Klaus vyzval akademiky, aby vrátili rozum do debaty o oteplování
Prezident Václav Klaus na dnešním sněmu Akademie věd vyzval vědce, aby vrátili
rozum do debaty o globálním oteplování. Je přesvědčen, že ve veřejných debatách
nemají hlasy akademiků chybět. "To je výzva," řekl prezident. Klaus je znám
nejen v Česku, ale i ve světě pochybnostmi o hlavním podílu lidské činnosti na
globálním oteplování. Je za to kritizován českými i evropskými politiky.
"Já mám strašně špatný pocit, když absentuje hlas vědců, protože potom
zesiluje hlas někoho jiného, kdo základy vědního přístupu nemá," uvedl
prezident. Právě proto prý vybízí při různých příležitostech vědce, aby se
přiměřeným způsobem debaty o globálních klimatických změnách účastnili.
Klaus dnes rovněž zdůraznil, že považuje za "zcela klíčovou" spolupráci
Akademie věd a vysokých škol. Právě tuto spolupráci zdůrazňuje ve svém
programovém prohlášení vedle podpory špičkových výzkumných center profesor Jiří
Drahoš, který se spolu s profesorkou Evou Sykovou dnes uchází o funkci předsedy
akademie.
Prezident novinářům při odchodu řekl, že ho zajímají problémy akademie nejen
jako hlavu státu, ale také proto, že v ní léta pracoval (v Prognostickém
ústavu). Nynější předseda Václav Pačes podle Klause posunul akademii vpřed.
Prezident vyzvedl především jeho zapojení do debaty o budoucnosti české
energetiky. Bylo by dobře, kdyby nový předseda nebo předsedkyně pokračovali v
jeho práci, uvedl.
Akademii by podle Klause neměly postihnout rozpočtové škrty způsobené
světovou finanční a hospodářskou krizí, která dopadá i na Českou republiku.
Soudí, že akademie dostane přislíbené peníze, a neočekává ani, že je krize
znehodnotí. Varoval před tahanicemi o rozpočtové finance v době zpomalení
ekonomického růstu. To by podle něj dopadlo špatně pro všechny, a nedoporučoval
by to proto ani vědcům.
Na sněm byl pozván také premiér Mirek Topolánek. Omluvil se však a
akademikům zaslal dopis. Vytkl jim v něm, že zaujímají k politice i ke změnám,
které výzkum a vývoj v Česku čekají, "postoj pasivní rezistence". Od nového
vedení očekává aktivní přístup.
Cílem reformy vědy a výzkumu je podle premiéra důraz na svobodu a osobní
aktivity a na vyváženost základního a aplikovaného výzkumu. Premiér ujistil
sněm, že dotace základního výzkumu nebudou kráceny. Reformy se podle něj nemusí
bát ani společenské a humanitní vědy, protože ani ony nepřijdou zkrátka.
Předseda Akademie věd Václav Pačes v projevu ujistil premiéra, že se
akademie staví k reformě vědy a výzkumu aktivně. Pochválil akademická pracoviště
za to, že se podle posledních hodnocení jejich výkonnost neustále zvyšuje. Stále
podle něj ale akademie nezaujímá pozici, na které by ji chtěli všichni vidět, a
to na předním místě mezi evropskými a vědeckými institucemi.
Prezident Václav Klaus na dnešním sněmu Akademie věd vyzval vědce, aby vrátili rozum do debaty o globálním oteplování. Je přesvědčen, že ve veřejných debatách nemají hlasy akademiků chybět. "To je výzva," řekl prezident. Klaus je znám nejen v Česku, ale i ve světě pochybnostmi o hlavním podílu lidské činnosti na globálním oteplování. Je za to kritizován českými i evropskými politiky.
"Já mám strašně špatný pocit, když absentuje hlas vědců, protože potom zesiluje hlas někoho jiného, kdo základy vědního přístupu nemá," uvedl prezident. Právě proto prý vybízí při různých příležitostech vědce, aby se přiměřeným způsobem debaty o globálních klimatických změnách účastnili.
Klaus dnes rovněž zdůraznil, že považuje za "zcela klíčovou" spolupráci Akademie věd a vysokých škol. Právě tuto spolupráci zdůrazňuje ve svém programovém prohlášení vedle podpory špičkových výzkumných center profesor Jiří Drahoš, který se spolu s profesorkou Evou Sykovou dnes uchází o funkci předsedy akademie.
