zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Rakousko neví, co s atomovým odpadem

26.11.2008
Odpady
Rakousko neví, co s atomovým odpadem

Uvítalo by vybudování centrálního úložiště pro několik států, kam by ho odvezlo

Vídeň/Seibersdorf 24. listopadu - Každoročně 115 tun radioaktivního odpadu vznikne v bezjaderném Rakousku. Dvousetlitrové sudy s ním se ukládají do dvou hal 12 a 12A meziskladu v dolnorakouském Seibersdorfu, jejichž prostory vystačí do roku 2030. K dnešnímu dni jich tam mají 10 400, rok co rok jich přibývá 280. Jaký bude jejich konečný osud, není vůbec jasné.
Na problém upozornil v dnešním vydání deník Kurier. Atomový odpad pochází většinou ze zdravotnických zařízení, zbytek z průmyslu a výzkumu. Jedná se o nízkoaktivní a středněaktivní odpad s poločasem rozpadu podstatně nižším, než mají použité palivové tyče z jaderných elektráren, poznamenává list. Nebezpečné vůči životnímu prostředí tak budou podle tuzemských odborníků řádově stovky let, zatímco vysoce radioaktivní palivo vyvezené z jaderných elektráren bude třeba uložit na desítky tisíc let.
Rakušané si velmi dobře uvědomují, že i poněkud méně nebezpečný odpad budou jednou muset trvale uložit. Prvním krokem k tomu se mají stát dvě nové haly 13 a 14 tzv. přepravního meziskladu, kam se mají sudy přestěhovat do zmíněného roku 2030. Každý přitom projde pečlivou prověrkou, zda nereziví či není jinak poškozen. Definitivní řešení však stále neexistuje.
„V Rakousku nemáme žádný vysoce aktivní odpad a množství nízkoaktivního a středněaktivního odpadu je malé. Musíme tedy velice pečlivě zvážit, zda vůbec budeme budovat trvalé úložiště,“ informoval sekční šéf ministerstva životního prostředí Günter Liebel. Jinými slovy, dodává Kurier, konečné úložiště v Rakousku hned tak nevznikne. Nevyplatí se náklady ani spory o jeho umístění: Která obec by je chtěla mít na svém katstru?
„Rakouská republika každopádně zaručuje bezpečné meziskladování,“ pokračuje Liebel, „a velice pozorně tu sledujeme mezinárodní vývoj.“ Nejvíce by se Rakousku líbilo evropské řešení, tedy centrální úložiště pro několik států, parafrázuje Kurier.
Expertka pro atomovou energii v rakouském Ekologickém ústavu Antonia Wenischová se obává, že seibersdorfský mezisklad by se mohl nenápadně změnit v trvalé úložiště: „Z dlouhodobého hlediska by bylo vhodné hledat v Rakousku jinou lokalitu.“ Günter Hillebrand, šéf Nuclear Engineering Seibersdorf, která má na starosti péči o rakouský atomový odpad, však nesouhlasí: „Vše jsme propočítali. Ani při pádu letadla nehrozí překročení limitů, jež by si vynutilo přijmout opatření na ochranu obyvatelstva.“

Další informace:
V českých úložištích Richard a Bratrství přibylo loni 375 dvousetlitrových sudů s nízko a středně aktivním odpadem o objemu 75 m3. Rozhodující množství tohoto odpadu, 1646 sudů (339,05 m3) kromě toho skončilo ve specializovaném dukovanském úložišti, uvádí výroční zpráva Správy úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO) za rok 2007. České jaderné elektrárny Temelín a Dukovany vyprodukují za rok kolem 80 tun, tedy zhruba čtyři krychlové metry použitého paliva.

Kontakt:

Vladimír Labuda
ředitel
vladimir.labuda@jlmpraha.cz
602376840
261213978

Zdroj: http://www.tiskovky.info

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
ASIO, spol.s r.o.
28
7. 2017
28.7.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí