Řešení hledá celá Evropa
Vídeň zavedla zóny krátkodobého placeného stání, Londýn a Stockholm vsadily na
mýtné.
Vídeň zavedla zóny krátkodobého placeného stání, Londýn a Stockholm vsadily na mýtné.
Hlavní město Rakouska parkuje podle nových pravidel od loňského 1. září. Opatření, jímž se zvýšily poplatky za stání automobilů poprvé za 21 let, se týkají především vnitřního města.
Pro všechny vídeňské obvody v centru platí, že vůz tam může stát nanejvýš dvě hodiny, a to v době od 9 do 22 hodin. Prodloužení placené doby bylo zavedeno na přání jednotlivých obvodů.
Cílem bylo ulehčit situaci obyvatelům těchto městských částí a získat prostředky, které bude možné dále investovat do dopravní infrastruktury. "Vybrané peníze jdou na budování parkovišť a garáží," sdělila Ekonomu Uschi Eripeková z oddělení městského rozvoje a dopravy vídeňské radnice. A dodala: "V budoucnu chceme i dále sázet na nová parkoviště, o zavedení mýta neuvažujeme."
Je dobré mít mobil
Změnilo se i to, že odstavení auta vyjde nyní dráže než dříve. Poplatky jsou skoro dvojnásobné. Zatímco do konce srpna se dalo parkovat na půlhodinu za 40 centů, teď je to 60. Hodina stojí 1,20 a hodina a půl 1,80 eura.
"Dopravu zboží v automobilech se nám podařilo vytlačit do okrajových čtvrtí. Četné studie dokládají, že denně vjíždí do Vídně přibližně 150 tisíc profesionálních přepravců," uvedla Eripeková.
Stoupla i cena za roční parkování pro rezidenty. Místo 105 eur zaplatí za příslušné oprávnění 135 eur, se správním řízením činí poplatek 192,80 eur.
Parkovací lístky se kupují v kioscích a na speciálních prodejních místech. V centru slouží výdejní automaty, umístěné uvnitř nebo poblíž hlavních stanic metra.
Novinkou je možnost zajistit si povolení k zaparkování přes mobilní telefon. Podmínkou je, aby se zákazník, který chce tuto šanci využívat, nejprve zaregistroval na internetové adrese www.handyparken.at. Požádat o parkovací lístek pak lze zasláním textové zprávy s uvedením délky stání na telefonní číslo 0664 660 0909 - služba zašle odesílateli SMS elektronický lístek.
Místo vrátného automaty
Už dříve však Vídeň přitáhla pozornost veřejnosti jiným nápadem. V prosinci 2004 představila firma Westfalia Logistics Solutions Austria automatizovaný parkovací systém. V dubnu 2005 byly otevřeny první veřejné plně automatické garáže.
Podzemní zařízení je výhodné pro uživatele, provozovatele i životní prostředí. K vidění jsou v osmém obvodě na Schlesingerplatz. Obyvatelům a návštěvníkům čtvrti je k dispozici 254 parkovacích míst.
Řidič musí po vjezdu do garáže odstavit auto na parkovací paletu. Když vystoupí z vozu, uzavře zásuvná skleněná stěna vozidlo a počítačově řízená dopravní technika přesune paletu i s autem na definovanou parkovací pozici. Parkuje se ve čtyřech patrech.
Zařízení upoutalo pozornost i v Praze. Loni na jaře se na něj jela podívat delegace z radnice Prahy 3. "Člověk může při cestě parkem zastrčit parkovací kartu do strojku, který je v nadzemí. Systém mezitím zpřehází vozy tak, aby než řidič sejde o jedno patro níž, bylo jeho auto připraveno. Když znovu zasune kartu a zaplatí, může ihned vyjet. Nečeká se dlouho, ani když se sejde u výjezdu více lidí," pochvaluje si vídeňskou vymoženost místostarosta Jan Šmíd.
