Putování po úchvatné historii modré planety v centru Londýna
Člověk - Země. Račte se seznámit
Přírodovědné muzeum v Londýně je přímo výstavní skříní moderního muzejnictví. Jeho expozice nejsou jen holou prezentací lidských poznatků o zázracích přírody, ale pestrou interaktivní show, podávající seriózní informace natolik zábavnou formou, že si jeho návštěvu užijí i děti. Mnohé z vystavených exponátů si lze osahat a potěžkat, není nemožné ocitnout se uvnitř sopky či zažít zemětřesení. A co víc - vstup je zdarma.
Muzeum, pro něž byla postavena nová budova, vzniklo z přírodopisných sbírek Britského muzea a veřejnost si jeho sbírky mohla poprvé prohlédnout roku 1881. Dnes má čtyři tematické sekce, a chcete-li je vidět všechny, je potřeba si rezervovat celý den.
Hlavní hala muzea s gigantickou kostrou jednoho z nejdelších suchozemských živočichů v dějinách Země, 26 metrů dlouhého dinosaura Diplodoka, a řezem 1300 let staré sekvoje vás nejspíše nejdříve naladí na návštěvu modré zóny. Tam mimo jiné najdete bohatou expozici mapující 160 milionů let trvající éru dinosaurů s množstvím jejich impozantních koster, modely svaloviny jejich třímetrových nohou nebo pohyblivé a ozvučené modely Tyrannosaura rex v životní velikosti.
I člověk dostatečně informovaný o velrybách pak musí strnout nad gigantickým modelem plejtváka obrovského v životní velikosti v hale vyhrazené savcům, včetně těch největších suchozemských - slona, mamuta, žirafy i hrocha, všichni jsou však ve srovnání se savci mořskými a jejich kostrami téměř nepatrní. Kuriozitou je pak lebka narvala s mohutnými "kly", jimiž jsou ovšem ve skutečnosti protažené přední řezáky.
V továrně na kyslík
Víte, jak funguje fotosyntéza? Jestli si nejste jisti, zavítejte do zelené zóny a navštivte tuto továrnu na kyslík přímo uvnitř listu v osmitisícovém zvětšení. O pár metrů dál uvidíte přírodní recyklaci v jednotlivých fázích na příkladu zajíce a jinde zas názornou ukázku fungování planetárního ekosystému. Všechny mechanismy jsou poutavě vysvětleny, podmínkou je samozřejmě porozumění mluvenému anglickému komentáři. Pokud ale hledáte smutný popis, jak lidská civilizace na další dlouhá tisíciletí ničí životní prostředí, musíte navštívit poněkud macešsky stranou umístěnou expozici Země dnes a zítra v zóně červené.
Bohatá je výstava zkamenělin vodních plazů, zahrnující i fosilie světově největšího a nejzachovalejšího nalezeného ichtyosaura či téměř pětimetrového plesiosaura. Návštěvníci netrpící arachnofobií se zase dozví mnoho zajímavostí v expozici členovců s obřím pohyblivým škorpionem a modelem termitiště. V oddělení ptáků je k vidění vyhynulý mauricijský nelétavec blboun nejapný zvaný dodo, jehož rod stála tato indispozice život, a také odlitek zkameněliny archeopteryxe, jenž je považován za přechodový článek mezi dinosaury a dnešními ptáky. O patro výš na galerii primátů navazuje expozice o vývoji lidského druhu.
Nitrem sopky k vývoji Země
Zřejmě nejpopulárnější je ale červená zóna, odhalující historii, stavbu a dění nad i pod povrchem planety Země. Dostanete se sem přímo z "výstavní" třídy Exhibition Road. Červená zóna je rozdělena do několika částí. V expozici nazvané Síla uvnitř naleznete oddělení věnované smrtícímu zemětřesení v japonském Kóbe 19. ledna 1995, při němž zemřelo na 6 tisíc lidí. Na vlastní kůži zažijete mechanickou simulaci jednotlivých fází zemětřesení, dokreslenou reálnými historickými videozáběry. Jakou sílu uvnitř skrývá Země, také pochopíte v části přibližující smrtící výbuch filipínské sopky Mount Pinatubo z června 1991 nebo ocitnete-li se uvnitř modelu sopky mezi téměř desítkou druhů vyvřelin, na něž si lze sáhnout a potěžkat je.
