Na českých skládkách končí 75 procent komunálního odpadu, ačkoli může být zdrojem energie i druhotných surovin.
Teplo dolované z popelnic
AUTOR: Alice Olbrichová
Elektrárna poháněná odpadky z popelnic vznikne v Praze. Proud do sítě má začít dodávat už v polovině roku 2010. Výroba elektřiny si nevyžádá stavbu nové továrny, bude k tomu stačit úprava malešické spalovny.
Ta až dosud produkovala pouze teplo, nově by však měla jeho část využít také k získání energie elektrické. Kombinovanou výrobu tepla a proudu umožní instalace takzvané kogenerační jednotky.
"Smlouvu s rakouským dodavatelem technologie už jsme podepsali," říká ředitel spalovny v Praze Malešicích Aleš Bláha. Spalovna, celým názvem Zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO), by díky kombinované výrobě energie měla ročně dodávat do sítě 60 tisíc megawatthodin elektřiny. To zhruba odpovídá roční spotřebě energie 28 tisíc domácností.
Smetí zahřeje
"Odpad z domácností má výhřevnost hnědého uhlí. Na rozdíl od něj však my naše palivo nemusíme pracně dolovat ze země. Vytěžíme ho z popelnic, kam lidé odhazují nepotřebné věci," ilustruje možnosti spalovny Bláha. Současná produkce malešického ZEVO zásobuje teplem 25 tisíc domácností v hlavním městě. Děje se tak prostřednictvím sítě Pražské teplárenské, která od spalovny teplo nakupuje a potrubím rozvádí dál.
Na Pražskou teplárenskou je v současnosti napojeno 250 tisíc domácností města, takže teplem ze spalovny vyhřívá desetinu bytových odběratelů. Při nadcházející letní odstávce Pražské teplárenské funguje ZEVO Malešice jako pohotová záloha, protože díky jeho nepřetržité produkci odebírají teplo některé pražské potravinářské podniky.
"Budoucí výroba elektřiny nám konečně umožní najet na projektovaný výkon, kterým je spálení 310 tisíc tun odpadu ročně. Zatím ho za rok zpracujeme asi 215 tisíc tun, jsme tedy vytíženi jen ze sedmdesáti procent," uvádí Aleš Bláha.
Ne že by Praha měla nouzi o odpadky a ve spalovně neměli čím topit. Zhruba dvacet procent komunálního odpadu města totiž dosud končí na skládkách, zbylá část se třídí a recykluje. Rezervy ve výkonu Malešic pramení v propletenci dodavatelskoodběratelských vztahů. V důsledku toho není za současných podmínek pro další vyrobené teplo z odpadků odbyt.
Spalovna i teplárna byly původně zastřešeny pod společným podnikem v majetku města Prahy a existovala tu jednotná tepelná síť. Po privatizaci Pražské teplárenské se ale její vlastníci z pragmatických důvodů rozhodli dávat přednost dodávkám z jimi majetkově ovládaných zdrojů tepla. ZEVO Malešice, které je součástí Pražských služeb, si město ponechalo.
Zelené megawatty
Když z konkurenčních důvodů není o teplo dostatečný zájem, jaká je záruka, že budoucí elektřina odběratele najde? Aleš Bláha zůstává v klidu.
"Už teď máme několik zájemců. Komunální odpad je z poloviny tvořen obnovitelnými zdroji, jako jsou dřevo a papír. Zelená elektřina z obnovitelných zdrojů se do sítě dostává přednostně a navíc se za ni více platí," vysvětluje. Upřesňuje, že po zprovoznění kogenerace bude ZEVO Malešice spalováním odpadů získávat 70 procent tepla a 30 elektřiny.
Ujišťuje také, že občané města se nemusejí bát většího znečištění ovzduší. Od loňského září je v Malešicích v provozu speciální reaktor, který zamezuje úniku jedovatých plynů dioxinů. Chemickou reakcí je rozkládá na vodní páru, oxid uhličitý a zbytkové množství kyseliny chlorovodíkové. Zařízení stálo 260 milionů korun, a spalovna díky němu splňuje všechny tři požadované stupně čištění spalin.
"Na provoz spalovny nedostáváme žádné dotace. Vše si financujeme sami," zdůrazňuje Bláha. Tvrdí také, že na čistotu ovzduší dohlížejí dvě nezávislé certifikační organizace.