Vždy tomu tak ale nebylo. "Zejména na začátku byly problémy s počítačovým systémem, takže čekání přece jenom nějaký čas zabralo," upozorňuje Uschi Eripeková z vídeňského magistrátu.
Poplatek za tlačenici
V hlavním městě Velké Británie hradí řidiči od února 2003 "poplatek ze zácpy", v angličtině London Congestion Charge.
Toto mýtné se požaduje za vjezd do 38 km2 velké plochy londýnského městského centra. Platilo se pět liber v době od pondělka do pátku vždy od sedmi hodin ráno do 18.30 odpoledne, od července 2005 stoupla cena na osm liber (12 eur). Částka platí na celý den, bez omezení počtu vjezdů a přejezdů uvnitř středu metropole.
Problematická je řada výjimek, které osvobozují od placení a poskytují úlevu až 39 tisícům vozidel, což je třetina všech aut, které denně do hlídaného pásma zavítají. Jde o vozidla záchranné a havarijní služby, taxíky, vozy s více než osmi sedadly (tedy i autobusy), auta na elektrický, plynový, galvanický nebo hybridní pohon. Obyvatelé zóny, v níž se mýto vybírá, mají nárok až na devadesátiprocentní slevu.
Dopady poplatku byly zpočátku zjevné. V prvních šesti měsících opadl dopravní ruch ve sledované zóně o 15 procent. Nehodovost klesla o pětinu.
Starosta Ken Livingstone, který platby zavedl, u občanů zabodoval - v roce 2004 byl znovu zvolen. V únoru 2007 rozšířily úřady hájenou zónu o velkou výměru v západní části Londýna. Lokalita se tak zdvojnásobila, protože přibrala části, jako je Kensington, Chelsea či Knightsbridge.
Podle řidičů to však dopravu v centru příliš neomezilo, přestože finanční výnosy z poplatků jsou značné. Investice jdou do oprav metra, spolehlivě fungovat začala autobusová doprava.
Mýtné na zkoušku
Obyvatelé švédského hlavního města znají mýtné od 3. ledna 2006. Tehdy začal zkušební provoz, který trval do posledního července téhož roku. K "pokusu" se odhodlala sociálnědemokratická radnice pod silným tlakem tehdejší stejnobarevné vlády.
Cíle dopravního kroku, který už jednou (v roce 1997) v této severské zemi neprošel, byly následující: V závislosti na denní době (tedy dopravní špičce) bylo třeba zaplatit za vjezd nebo výjezd ze středové zóny od 1,10 do 2,20 eura. V Londýně zpoplatnění pohybů oběma směry nezavedli.
Dále byly zařízeny poplatky v časech od 06.30 do 18.30. Denní maximum bylo stanoveno na 60 švédských korun (cca 6,65 eura), což je suma pro tři vjezdy a výše.
Testovací doba dokázala srazit dopravu o 23 %, emise drobných částic o 13 % a zplodiny uhlíku v ovzduší o 14 %.
Platby naostro
Po volbách 2006 zůstala otázka mýtného otevřená. Ale ne nadlouho: Asi po měsíci nová pravostředová, čtyřkoaliční vláda rozhodla, že od srpna 2007 spustí trvalé vybírání. Získané prostředky mají jít výhradně do dopravní infrastruktury. Ekologické vozy na čistší pohon, jako je biolíh, jsou osvobozeny od mýtného až do roku 2012.
Nepříliš vysoká finanční zátěž pro vjezd do centra má však na svědomí, že provoz ve Stockholmu je v současnosti prakticky stejný jako před zavedením plateb. Do města jezdí skoro každý, doprava je přetížená a ve špičce všechna auta stojí. Místa k zaparkování pro ty, kdo platí, mýtný systém nezaručuje.
Řešením by mohlo být, podobně jako v Londýně, zvýšení poplatků. Odpůrci ale varují, že zdražení by jen spustilo řetězovou reakci dalšího zvyšování sazeb, aniž by to dopravní situaci ve městě skutečně řešilo.
