Plzeňská teplárna má mít do března jasno, jak likvidovat odpad
Plzeň 2. prosince (ČTK) - Do poloviny března 2009 bude mít Plzeňská teplárenská
jasno, jak nejlépe v dalších desetiletích likvidovat komunální odpad z Plzeňska.
Městská teplárna, která spravuje skládku odpadu v Chotíkově u Plzně, dnes za 4,1
milionu korun zadala studii pražskému Chemopragu. Mezi srovnávanými možnostmi
likvidace bude spalovna odpadu. ČTK to řekl šéf teplárny Tomáš Drápela.
Zvažují se klasické nebo vysokoteplotní spalovny, mechanicko-biologická
úprava, vyhnívání biologické složky bez přístupu vzduchu nebo skládkování. To
ale podle ministerstva životního prostředí výrazně zdraží, z letošních 400 korun
na 1500 Kč za tunu v roce 2013. Během pěti let by navíc mělo být skládkování
neupraveného odpadu zakázáno.
Po vyhotovení studie se obce Chotíkov a Město Touškov, na jejichž území
skládka leží, rozhodnou, zda do projektu stavby závodu na zpracování odpadu
půjdou, nebo ne. "Náš akcionář, tedy město, bude mít na červnové valné hromadě
jejich stanovisko. Pokud s námi do toho nepůjdou, musí město najít jiné vhodné
plochy pro stavbu," řekl Drápela.
Nově vytvořený výbor pro rozvoj skládky Chotíkov složený ze čtyř zástupců
obcí a dvou lidí z teplárny se schází každý měsíc, nyní také s Chemopragem.
Veškeré smlouvy, zápisy výboru včetně celé studie bude firma zveřejňovat na
nových internetových stránkách.
Teplárna má memorandum o společném postupu s Městem Touškovem. Chotíkov
přijal usnesení, které podle Drápely memorandum plně supluje. "Obce mají na svém
území skládku 11 let a řada lidí o ní ani neví," dodal. Podnik i obce doufají,
že studie odpoví lidem na všechny otázky kolem stavby. Firma si ještě přizve
oponentního posuzovatele.
Do největší krajské skládky Chotíkov míří každoročně 40.000 až 50.000 tun
komunálního odpadu z Plzně a okolí, celý kraj ho produkuje 135.000 tun ročně.
Spalovna s kapacitou 60.000 až 100.000 tun komunálního odpadu ročně by stála
včetně obchvatů obcí 2,5 až tři miliardy korun. Mechanicko-biologická úprava
odpadu by přišla na miliardu.
Zpracovatel studie má zkušenosti s odpadovým hospodářstvím v Českých
Budějovicích a na Ústecku, pro plzeňskou teplárnu zpracovával úvodní projekt
rozvoje skládky, která se zaplní do tří let.
Václav Prokš
Plzeň 2. prosince (ČTK) - Do poloviny března 2009 bude mít Plzeňská teplárenská jasno, jak nejlépe v dalších desetiletích likvidovat komunální odpad z Plzeňska. Městská teplárna, která spravuje skládku odpadu v Chotíkově u Plzně, dnes za 4,1 milionu korun zadala studii pražskému Chemopragu. Mezi srovnávanými možnostmi likvidace bude spalovna odpadu. ČTK to řekl šéf teplárny Tomáš Drápela.
Zvažují se klasické nebo vysokoteplotní spalovny, mechanicko-biologická úprava, vyhnívání biologické složky bez přístupu vzduchu nebo skládkování. To ale podle ministerstva životního prostředí výrazně zdraží, z letošních 400 korun na 1500 Kč za tunu v roce 2013. Během pěti let by navíc mělo být skládkování neupraveného odpadu zakázáno.
Po vyhotovení studie se obce Chotíkov a Město Touškov, na jejichž území skládka leží, rozhodnou, zda do projektu stavby závodu na zpracování odpadu půjdou, nebo ne. "Náš akcionář, tedy město, bude mít na červnové valné hromadě jejich stanovisko. Pokud s námi do toho nepůjdou, musí město najít jiné vhodné plochy pro stavbu," řekl Drápela.
Nově vytvořený výbor pro rozvoj skládky Chotíkov složený ze čtyř zástupců obcí a dvou lidí z teplárny se schází každý měsíc, nyní také s Chemopragem. Veškeré smlouvy, zápisy výboru včetně celé studie bude firma zveřejňovat na nových internetových stránkách.
Teplárna má memorandum o společném postupu s Městem Touškovem. Chotíkov přijal usnesení, které podle Drápely memorandum plně supluje. "Obce mají na svém území skládku 11 let a řada lidí o ní ani neví," dodal. Podnik i obce doufají, že studie odpoví lidem na všechny otázky kolem stavby. Firma si ještě přizve oponentního posuzovatele.
Do největší krajské skládky Chotíkov míří každoročně 40.000 až 50.000 tun komunálního odpadu z Plzně a okolí, celý kraj ho produkuje 135.000 tun ročně. Spalovna s kapacitou 60.000 až 100.000 tun komunálního odpadu ročně by stála včetně obchvatů obcí 2,5 až tři miliardy korun. Mechanicko-biologická úprava odpadu by přišla na miliardu.
Zpracovatel studie má zkušenosti s odpadovým hospodářstvím v Českých Budějovicích a na Ústecku, pro plzeňskou teplárnu zpracovával úvodní projekt rozvoje skládky, která se zaplní do tří let.
Václav Prokš
Zvažují se klasické nebo vysokoteplotní spalovny, mechanicko-biologická úprava, vyhnívání biologické složky bez přístupu vzduchu nebo skládkování. To ale podle ministerstva životního prostředí výrazně zdraží, z letošních 400 korun na 1500 Kč za tunu v roce 2013. Během pěti let by navíc mělo být skládkování neupraveného odpadu zakázáno.
Po vyhotovení studie se obce Chotíkov a Město Touškov, na jejichž území skládka leží, rozhodnou, zda do projektu stavby závodu na zpracování odpadu půjdou, nebo ne. "Náš akcionář, tedy město, bude mít na červnové valné hromadě jejich stanovisko. Pokud s námi do toho nepůjdou, musí město najít jiné vhodné plochy pro stavbu," řekl Drápela.
Nově vytvořený výbor pro rozvoj skládky Chotíkov složený ze čtyř zástupců obcí a dvou lidí z teplárny se schází každý měsíc, nyní také s Chemopragem. Veškeré smlouvy, zápisy výboru včetně celé studie bude firma zveřejňovat na nových internetových stránkách.
Teplárna má memorandum o společném postupu s Městem Touškovem. Chotíkov přijal usnesení, které podle Drápely memorandum plně supluje. "Obce mají na svém území skládku 11 let a řada lidí o ní ani neví," dodal. Podnik i obce doufají, že studie odpoví lidem na všechny otázky kolem stavby. Firma si ještě přizve oponentního posuzovatele.
Do největší krajské skládky Chotíkov míří každoročně 40.000 až 50.000 tun komunálního odpadu z Plzně a okolí, celý kraj ho produkuje 135.000 tun ročně. Spalovna s kapacitou 60.000 až 100.000 tun komunálního odpadu ročně by stála včetně obchvatů obcí 2,5 až tři miliardy korun. Mechanicko-biologická úprava odpadu by přišla na miliardu.
Zpracovatel studie má zkušenosti s odpadovým hospodářstvím v Českých Budějovicích a na Ústecku, pro plzeňskou teplárnu zpracovával úvodní projekt rozvoje skládky, která se zaplní do tří let.
Václav Prokš
Sdílet článek na sociálních sítích