Jsou jen tři
Spalovny komunálních odpadů, vyrábějící teplo pro domácnosti, jsou v Česku ještě dvě. V Brně a v Liberci. Také nepracují na plný výkon.
Liberecká spalovna Termizo má projektovaný výkon na 96 tisíc tun odpadu ročně, loni ho však spálila 91 tisíc tun. "Byl to dosud nejlepší výsledek od roku 1999, kdy jsme s výrobou tepla začali," uvedl zástupce ředitele pro ekologii Petr Novák. Termizo loni pokrylo teplem třetinu roční spotřeby města a zásobilo tak asi patnáct tisíc domácností. Podle Nováka tím umožnili v sousední teplárně uspořit 21 tisíc tun mazutu, které v přepočtu odpovídají 81 tisícům tun hnědého uhlí.
Kombinovanou výrobu energie už Termizo provozuje. Vyrobenou elektřinou tu nejen poháněli veškerou technologii spalovny, ale k tomu ještě dodali do veřejné sítě 8,5 gigawatthodiny proudu. "To je ekvivalent roční spotřeby energie téměř čtyř tisíc domácností," upřesnil Novák. Tvrdí také, že Termizo nemá problémy s únikem znečišťujících škodlivin do ovzduší a splňuje unijní normy pro perzistentní (neodbouratelné) organické látky zvané POPs.
Brněnská spalovna SAKO má projektovanou kapacitu na 240 tisíc tun odpadu za rok, loni ho však spálila jen 70 tisíc tun, uvedl měsíčník Odpady. V říjnu, listopadu a prosinci byla odstavena. Denní limity imisí byly "vesměs plněny".
Podtrženo, sečteno, tři české spalovny loni zpracovaly 376 tisíc tun komunálního odpadu, zatímco projektovaný výkon je na 650 tisíc tun. Znamená to, že jejich kapacita byla využita jen z necelých šedesáti procent. Svaz měst a obcí spolu s Asociací krajů uvádí, že k výrobě tepla ve spalovnách bylo v Česku loni využito 10,5 procenta komunálních odpadů. Recyklací vytříděného sběru se ho podařilo zhodnotit 14,5 procenta. A 75 procent komunálního odpadu skončilo na skládkách. Čísla vyplývají ze studie "Strategie rozvoje a nakládání s odpady v obcích a městech ČR".
Nadsazené cíle
Dokument, který obce, města a kraje společně zpracovaly, je jejich reakcí na návrh novely zákona o odpadech, který Ministerstvo životního prostředí letos koncem února předložilo do vnějšího připomínkového řízení. K navržené novele vydal Svaz měst a obcí spolu s Asociací krajů celkem 560 připomínek a považuje ji za scestnou.
Klade si nereálně vysoké cíle ve využití odpadů a ve svém důsledku města a obce finančně poškodí. Jásat by neměli ani občané, protože poplatky za odpad mají dramaticky vzrůst.
Podstata novely spočívá v tom, že do roku 2010 má být v Česku využíváno 50 procent komunálních odpadů. Záměr je ušlechtilý, obce jsou ale přesvědčeny, že do dvou let se to stihnout nedá. Hlavní metodou má být důkladnější třídění v domácnostech. K tomu však chybí zpracovatelské zázemí.
Ministerstvo sice chce, aby se podstatně snížilo ukládání na skládky, ale spalování odpadu s výrobou tepla a elektřiny nepovažuje za cestu, kterou je třeba podporovat. Nevidí v ní energetické využití odpadu, ale jeho pouhou likvidaci.
Budoucnost v energetickém zhodnocení odpadu mají podle představ ministerstva pouze bioplynové stanice nebo kompostárny. Potíž je v tom, že zařízení nelibě páchnou, což občanům v okolí vadí. Potvrdila to i Česká inspekce životního prostředí, když se loni vydala na kontrolu zmíněných zařízení.
Z údajů Eurostatu přitom vyplývá, že spalovny mají v Evropské unii zelenou. V přepočtu na obyvatele je unijní průměr ve spalování odpadu dvaapůlkrát vyšší než v Česku. Zatímco u nás je to necelých 38 kilogramů spáleného komunálního odpadu na hlavu a rok, v EU je to v průměru rovný metrák.