AUTOR: Igor Záruba
Vídeň
Hlavní město Rakouska parkuje podle nových pravidel od loňského 1. září. Opatření, jímž se zvýšily poplatky za stání automobilů poprvé za 21 let, se týkají především vnitřního města.
Pro všechny vídeňské obvody v centru platí, že vůz tam může stát nanejvýš dvě hodiny, a to v době od 9 do 22 hodin. Prodloužení placené doby bylo zavedeno na přání jednotlivých obvodů.
Cílem bylo ulehčit situaci obyvatelům těchto městských částí a získat prostředky, které bude možné dále investovat do dopravní infrastruktury. "Vybrané peníze jdou na budování parkovišť a garáží," sdělila Ekonomu Uschi Eripeková z oddělení městského rozvoje a dopravy vídeňské radnice. A dodala: "V budoucnu chceme i dále sázet na nová parkoviště, o zavedení mýta neuvažujeme."
Je dobré mít mobil
Změnilo se i to, že odstavení auta vyjde nyní dráže než dříve. Poplatky jsou skoro dvojnásobné. Zatímco do konce srpna se dalo parkovat na půlhodinu za 40 centů, teď je to 60. Hodina stojí 1,20 a hodina a půl 1,80 eura.
"Dopravu zboží v automobilech se nám podařilo vytlačit do okrajových čtvrtí. Četné studie dokládají, že denně vjíždí do Vídně přibližně 150 tisíc profesionálních přepravců," uvedla Eripeková.
Stoupla i cena za roční parkování pro rezidenty. Místo 105 eur zaplatí za příslušné oprávnění 135 eur, se správním řízením činí poplatek 192,80 eur.
Parkovací lístky se kupují v kioscích a na speciálních prodejních místech. V centru slouží výdejní automaty, umístěné uvnitř nebo poblíž hlavních stanic metra.
Novinkou je možnost zajistit si povolení k zaparkování přes mobilní telefon. Podmínkou je, aby se zákazník, který chce tuto šanci využívat, nejprve zaregistroval na internetové adrese www.handyparken.at. Požádat o parkovací lístek pak lze zasláním textové zprávy s uvedením délky stání na telefonní číslo 0664 660 0909 - služba zašle odesílateli SMS elektronický lístek.
Místo vrátného automaty
Už dříve však Vídeň přitáhla pozornost veřejnosti jiným nápadem. V prosinci 2004 představila firma Westfalia Logistics Solutions Austria automatizovaný parkovací systém. V dubnu 2005 byly otevřeny první veřejné plně automatické garáže.
Podzemní zařízení je výhodné pro uživatele, provozovatele i životní prostředí. K vidění jsou v osmém obvodě na Schlesingerplatz. Obyvatelům a návštěvníkům čtvrti je k dispozici 254 parkovacích míst.
Řidič musí po vjezdu do garáže odstavit auto na parkovací paletu. Když vystoupí z vozu, uzavře zásuvná skleněná stěna vozidlo a počítačově řízená dopravní technika přesune paletu i s autem na definovanou parkovací pozici. Parkuje se ve čtyřech patrech.
Zařízení upoutalo pozornost i v Praze. Loni na jaře se na něj jela podívat delegace z radnice Prahy 3. "Člověk může při cestě parkem zastrčit parkovací kartu do strojku, který je v nadzemí. Systém mezitím zpřehází vozy tak, aby než řidič sejde o jedno patro níž, bylo jeho auto připraveno. Když znovu zasune kartu a zaplatí, může ihned vyjet. Nečeká se dlouho, ani když se sejde u výjezdu více lidí," pochvaluje si vídeňskou vymoženost místostarosta Jan Šmíd.
Vždy tomu tak ale nebylo. "Zejména na začátku byly problémy s počítačovým systémem, takže čekání přece jenom nějaký čas zabralo," upozorňuje Uschi Eripeková z vídeňského magistrátu.
