Přímořské státy bojují proti zatopení

- Vláda souostroví Maledivy v Indickém oceánu vyčlení peníze na koupi nového území

- Nizozemci zvažují výstavbu umělých ostrovů v Severním moři

Nejvyšší bod Malediv leží jen 2,4 metru nad hladinou moře. Vzdálené Nizozemsko je na tom o něco lépe: vrch Vaalserberg má 322 metrů. Pod hladinou moře ale leží dvě třetiny země.

Obě země, jedny z mnoha, kterých se oteplování přímo dotýká, nyní nabídly neotřelé nápady, jak se vypořádat s důsledky globálního oteplování. Skupujte půdu jinde, budujte ostrovy, zní jejich rada.

Vypadá to, že přímořské státy už berou hrozbu velmi vážně.

Maledivy už šetří

Maledivy v Indickém oceánu se rozhodly vyhradit podstatnou část z bohatých příjmů, které přináší turistika, ke koupi nového území. Poohlížejí se po blízké Srí Lance a Indii, které jsou jim geograficky i kulturně dost blízké, přestože na Maledivách převažuje islám.

Nově zvolený maledivský prezident řekl listu Guardian, že vláda už zahájila s těmito státy konzultace. Byla by to první koupě území, kterou by si vyžádalo globální oteplování.

"Nechceme Maledivy opustit, ale nehodláme se stát uprchlíky, kteří budou žít kvůli klimatu desítky let někde pod stanem," řekl Mohammad Našíd. Připomněl příklad Izraele, který vznikl postupným vykupováním půdy.

Pokud by hladina stoupla, ohrozilo by to většinu z 350 tisíc obyvatel ostrovů.

Nizozemsko chce ostrovy

Studie zkoumající globální oteplování sledují bedlivě i v Nizozemsku. Stejně jako před mnoha staletími se rojí v Holandsku doporučení na zesílení a zvýšení hrází, které byly vybudovány po zkušenostech s katastrofálními mořskými záplavami.

Členové vládní komise ale nyní přišli s nápadem, který zde ještě nebyl: vytvořit u nizozemského pobřeží ostrov, který by pobřeží chránil a nabídl navíc další cennou půdu.

Inspirací může být Dubaj v Perském zálivu, kde již v rámci velkorysého urbanistického plánu takové ostrovy staví. Nebo také honkongské letiště, zčásti vystavěné na umělém ostrově.

Taková stavba by trvala desetiletí a stála by miliardy eur.

"Ostrovy by poskytly dobrou ochranu proti bouřlivému příboji," řekl listu International Herald Tribune marketingový expert Bert Groothuizen, specialista na podobné stavby. "Takové ostrovy by ale byly mnohonásobně dražší než stejné stavby v Dubaji."

Led rekordně taje

Tři zprávy z poslední doby totiž naznačily, že globální oteplování totiž postupuje ještě rychleji, než se zdálo. Ve světě, zaujatém finanční krizí a americkými volbami, studie trochu nezaslouženě zapadly.

Zpráva Světového fondu pro ochranu přírody varuje, že v rozmezí let 2013 až 2040 by mohl zcela vymizet led v Severním ledovém oceánu, uvedla agentura Reuters.

To se nestalo přes milion let. Skutečnost je podle studie, na které se podílely čtyři tisíce vědců, zhruba o 30 let v předstihu oproti předcházejícím - přitom rovněž znepokojivým - projekcím.

"Je jasné, že změna klimatu má již dnes mnohem větší dopad, než se vědci domnívali," uvedl klimatolog Jean Pascal van Ypersele.

Studie zpochybnila odhad, že hladina moří stoupne do roku 2100 o 0,6 metru: bude to prý dvojnásobek. Obavy prohloubila i zpráva amerických výzkumníků, že letošní podzimní teploty v Arktidě rekordně stouply. Pět stupňů nad dlouhodobý průměr.

Poslední v řadě byla zpráva britských vědců, kteří dali do přímé souvislosti oteplování klimatu v polárních oblastech s lidskou činností. "Zkoumali jsme nejlepší data, jaká jsou k dispozici, ukazují významný vliv člověka," řekl výzkumník Nathan Gillet.

Klimatolog Jean Pascal van Ypersele soudí, že svět by měl reagovat na nové zprávy pružně a rychle. Maledivy a Nizozemsko jsou příklady států, které se o to snaží.

AUTOR: Jiří Sládek
AUTOR-WEB: www.ihned.cz