V čele unijního žebříčku figuruje Dánsko s 400 kilogramy na občana. I sousední Rakousko, které nám vyčítá Temelín, proti spalování odpadků nic nemá se svými 150 kilogramy na hlavu. Vymydlené a čisťounké Švýcarsko se za tento způsob likvidace odpadků také nestydí s 330 kilogramy na obyvatele ročně, i když v tomto případě nejde o členský stát EU.
Budou nové kontejnery
Ministerstva životního prostředí sice další spalovny přímo nezakazuje, ale ani nepodporuje. "V Plánu odpadového hospodářství máme výslovně uvedeno, že stát na jejich budování dotace poskytovat nebude," tvrdí mluvčí ministerstva Jakub Kašpar.
Dodává, že v hierarchii nakládání s komunálními odpady stojí na prvním místě prevence, tedy předcházení jejich vzniku už v zárodku. Za tím následuje recyklace, tedy materiálové využití. Té má být dosaženo pečlivějším tříděním v domácnostech.
Od roku 2010 mají města a obce umožnit lidem třídit pět komodit. Kromě současného papíru, plastů a skla to mají být ještě kartony od nápojů a biologicky rozložitelný odpad, tedy zbytky zeleně a potravin.
Kašpar říká, že v Česku je nyní 137 fungujících kompostáren, ale pouhých devět bioplynových stanic. Polovina biologicky rozložitelného odpadu končí v současnosti na skládkách, i když by se dala v obou zmíněných typech zařízení využít.
Na tyto projekty už má ministerstvo vyčleněno operačním programem životní prostředí vyčleněno 520 milionů eur (13,5 miliardy korun) do roku 2013, a to včetně třídicích a recyklačních linek.
Bez Prahy Brusel nedá
Nepodpoří-li spalovny dotacemi stát, pak o ně obce a města nemohou žádat ani z fondů Evropské unie na vybudování nových.
Unie nechce, aby se její dotační politika křížila s národními zájmy daného státu. Nemožnost žádat o finanční podporu z Bruselu vyčítají starostové ministerstvu nejvíc. Chtějí, aby ministerstvo zrovnoprávnilo energetické využití odpadu spalováním s jiným materiálovým využitím, tedy s tříděním a s recyklací.
Odpor proti skládkám je v pořádku, jenže ministerstvo ho chce vyřešit čistě administrativním způsobem. Navrhuje, aby poplatky za skládkování do roku 2013 postupně vzrostly ze současných 400 korun za uloženou tunu na 1500 korun. Dosud byly poplatky příjmem obce, v jejímž katastru se skládka nacházela. To se ale má změnit. Obci by z poplatku nově zůstalo pouze dvacet procent, tedy 300 korun, zbylých 1200 korun by získal kraj. Ten by peníze použil na zlepšení systému nakládání s odpady. Starostové se bouří, protože by na tomto způsobu tratili.
"Loni jsme na poplatcích získali 21,3 milionu korun, po novele zákona by příjmy dosáhly jen 4,3 milionu. Za těchto okolností se obec nemůže pustit do stavby kanalizace," spočítal si už místostarosta Košťálova na Liberecku Miloslav Janata. Poukazuje na to, že Košťálovem s 1686 obyvateli protéká říčka Olešnice, která se vlévá do Jizery, a projekt Čistá Jizera za miliardy korun má zajistit pitnou vodu pro Prahu. Lze si jen domyslet, jaká bude kvalita vody bez kanalizace v obci.
"Příjmy byly až dosud použity na výstavbu bytů, abychom udrželi mladé lidi v obci, na chodníky, rekonstrukci školy a školky. Přitom při současných poplatcích jsme mohli zvládnout kanalizaci a čističku s úvěry a dotací do roku 2017," říká trpce Janata.
Vzpomíná si, jaký odpor panoval v obci proti řízené skládce. Pouze vidina značného finančního profitu dokázala přesvědčit odpůrce k souhlasu. Přerozdělením poplatku se obce dostanou do svízelné situace, protože se pustily do projektů, na které použily úvěry, a ty nebudou moci splácet. Kvůli přerozdělení skládkovného by obce v letech 2009 až 2013 přišly celkem o 650 milionů korun.