Poplatek za tlačenici
V hlavním městě Velké Británie hradí řidiči od února 2003 "poplatek ze zácpy", v angličtině London Congestion Charge.
Toto mýtné se požaduje za vjezd do 38 km2 velké plochy londýnského městského centra. Platilo se pět liber v době od pondělka do pátku vždy od sedmi hodin ráno do 18.30 odpoledne, od července 2005 stoupla cena na osm liber (12 eur). Částka platí na celý den, bez omezení počtu vjezdů a přejezdů uvnitř středu metropole.
Problematická je řada výjimek, které osvobozují od placení a poskytují úlevu až 39 tisícům vozidel, což je třetina všech aut, které denně do hlídaného pásma zavítají. Jde o vozidla záchranné a havarijní služby, taxíky, vozy s více než osmi sedadly (tedy i autobusy), auta na elektrický, plynový, galvanický nebo hybridní pohon. Obyvatelé zóny, v níž se mýto vybírá, mají nárok až na devadesátiprocentní slevu.
Dopady poplatku byly zpočátku zjevné. V prvních šesti měsících opadl dopravní ruch ve sledované zóně o 15 procent. Nehodovost klesla o pětinu.
Starosta Ken Livingstone, který platby zavedl, u občanů zabodoval - v roce 2004 byl znovu zvolen. V únoru 2007 rozšířily úřady hájenou zónu o velkou výměru v západní části Londýna. Lokalita se tak zdvojnásobila, protože přibrala části, jako je Kensington, Chelsea či Knightsbridge.
Podle řidičů to však dopravu v centru příliš neomezilo, přestože finanční výnosy z poplatků jsou značné. Investice jdou do oprav metra, spolehlivě fungovat začala autobusová doprava.
Mýtné na zkoušku
Obyvatelé švédského hlavního města znají mýtné od 3. ledna 2006. Tehdy začal zkušební provoz, který trval do posledního července téhož roku. K "pokusu" se odhodlala sociálnědemokratická radnice pod silným tlakem tehdejší stejnobarevné vlády.
Cíle dopravního kroku, který už jednou (v roce 1997) v této severské zemi neprošel, byly následující: V závislosti na denní době (tedy dopravní špičce) bylo třeba zaplatit za vjezd nebo výjezd ze středové zóny od 1,10 do 2,20 eura. V Londýně zpoplatnění pohybů oběma směry nezavedli.
Dále byly zařízeny poplatky v časech od 06.30 do 18.30. Denní maximum bylo stanoveno na 60 švédských korun (cca 6,65 eura), což je suma pro tři vjezdy a výše.
Testovací doba dokázala srazit dopravu o 23 %, emise drobných částic o 13 % a zplodiny uhlíku v ovzduší o 14 %.
Platby naostro
Po volbách 2006 zůstala otázka mýtného otevřená. Ale ne nadlouho: Asi po měsíci nová pravostředová, čtyřkoaliční vláda rozhodla, že od srpna 2007 spustí trvalé vybírání. Získané prostředky mají jít výhradně do dopravní infrastruktury. Ekologické vozy na čistší pohon, jako je biolíh, jsou osvobozeny od mýtného až do roku 2012.
Nepříliš vysoká finanční zátěž pro vjezd do centra má však na svědomí, že provoz ve Stockholmu je v současnosti prakticky stejný jako před zavedením plateb. Do města jezdí skoro každý, doprava je přetížená a ve špičce všechna auta stojí. Místa k zaparkování pro ty, kdo platí, mýtný systém nezaručuje.
Řešením by mohlo být, podobně jako v Londýně, zvýšení poplatků. Odpůrci ale varují, že zdražení by jen spustilo řetězovou reakci dalšího zvyšování sazeb, aniž by to dopravní situaci ve městě skutečně řešilo.
AUTOR: Igor Záruba
Vídeň
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích
