vytažen z řečiště a zřejmě čeká na odvoz.

    Bylo by škoda, kdyby se tuto jedinečnou přírodní památku – eratické balvany na okraji statutárního města Frýdku-Místku a přitom na místě, kde je v moréně zanechal ledovec, nepodařilo uchovat.

Dr. Aleš Uhlíř