Tahanice o peníze
Předseda Svazu měst a obcí Oldřich Vlasák spolu předsedou Asociace krajů Evženem Tošenovským ve společném prohlášení navrhují, aby maximální výše poplatku do roku 2013 činila pouze 700 korun za tunu. Z toho 500 korun bude příjmem obce se skládkou na jejím území a 200 korun získá kraj, který je bude smět účelově použít na podporu odpadového hospodářství.
Odmítli současně další návrh novely zákony, aby se nově vybíral poplatek za energetické využití odpadu ve spalovnách ve výši 300 korun za tunu. Také nechtějí, aby se zavedlo třídění pěti druhů odpadů. Jednak proto, že další kontejnery se do mnoha městských ulic prostě nevejdou. Další důvod je finanční. Navrhovaný systém bude drahý.
Budou muset vzniknout další třídicí linky, obce budou muset nakoupit nové sběrné nádoby, k tomu přidejme dopravní výdaje. Uhradit to mají právě novelou navržené zvýšené poplatky. Nutně se to promítne do poplatků za odpady, které platí sami občané.
Až dosud platil každý český občan za komunální odpad maximálně 500 korun za rok. Vlasák s Tošenovským navrhují, aby se poplatek zvedl na 750 korun. Návrh obcí jde ještě dál. Ve strategii rozvoje nakládání s odpady v obcích a městech ČR se hovoří o tom, že by místní poplatky občanů za odpad mohly vystoupat až na 1200 korun na hlavu a rok. Chtějí také, aby poplatky za odpady chalupářů a chatařů platil každý rekreant, nikoli pouze majitel víkendového sídla, jako je tomu dosud.
Ministerstvo přibrzdilo
To ale není všechno. Náročnější třídění se nutně promítne i do cen potravin. Jejich výrobci budou muset více přispívat do kolektivního systému, z něhož se hradí kontejnerový sběr použitých obalů od nápojů.
Obcím také hrozí, že přijdou o dosavadní poplatky za ukládání nebezpečného odpadu na svém území. Veškeré peníze, konkrétně 6500 korun za tunu uloženého nebezpečného odpadu, by podle navrhované novely měl získat Státní fond životního prostředí.
Náměstek ministra životního prostředí Karel Bláha uvedl, že v připomínkovém řízení už resort zaznamenal 560 zásadních připomínek k novele. Proto po analýze předloží návrh novely vládě až koncem srpna.
"V Poslanecké sněmovně bude obtížné najít společnou řeč, domnívám se, že novela zákona bude zřejmě neprůchodná," soudí poslanec Jiří Krátký, člen komise životního prostředí sněmovny.
Slib peněz na biostanice a kompostárny má v obcích zlomit odpor k nevoňavým zpracovnám. Spíš to ale vypadá, že si ministerstvo vymyslelo novou komoditu sběru, aby rychle naplnilo požadovaný podíl materiálového využití odpadů. Na venkově se bioodpad najde, trávy, listí a větví je tu dost. Ale na sídlištích je o něj nouze, má-li mít rostlinný původ. Lidé budou muset třídit zbytky potravin. Když sběrný vůz nepřijede včas, nastane v létě s hnijícím jídlem problém.
Obce s kraji vidí dvě možná řešení, jak se přiblížit k závazku vyšší recyklace do roku 2010. Buď ministerstvo vezme spalovny na milost a zahrne je do zpracovatelské statistiky, nebo požadavek na recyklaci zmírní.
Co navrhuje novela zákona o odpadech
Zvýhodní recyklaci před spalováním a skládkováním.
Do roku 2010 musejí obce zajistit třídění pěti surovin (papír, plasty, sklo, nápojové kartony, biologicky rozložitelný odpad).
Obalový průmysl bude více přispívat obcím na třídění.
Vzroste poplatek za skládkování z nynějších 400 Kč/t na 700 Kč/t v roce 2009, v roce 2011 na 1000 Kč/t a na 1500 Kč/t v roce 2013.
Skládkovné už nebude příjmem obce, ale ty se o něj rozdělí s krajem v poměru 20:80.
Poplatek za spalování odpadu vzroste na 300 Kč/t, nyní bez poplatku.
Zdroj: MŽP
Když stát nepodpoří spalovny dotacemi, obce o ně potom nemohou žádat ani z fondů EU.
Elektrárna poháněná odpadky z popelnic vznikne v Praze. Proud do sítě má začít dodávat už v polovině roku 2010. Výroba elektřiny si nevyžádá stavbu nové továrny, bude k tomu stačit úprava malešické spalovny.
Ta až dosud produkovala pouze teplo, nově by však měla jeho část využít také k získání energie elektrické. Kombinovanou výrobu tepla a proudu umožní instalace takzvané kogenerační jednotky.
"Smlouvu s rakouským dodavatelem technologie už jsme podepsali," říká ředitel spalovny v Praze Malešicích Aleš Bláha. Spalovna, celým názvem Zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO), by díky kombinované výrobě energie měla ročně dodávat do sítě 60 tisíc megawatthodin elektřiny. To zhruba odpovídá roční spotřebě energie 28 tisíc domácností.
Smetí zahřeje
"Odpad z domácností má výhřevnost hnědého uhlí. Na rozdíl od něj však my naše palivo nemusíme pracně dolovat ze země. Vytěžíme ho z popelnic, kam lidé odhazují nepotřebné věci," ilustruje možnosti spalovny Bláha. Současná produkce malešického ZEVO zásobuje teplem 25 tisíc domácností v hlavním městě. Děje se tak prostřednictvím sítě Pražské teplárenské, která od spalovny teplo nakupuje a potrubím rozvádí dál.
Na Pražskou teplárenskou je v současnosti napojeno 250 tisíc domácností města, takže teplem ze spalovny vyhřívá desetinu bytových odběratelů. Při nadcházející letní odstávce Pražské teplárenské funguje ZEVO Malešice jako pohotová záloha, protože díky jeho nepřetržité produkci odebírají teplo některé pražské potravinářské podniky.
"Budoucí výroba elektřiny nám konečně umožní najet na projektovaný výkon, kterým je spálení 310 tisíc tun odpadu ročně. Zatím ho za rok zpracujeme asi 215 tisíc tun, jsme tedy vytíženi jen ze sedmdesáti procent," uvádí Aleš Bláha.
Ne že by Praha měla nouzi o odpadky a ve spalovně neměli čím topit. Zhruba dvacet procent komunálního odpadu města totiž dosud končí na skládkách, zbylá část se třídí a recykluje. Rezervy ve výkonu Malešic pramení v propletenci dodavatelskoodběratelských vztahů. V důsledku toho není za současných podmínek pro další vyrobené teplo z odpadků odbyt.
Spalovna i teplárna byly původně zastřešeny pod společným podnikem v majetku města Prahy a existovala tu jednotná tepelná síť. Po privatizaci Pražské teplárenské se ale její vlastníci z pragmatických důvodů rozhodli dávat přednost dodávkám z jimi majetkově ovládaných zdrojů tepla. ZEVO Malešice, které je součástí Pražských služeb, si město ponechalo.
Zelené megawatty
Když z konkurenčních důvodů není o teplo dostatečný zájem, jaká je záruka, že budoucí elektřina odběratele najde? Aleš Bláha zůstává v klidu.
"Už teď máme několik zájemců. Komunální odpad je z poloviny tvořen obnovitelnými zdroji, jako jsou dřevo a papír. Zelená elektřina z obnovitelných zdrojů se do sítě dostává přednostně a navíc se za ni více platí," vysvětluje. Upřesňuje, že po zprovoznění kogenerace bude ZEVO Malešice spalováním odpadů získávat 70 procent tepla a 30 elektřiny.
Ujišťuje také, že občané města se nemusejí bát většího znečištění ovzduší. Od loňského září je v Malešicích v provozu speciální reaktor, který zamezuje úniku jedovatých plynů dioxinů. Chemickou reakcí je rozkládá na vodní páru, oxid uhličitý a zbytkové množství kyseliny chlorovodíkové. Zařízení stálo 260 milionů korun, a spalovna díky němu splňuje všechny tři požadované stupně čištění spalin.
"Na provoz spalovny nedostáváme žádné dotace. Vše si financujeme sami," zdůrazňuje Bláha. Tvrdí také, že na čistotu ovzduší dohlížejí dvě nezávislé certifikační organizace.
Jsou jen tři
Spalovny komunálních odpadů, vyrábějící teplo pro domácnosti, jsou v Česku ještě dvě. V Brně a v Liberci. Také nepracují na plný výkon.
Liberecká spalovna Termizo má projektovaný výkon na 96 tisíc tun odpadu ročně, loni ho však spálila 91 tisíc tun. "Byl to dosud nejlepší výsledek od roku 1999, kdy jsme s výrobou tepla začali," uvedl zástupce ředitele pro ekologii Petr Novák. Termizo loni pokrylo teplem třetinu roční spotřeby města a zásobilo tak asi patnáct tisíc domácností. Podle Nováka tím umožnili v sousední teplárně uspořit 21 tisíc tun mazutu, které v přepočtu odpovídají 81 tisícům tun hnědého uhlí.
Kombinovanou výrobu energie už Termizo provozuje. Vyrobenou elektřinou tu nejen poháněli veškerou technologii spalovny, ale k tomu ještě dodali do veřejné sítě 8,5 gigawatthodiny proudu. "To je ekvivalent roční spotřeby energie téměř čtyř tisíc domácností," upřesnil Novák. Tvrdí také, že Termizo nemá problémy s únikem znečišťujících škodlivin do ovzduší a splňuje unijní normy pro perzistentní (neodbouratelné) organické látky zvané POPs.
Brněnská spalovna SAKO má projektovanou kapacitu na 240 tisíc tun odpadu za rok, loni ho však spálila jen 70 tisíc tun, uvedl měsíčník Odpady. V říjnu, listopadu a prosinci byla odstavena. Denní limity imisí byly "vesměs plněny".
Podtrženo, sečteno, tři české spalovny loni zpracovaly 376 tisíc tun komunálního odpadu, zatímco projektovaný výkon je na 650 tisíc tun. Znamená to, že jejich kapacita byla využita jen z necelých šedesáti procent. Svaz měst a obcí spolu s Asociací krajů uvádí, že k výrobě tepla ve spalovnách bylo v Česku loni využito 10,5 procenta komunálních odpadů. Recyklací vytříděného sběru se ho podařilo zhodnotit 14,5 procenta. A 75 procent komunálního odpadu skončilo na skládkách. Čísla vyplývají ze studie "Strategie rozvoje a nakládání s odpady v obcích a městech ČR".
Nadsazené cíle
Dokument, který obce, města a kraje společně zpracovaly, je jejich reakcí na návrh novely zákona o odpadech, který Ministerstvo životního prostředí letos koncem února předložilo do vnějšího připomínkového řízení. K navržené novele vydal Svaz měst a obcí spolu s Asociací krajů celkem 560 připomínek a považuje ji za scestnou.
Klade si nereálně vysoké cíle ve využití odpadů a ve svém důsledku města a obce finančně poškodí. Jásat by neměli ani občané, protože poplatky za odpad mají dramaticky vzrůst.
Podstata novely spočívá v tom, že do roku 2010 má být v Česku využíváno 50 procent komunálních odpadů. Záměr je ušlechtilý, obce jsou ale přesvědčeny, že do dvou let se to stihnout nedá. Hlavní metodou má být důkladnější třídění v domácnostech. K tomu však chybí zpracovatelské zázemí.
Ministerstvo sice chce, aby se podstatně snížilo ukládání na skládky, ale spalování odpadu s výrobou tepla a elektřiny nepovažuje za cestu, kterou je třeba podporovat. Nevidí v ní energetické využití odpadu, ale jeho pouhou likvidaci.
Budoucnost v energetickém zhodnocení odpadu mají podle představ ministerstva pouze bioplynové stanice nebo kompostárny. Potíž je v tom, že zařízení nelibě páchnou, což občanům v okolí vadí. Potvrdila to i Česká inspekce životního prostředí, když se loni vydala na kontrolu zmíněných zařízení.
Z údajů Eurostatu přitom vyplývá, že spalovny mají v Evropské unii zelenou. V přepočtu na obyvatele je unijní průměr ve spalování odpadu dvaapůlkrát vyšší než v Česku. Zatímco u nás je to necelých 38 kilogramů spáleného komunálního odpadu na hlavu a rok, v EU je to v průměru rovný metrák.
