Bursíka nechtělo počasí pustit do Antarktidy

Dvoudenní zpoždění nabral program ministrů životního prostředí, včetně českého vicepremiéra Martina Bursíka, kteří chtějí na vlastní oči sledovat klimatické změny v Antarktidě. Na pozvání norského ministra Erika Solheima tam měli dorazit ze světové konference v Nairobi přes Jihoafrickou republiku v pátek.

Kvůli špatnému počasí mohli z Afriky odletět až v neděli večer. "Teď už jsou snad na místě," informoval dnes mluvčí ministerstva Jakub Kašpar s tím, že do Prahy se ministr začne vracet v úterý večer.

Podle zpráv agentury AP se ministři životního prostředí Alžírska, Británie, České republiky, Finska, Konga, Norska a Švédska a vysocí představitelé dalších zemí, včetně velmocí Číny, Ruska a USA, již v Antarktidě seznámili s provozem norské výzkumné stanice Troll, která je při jejich pobytu na tomto kontinentu hostí.

"Návštěvníci získají bezprostřední dojmy ohledně obrovské rozlohy Antarktidy a její role v globálních klimatických změnách," uvedlo norské ministerstvo životního prostředí jako organizátor ministerské mise v Antarktidě, kde teď panují dlouhé letní dny se sluncem nezapadajícím plných 17 hodin a teplotami klesajícími k "pouhým" minus 20 stupňům Celsia.

Podle původního programu měli ministři vyrazit také na terénní pochůzku a v rámci diskuse o nejnovějších poznatcích o vývoji a dopadech změn klimatu na Antarktidu se na výzkumné stanici setkají s americkými a norskými vědci, kteří se vracejí z dvouměsíčního 2300 kilometrů dlouhého pochodu přes antarktické ledové pláně, při němž navštívili i jižní pól.

Dvanáctičlenný tým Norsko-amerického vědeckého přechodu východní Antarktidy při své expedici mimo jiné prováděl hluboké vrty do ledové pokrývky Antarktidy, aby zjistil, kolik sněhu který rok napadalo, a určil jeho složení.

Práce týmu byly součástí Mezinárodního polárního roku, do jehož projektů se mezi lety 2007 a 2009 zapojilo v Arktidě a Antarktidě 10.000 vědců a 40.000 dalších pracovníků z více než šedesátky zemí světa.

Odborníci sledující problematiku globálního oteplování varují, že nárůst teploty může v Antarktidě urychlit tání ledovců, což by mělo za následek výrazné zvýšení hladiny světového oceánu. Podle Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC), jehož šéf Rádžendra Pačaurí se s ministry sešel v Kapském Městě před jejich devítihodinovým letem z Jihoafrické republiky, by mohla hladina oceánů v tomto století stoupnout o 59 centimetrů, pokud svět zásadně neomezí emise oxidu uhličitého a jiných skleníkových plynů.

Výzkum v oblasti ale provází řada nejasností, a tak není doposud jasné, jak moc se Antarktida vlastně otepluje, kolik ledu odtává do moře či jak vysoko by mohla hladina světových oceánů stoupnout, připomíná agentura AP. IPCC, který je laureátem Nobelovy ceny za mír, také z těchto důvodů nezařadil potenciální hrozby způsobované táním polárních pevninských ledovců do své prestižní zprávy o globálním oteplování z roku 2007.

Vlastní polární stanici mají v Antarktidě i Češi, a to na severním pobřeží ostrova Jamese Rosse. Odborníci z českých univerzit a vědeckých ústavů tam zkoumají vznik a rozšiřování života na území bez ledu. Na šestý světadíl dokonce občas přijede i český nadšenec či dobrodruh. Cestovatelé z české kotliny ale obvykle míří na zcela opačný konec světa k severnímu pólu - je to z Česka blíž, a tedy i levnější.