Prezident novinářům při odchodu řekl, že ho zajímají problémy akademie nejen jako hlavu státu, ale také proto, že v ní léta pracoval (v Prognostickém ústavu). Nynější předseda Václav Pačes podle Klause posunul akademii vpřed. Prezident vyzvedl především jeho zapojení do debaty o budoucnosti české energetiky. Bylo by dobře, kdyby nový předseda nebo předsedkyně pokračovali v jeho práci, uvedl.
Akademii by podle Klause neměly postihnout rozpočtové škrty způsobené světovou finanční a hospodářskou krizí, která dopadá i na Českou republiku. Soudí, že akademie dostane přislíbené peníze, a neočekává ani, že je krize znehodnotí. Varoval před tahanicemi o rozpočtové finance v době zpomalení ekonomického růstu. To by podle něj dopadlo špatně pro všechny, a nedoporučoval by to proto ani vědcům.
Na sněm byl pozván také premiér Mirek Topolánek. Omluvil se však a akademikům zaslal dopis. Vytkl jim v něm, že zaujímají k politice i ke změnám, které výzkum a vývoj v Česku čekají, "postoj pasivní rezistence". Od nového vedení očekává aktivní přístup.
Cílem reformy vědy a výzkumu je podle premiéra důraz na svobodu a osobní aktivity a na vyváženost základního a aplikovaného výzkumu. Premiér ujistil sněm, že dotace základního výzkumu nebudou kráceny. Reformy se podle něj nemusí bát ani společenské a humanitní vědy, protože ani ony nepřijdou zkrátka.
Předseda Akademie věd Václav Pačes v projevu ujistil premiéra, že se akademie staví k reformě vědy a výzkumu aktivně. Pochválil akademická pracoviště za to, že se podle posledních hodnocení jejich výkonnost neustále zvyšuje. Stále podle něj ale akademie nezaujímá pozici, na které by ji chtěli všichni vidět, a to na předním místě mezi evropskými a vědeckými institucemi.
"Já mám strašně špatný pocit, když absentuje hlas vědců, protože potom zesiluje hlas někoho jiného, kdo základy vědního přístupu nemá," uvedl prezident. Právě proto prý vybízí při různých příležitostech vědce, aby se přiměřeným způsobem debaty o globálních klimatických změnách účastnili.
Klaus dnes rovněž zdůraznil, že považuje za "zcela klíčovou" spolupráci Akademie věd a vysokých škol. Právě tuto spolupráci zdůrazňuje ve svém programovém prohlášení vedle podpory špičkových výzkumných center profesor Jiří Drahoš, který se spolu s profesorkou Evou Sykovou dnes uchází o funkci předsedy akademie.
Prezident novinářům při odchodu řekl, že ho zajímají problémy akademie nejen jako hlavu státu, ale také proto, že v ní léta pracoval (v Prognostickém ústavu). Nynější předseda Václav Pačes podle Klause posunul akademii vpřed. Prezident vyzvedl především jeho zapojení do debaty o budoucnosti české energetiky. Bylo by dobře, kdyby nový předseda nebo předsedkyně pokračovali v jeho práci, uvedl.
Akademii by podle Klause neměly postihnout rozpočtové škrty způsobené světovou finanční a hospodářskou krizí, která dopadá i na Českou republiku. Soudí, že akademie dostane přislíbené peníze, a neočekává ani, že je krize znehodnotí. Varoval před tahanicemi o rozpočtové finance v době zpomalení ekonomického růstu. To by podle něj dopadlo špatně pro všechny, a nedoporučoval by to proto ani vědcům.
Na sněm byl pozván také premiér Mirek Topolánek. Omluvil se však a akademikům zaslal dopis. Vytkl jim v něm, že zaujímají k politice i ke změnám, které výzkum a vývoj v Česku čekají, "postoj pasivní rezistence". Od nového vedení očekává aktivní přístup.
Cílem reformy vědy a výzkumu je podle premiéra důraz na svobodu a osobní aktivity a na vyváženost základního a aplikovaného výzkumu. Premiér ujistil sněm, že dotace základního výzkumu nebudou kráceny. Reformy se podle něj nemusí bát ani společenské a humanitní vědy, protože ani ony nepřijdou zkrátka.
Předseda Akademie věd Václav Pačes v projevu ujistil premiéra, že se akademie staví k reformě vědy a výzkumu aktivně. Pochválil akademická pracoviště za to, že se podle posledních hodnocení jejich výkonnost neustále zvyšuje. Stále podle něj ale akademie nezaujímá pozici, na které by ji chtěli všichni vidět, a to na předním místě mezi evropskými a vědeckými institucemi.
Zdroj:ČTK
Sdílet článek na sociálních sítích