V čele unijního žebříčku figuruje Dánsko s 400 kilogramy na občana. I sousední Rakousko, které nám vyčítá Temelín, proti spalování odpadků nic nemá se svými 150 kilogramy na hlavu. Vymydlené a čisťounké Švýcarsko se za tento způsob likvidace odpadků také nestydí s 330 kilogramy na obyvatele ročně, i když v tomto případě nejde o členský stát EU.
Budou nové kontejnery
Ministerstva životního prostředí sice další spalovny přímo nezakazuje, ale ani nepodporuje. "V Plánu odpadového hospodářství máme výslovně uvedeno, že stát na jejich budování dotace poskytovat nebude," tvrdí mluvčí ministerstva Jakub Kašpar.
Dodává, že v hierarchii nakládání s komunálními odpady stojí na prvním místě prevence, tedy předcházení jejich vzniku už v zárodku. Za tím následuje recyklace, tedy materiálové využití. Té má být dosaženo pečlivějším tříděním v domácnostech.
Od roku 2010 mají města a obce umožnit lidem třídit pět komodit. Kromě současného papíru, plastů a skla to mají být ještě kartony od nápojů a biologicky rozložitelný odpad, tedy zbytky zeleně a potravin.
Kašpar říká, že v Česku je nyní 137 fungujících kompostáren, ale pouhých devět bioplynových stanic. Polovina biologicky rozložitelného odpadu končí v současnosti na skládkách, i když by se dala v obou zmíněných typech zařízení využít.
Na tyto projekty už má ministerstvo vyčleněno operačním programem životní prostředí vyčleněno 520 milionů eur (13,5 miliardy korun) do roku 2013, a to včetně třídicích a recyklačních linek.
Bez Prahy Brusel nedá
Nepodpoří-li spalovny dotacemi stát, pak o ně obce a města nemohou žádat ani z fondů Evropské unie na vybudování nových.
Unie nechce, aby se její dotační politika křížila s národními zájmy daného státu. Nemožnost žádat o finanční podporu z Bruselu vyčítají starostové ministerstvu nejvíc. Chtějí, aby ministerstvo zrovnoprávnilo energetické využití odpadu spalováním s jiným materiálovým využitím, tedy s tříděním a s recyklací.
Odpor proti skládkám je v pořádku, jenže ministerstvo ho chce vyřešit čistě administrativním způsobem. Navrhuje, aby poplatky za skládkování do roku 2013 postupně vzrostly ze současných 400 korun za uloženou tunu na 1500 korun. Dosud byly poplatky příjmem obce, v jejímž katastru se skládka nacházela. To se ale má změnit. Obci by z poplatku nově zůstalo pouze dvacet procent, tedy 300 korun, zbylých 1200 korun by získal kraj. Ten by peníze použil na zlepšení systému nakládání s odpady. Starostové se bouří, protože by na tomto způsobu tratili.
"Loni jsme na poplatcích získali 21,3 milionu korun, po novele zákona by příjmy dosáhly jen 4,3 milionu. Za těchto okolností se obec nemůže pustit do stavby kanalizace," spočítal si už místostarosta Košťálova na Liberecku Miloslav Janata. Poukazuje na to, že Košťálovem s 1686 obyvateli protéká říčka Olešnice, která se vlévá do Jizery, a projekt Čistá Jizera za miliardy korun má zajistit pitnou vodu pro Prahu. Lze si jen domyslet, jaká bude kvalita vody bez kanalizace v obci.
"Příjmy byly až dosud použity na výstavbu bytů, abychom udrželi mladé lidi v obci, na chodníky, rekonstrukci školy a školky. Přitom při současných poplatcích jsme mohli zvládnout kanalizaci a čističku s úvěry a dotací do roku 2017," říká trpce Janata.
Vzpomíná si, jaký odpor panoval v obci proti řízené skládce. Pouze vidina značného finančního profitu dokázala přesvědčit odpůrce k souhlasu. Přerozdělením poplatku se obce dostanou do svízelné situace, protože se pustily do projektů, na které použily úvěry, a ty nebudou moci splácet. Kvůli přerozdělení skládkovného by obce v letech 2009 až 2013 přišly celkem o 650 milionů korun.