Souvislosti působení větru, vody, energie Slunce i gravitace Měsíce s procesy neustále probíhajícími na povrchu naší planety nebyly snad nikdy zprostředkovány poutavěji a jednodušeji než v oddělení Neklidný povrch. Eroze vodní i větrná, příliv a odliv, střídání ročních období, chování materiálů pod vlivem živlů - i kdyby se vám už dávno tohle všechno učivo ze zeměpisu a fyziky vykouřilo z hlavy, zde si je rychle a snadno občerstvíte.
O patro níž si můžete připomenout historii sluneční soustavy v úchvatné, i když poněkud temné interaktivní expozici s názvem Od začátku. Dozvíte se tam, jak se liší složení, atmosféra a rozpětí teplot panujících na Zemi a na jednotlivých planetách sluneční soustavy, jaké místy až fantaskní životní formy obývaly zeměkouli před námi po miliony let a jak to vše ostře kontrastuje s teprve jepičím trváním lidské rasy a jejím krátkozrakým zacházením se všemi životodárnými zdroji.
Příroda čaruje na všech úrovních
Rozmanitost minerálů je expozice, v níž oči přecházejí z barev a neuvěřitelných krystalických struktur obrovské sbírky nerostů, které se skládají ze všech přirozeně se vyskytujících chemických prvků vyskytujících se na Zemi. Od achátů po diamant a od železa po kamennou sůl, každý krystal má svůj půvab a uchvacuje svou rozmanitostí. Příroda zkrátka čaruje na všech úrovních.
Poslední, oranžová zóna zahrnuje nyní botanickou zahradu a od září 2009 otevře i právě vylepšované Darwinovo centrum, nejmodernější výzkumné zařízení, jež budou využívat i přední světoví vědci a které laickým návštěvníkům slibuje možnost nahlédnout pod pokličku vědeckovýzkumné práce přírodovědců. Zavítat do tohoto chrámu poznání se však vyplatí už teď. n
AUTOR: Jiří Nosek
Muzeum, pro něž byla postavena nová budova, vzniklo z přírodopisných sbírek Britského muzea a veřejnost si jeho sbírky mohla poprvé prohlédnout roku 1881. Dnes má čtyři tematické sekce, a chcete-li je vidět všechny, je potřeba si rezervovat celý den.
Hlavní hala muzea s gigantickou kostrou jednoho z nejdelších suchozemských živočichů v dějinách Země, 26 metrů dlouhého dinosaura Diplodoka, a řezem 1300 let staré sekvoje vás nejspíše nejdříve naladí na návštěvu modré zóny. Tam mimo jiné najdete bohatou expozici mapující 160 milionů let trvající éru dinosaurů s množstvím jejich impozantních koster, modely svaloviny jejich třímetrových nohou nebo pohyblivé a ozvučené modely Tyrannosaura rex v životní velikosti.
I člověk dostatečně informovaný o velrybách pak musí strnout nad gigantickým modelem plejtváka obrovského v životní velikosti v hale vyhrazené savcům, včetně těch největších suchozemských - slona, mamuta, žirafy i hrocha, všichni jsou však ve srovnání se savci mořskými a jejich kostrami téměř nepatrní. Kuriozitou je pak lebka narvala s mohutnými "kly", jimiž jsou ovšem ve skutečnosti protažené přední řezáky.
V továrně na kyslík
Víte, jak funguje fotosyntéza? Jestli si nejste jisti, zavítejte do zelené zóny a navštivte tuto továrnu na kyslík přímo uvnitř listu v osmitisícovém zvětšení. O pár metrů dál uvidíte přírodní recyklaci v jednotlivých fázích na příkladu zajíce a jinde zas názornou ukázku fungování planetárního ekosystému. Všechny mechanismy jsou poutavě vysvětleny, podmínkou je samozřejmě porozumění mluvenému anglickému komentáři. Pokud ale hledáte smutný popis, jak lidská civilizace na další dlouhá tisíciletí ničí životní prostředí, musíte navštívit poněkud macešsky stranou umístěnou expozici Země dnes a zítra v zóně červené.
Bohatá je výstava zkamenělin vodních plazů, zahrnující i fosilie světově největšího a nejzachovalejšího nalezeného ichtyosaura či téměř pětimetrového plesiosaura. Návštěvníci netrpící arachnofobií se zase dozví mnoho zajímavostí v expozici členovců s obřím pohyblivým škorpionem a modelem termitiště. V oddělení ptáků je k vidění vyhynulý mauricijský nelétavec blboun nejapný zvaný dodo, jehož rod stála tato indispozice život, a také odlitek zkameněliny archeopteryxe, jenž je považován za přechodový článek mezi dinosaury a dnešními ptáky. O patro výš na galerii primátů navazuje expozice o vývoji lidského druhu.
Nitrem sopky k vývoji Země
Zřejmě nejpopulárnější je ale červená zóna, odhalující historii, stavbu a dění nad i pod povrchem planety Země. Dostanete se sem přímo z "výstavní" třídy Exhibition Road. Červená zóna je rozdělena do několika částí. V expozici nazvané Síla uvnitř naleznete oddělení věnované smrtícímu zemětřesení v japonském Kóbe 19. ledna 1995, při němž zemřelo na 6 tisíc lidí. Na vlastní kůži zažijete mechanickou simulaci jednotlivých fází zemětřesení, dokreslenou reálnými historickými videozáběry. Jakou sílu uvnitř skrývá Země, také pochopíte v části přibližující smrtící výbuch filipínské sopky Mount Pinatubo z června 1991 nebo ocitnete-li se uvnitř modelu sopky mezi téměř desítkou druhů vyvřelin, na něž si lze sáhnout a potěžkat je.
Souvislosti působení větru, vody, energie Slunce i gravitace Měsíce s procesy neustále probíhajícími na povrchu naší planety nebyly snad nikdy zprostředkovány poutavěji a jednodušeji než v oddělení Neklidný povrch. Eroze vodní i větrná, příliv a odliv, střídání ročních období, chování materiálů pod vlivem živlů - i kdyby se vám už dávno tohle všechno učivo ze zeměpisu a fyziky vykouřilo z hlavy, zde si je rychle a snadno občerstvíte.
O patro níž si můžete připomenout historii sluneční soustavy v úchvatné, i když poněkud temné interaktivní expozici s názvem Od začátku. Dozvíte se tam, jak se liší složení, atmosféra a rozpětí teplot panujících na Zemi a na jednotlivých planetách sluneční soustavy, jaké místy až fantaskní životní formy obývaly zeměkouli před námi po miliony let a jak to vše ostře kontrastuje s teprve jepičím trváním lidské rasy a jejím krátkozrakým zacházením se všemi životodárnými zdroji.
Příroda čaruje na všech úrovních
Rozmanitost minerálů je expozice, v níž oči přecházejí z barev a neuvěřitelných krystalických struktur obrovské sbírky nerostů, které se skládají ze všech přirozeně se vyskytujících chemických prvků vyskytujících se na Zemi. Od achátů po diamant a od železa po kamennou sůl, každý krystal má svůj půvab a uchvacuje svou rozmanitostí. Příroda zkrátka čaruje na všech úrovních.
Poslední, oranžová zóna zahrnuje nyní botanickou zahradu a od září 2009 otevře i právě vylepšované Darwinovo centrum, nejmodernější výzkumné zařízení, jež budou využívat i přední světoví vědci a které laickým návštěvníkům slibuje možnost nahlédnout pod pokličku vědeckovýzkumné práce přírodovědců. Zavítat do tohoto chrámu poznání se však vyplatí už teď. n
AUTOR: Jiří Nosek
Zdroj:IN magazín
Sdílet článek na sociálních sítích