Tahanice o peníze
Předseda Svazu měst a obcí Oldřich Vlasák spolu předsedou Asociace krajů Evženem Tošenovským ve společném prohlášení navrhují, aby maximální výše poplatku do roku 2013 činila pouze 700 korun za tunu. Z toho 500 korun bude příjmem obce se skládkou na jejím území a 200 korun získá kraj, který je bude smět účelově použít na podporu odpadového hospodářství.
Odmítli současně další návrh novely zákony, aby se nově vybíral poplatek za energetické využití odpadu ve spalovnách ve výši 300 korun za tunu. Také nechtějí, aby se zavedlo třídění pěti druhů odpadů. Jednak proto, že další kontejnery se do mnoha městských ulic prostě nevejdou. Další důvod je finanční. Navrhovaný systém bude drahý.
Budou muset vzniknout další třídicí linky, obce budou muset nakoupit nové sběrné nádoby, k tomu přidejme dopravní výdaje. Uhradit to mají právě novelou navržené zvýšené poplatky. Nutně se to promítne do poplatků za odpady, které platí sami občané.
Až dosud platil každý český občan za komunální odpad maximálně 500 korun za rok. Vlasák s Tošenovským navrhují, aby se poplatek zvedl na 750 korun. Návrh obcí jde ještě dál. Ve strategii rozvoje nakládání s odpady v obcích a městech ČR se hovoří o tom, že by místní poplatky občanů za odpad mohly vystoupat až na 1200 korun na hlavu a rok. Chtějí také, aby poplatky za odpady chalupářů a chatařů platil každý rekreant, nikoli pouze majitel víkendového sídla, jako je tomu dosud.
Ministerstvo přibrzdilo
To ale není všechno. Náročnější třídění se nutně promítne i do cen potravin. Jejich výrobci budou muset více přispívat do kolektivního systému, z něhož se hradí kontejnerový sběr použitých obalů od nápojů.
Obcím také hrozí, že přijdou o dosavadní poplatky za ukládání nebezpečného odpadu na svém území. Veškeré peníze, konkrétně 6500 korun za tunu uloženého nebezpečného odpadu, by podle navrhované novely měl získat Státní fond životního prostředí.
Náměstek ministra životního prostředí Karel Bláha uvedl, že v připomínkovém řízení už resort zaznamenal 560 zásadních připomínek k novele. Proto po analýze předloží návrh novely vládě až koncem srpna.
"V Poslanecké sněmovně bude obtížné najít společnou řeč, domnívám se, že novela zákona bude zřejmě neprůchodná," soudí poslanec Jiří Krátký, člen komise životního prostředí sněmovny.
Slib peněz na biostanice a kompostárny má v obcích zlomit odpor k nevoňavým zpracovnám. Spíš to ale vypadá, že si ministerstvo vymyslelo novou komoditu sběru, aby rychle naplnilo požadovaný podíl materiálového využití odpadů. Na venkově se bioodpad najde, trávy, listí a větví je tu dost. Ale na sídlištích je o něj nouze, má-li mít rostlinný původ. Lidé budou muset třídit zbytky potravin. Když sběrný vůz nepřijede včas, nastane v létě s hnijícím jídlem problém.
Obce s kraji vidí dvě možná řešení, jak se přiblížit k závazku vyšší recyklace do roku 2010. Buď ministerstvo vezme spalovny na milost a zahrne je do zpracovatelské statistiky, nebo požadavek na recyklaci zmírní.
Co navrhuje novela zákona o odpadech
Zvýhodní recyklaci před spalováním a skládkováním.
Do roku 2010 musejí obce zajistit třídění pěti surovin (papír, plasty, sklo, nápojové kartony, biologicky rozložitelný odpad).
Obalový průmysl bude více přispívat obcím na třídění.
Vzroste poplatek za skládkování z nynějších 400 Kč/t na 700 Kč/t v roce 2009, v roce 2011 na 1000 Kč/t a na 1500 Kč/t v roce 2013.
Skládkovné už nebude příjmem obce, ale ty se o něj rozdělí s krajem v poměru 20:80.
Poplatek za spalování odpadu vzroste na 300 Kč/t, nyní bez poplatku.
Zdroj: MŽP
Když stát nepodpoří spalovny dotacemi, obce o ně potom nemohou žádat ani z fondů EU.
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích
