Znáte Mt.Redoubt?
Od konce března chrlí aljašská sopka Mount Redoubt stovky tisíc tun sopečného
popela. Drobné částice jsou atmosférickým prouděním transportovány na velké
vzdálenosti, začátkem dubna se dostaly i nad Evropu. Těsně po západu Slunce se
pozorovatelům v České republice nabízel pohled
[http://www.astro.cz/article/3704] na do červena zbarvenou oblohu. Podobný efekt
měl naposledy na přelomu loňského srpna a září prach rozptýlený po výbuchu jiné
aljašské sopky - Kasatochi. Tehdy bylo do atmosféry vyvrženo asi 1,5 milionů tun
oxidu siřičitého. Šlo o největší erupci od června 1991, kdy bylo při explozi
Pinatuba na Filipínách do atmosféry vyneseno 10 krychlových kilometrů hornin a
popílku a přes 20 milionů tun oxidu siřičitého. Orientační mapa Aljašky s Mt.
Redoubt. [http://gnosis9.net/img2/redoubt-mapa.png] Sopka Mount Redoubt (3108
m.n.m.) se nachází na jihu Aljašky asi 170 kilometrů jihozápadně od města
Anchorage. V průběhu minulého století se projevila čtyřmi většími výbuchy - v
roce 1902, 1922, 1966 a 1989. Na rostoucí seizmickou aktivitu a zvyšující se
pravděpodobnost další erupce upozorňovali vědci od konce ledna. Jejich očekávání
se naplnilo 22. března odpoledne. Při sérii pěti explozí byl sopečný popel
katapultován do výšky kolem patnácti kilometrů. Část ledovce pod vrcholem
roztála a hladina vody v řece Drift River stoupla o 6 až 8 metrů. Erupce
pokračovaly i v dalších dnech. 26. března byl vulkanický materiál vyvržen do
výšky kolem dvaceti kilometrů. Zatím poslední erupce otřásla horou 4. dubna.
Od konce března chrlí aljašská sopka Mount Redoubt stovky tisíc tun sopečného popela. Drobné částice jsou atmosférickým prouděním transportovány na velké vzdálenosti, začátkem dubna se dostaly i nad Evropu. Těsně po západu Slunce se pozorovatelům v České republice nabízel pohled na do červena zbarvenou oblohu. Podobný efekt měl naposledy na přelomu loňského srpna a září prach rozptýlený po výbuchu jiné aljašské sopky - Kasatochi. Tehdy bylo do atmosféry vyvrženo asi 1,5 milionů tun oxidu siřičitého. Šlo o největší erupci od června 1991, kdy bylo při explozi Pinatuba na Filipínách do atmosféry vyneseno 10 krychlových kilometrů hornin a popílku a přes 20 milionů tun oxidu siřičitého. 
Sopka Mount Redoubt (3108 m.n.m.) se nachází na jihu Aljašky asi 170 kilometrů jihozápadně od města Anchorage. V průběhu minulého století se projevila čtyřmi většími výbuchy - v roce 1902, 1922, 1966 a 1989. Na rostoucí seizmickou aktivitu a zvyšující se pravděpodobnost další erupce upozorňovali vědci od konce ledna. Jejich očekávání se naplnilo 22. března odpoledne. Při sérii pěti explozí byl sopečný popel katapultován do výšky kolem patnácti kilometrů. Část ledovce pod vrcholem roztála a hladina vody v řece Drift River stoupla o 6 až 8 metrů. Erupce pokračovaly i v dalších dnech. 26. března byl vulkanický materiál vyvržen do výšky kolem dvaceti kilometrů. Zatím poslední erupce otřásla horou 4. dubna.
Spad popela zasáhl širokou oblast v okolí sopky. snesl se i na obyvatele měst Anchorage a Valdez.
VLEVO: Rychlé tání sněhu a ledu pod vrcholem sopky Mount Redoubt zapříčinilo vznik laharů - mohutných proudů vody smíšených s bahnem a pyroklastickým materiálem. Na tomto snímku z 4. dubna zachytila bahnotoky družice Earth Observing 1. Obdélníkový objekt ve výřezu z fotografie je ropný terminál u řeky Drift River. O dva dny později se podařilo z terminálu odčerpat 3,7 milionů galonů ropy a pomocí tankeru Seabulk Arctic je přemístit do bezpečné vzdálenosti. 22. března, kdy sopka poprvé vybuchla, bylo v terminálu uskladněno 6,2 milionů galonů ropy. Před laharem, který se místem prohnal 23. března, ochránila terminál hráz postavená v roce 1990.
VPRAVO: Fotografie "měsíční krajiny". Vrstva sopečného popela pokryla i oblasti vzdálené mnoho desítek kilometrů od vulkánu.
Zdroje: NASA (1), NASA (2)
Chocholy sopečného popela a páry na snímku družice Terra z 4. dubna 2009. Šedohnědé mračno vypuzené do patnáctkilometrové výšky hnal vítr přes Cookův záliv na jihovýchod.
Zdroj: NASA (04.04.2009, Redoubt Volcano Stirs)
Erupce Mount Redoubt na radarovém záznamu americké Národní meteorologické služby (National Weather Service, NWS) z 23. března.
Zdroje: NWS, Wikipedia
Nedá se očekávat, že by aktivita sopky Mount Redoubt měla nějaký postřehnutelný dopad na světové klima, i když je fakt, že velké vulkanické erupce (kam ovšem výbuch Mount Redoubt nepatří) světové podnebí ovlivňují. Jedná se však zpravidla o sopky v tropických oblastech, kde panují ideální cirkulační podmínky pro to, aby se oxid siřičitý ve stratosféře udržel a rozptýlil. Sopky ve vyšších zeměpisných šířkách takovou výhodu nemají a jejich účinek na klima je proto (až na pár výjimek) malý nebo jen lokální.
Poslední událostí globálního významu byl výbuch filipínské sopky Pinatubo v roce 1991. Při této explozi bylo do vzduchu vymrštěno 10 krychlových kilometrů popílku a přes 20 milionů tun oxidu siřičitého. Intenzita slunečního záření prostupujícího atmosférou dočasně poklesla o několik procent. Následovalo osmnáct měsíců trvající ochlazení asi o 0,5 stupně Celsia. Oxid siřičitý ve stratosféře kondenzoval a ve formě aerosolových částic kyseliny sírové a síranů narušil ozónovou vrstvu. Satelitní měření potvrdilo, že výbuch Pinatuba přispěl k extrémním ztrátám ozónu v Antarktidě.
Větší či menší vliv na klima měly v posledních 250 letech kromě Pinatuba i výbuchy sopek Laki (Island, 1783), Tambora (Indonésie, 1815), Krakatoa (1883), Santa Maria (Guatemala, 1902), Agung (Indonésie, 1963) a El Chichón (Mexiko, 1982).
Zdroje:
- Alaska Volcano Observatory
- Global Volcanism Program (Redoubt Volcano)
- Volcano Live (Redoubt Volcano - John Seach)
- Wikipedia (2009 Mount Redoubt (Alaska) eruptive activity)
- NASA (03.04.2009, Mt. Redoubt Gives Alaskans a Taste of the Moon)
- Astro.cz (02.04.2009, Prach sopky Mt. Redoubt pravděpodobně přinese narudlé soumraky)
- Real Climate (16.05.2006, Current volcanic activity and climate?)- Gnosis9.net. kráceno
Sopka Mount Redoubt (3108 m.n.m.) se nachází na jihu Aljašky asi 170 kilometrů jihozápadně od města Anchorage. V průběhu minulého století se projevila čtyřmi většími výbuchy - v roce 1902, 1922, 1966 a 1989. Na rostoucí seizmickou aktivitu a zvyšující se pravděpodobnost další erupce upozorňovali vědci od konce ledna. Jejich očekávání se naplnilo 22. března odpoledne. Při sérii pěti explozí byl sopečný popel katapultován do výšky kolem patnácti kilometrů. Část ledovce pod vrcholem roztála a hladina vody v řece Drift River stoupla o 6 až 8 metrů. Erupce pokračovaly i v dalších dnech. 26. března byl vulkanický materiál vyvržen do výšky kolem dvaceti kilometrů. Zatím poslední erupce otřásla horou 4. dubna. Spad popela zasáhl širokou oblast v okolí sopky. snesl se i na obyvatele měst Anchorage a Valdez.
VLEVO: Rychlé tání sněhu a ledu pod vrcholem sopky Mount Redoubt zapříčinilo vznik laharů - mohutných proudů vody smíšených s bahnem a pyroklastickým materiálem. Na tomto snímku z 4. dubna zachytila bahnotoky družice Earth Observing 1. Obdélníkový objekt ve výřezu z fotografie je ropný terminál u řeky Drift River. O dva dny později se podařilo z terminálu odčerpat 3,7 milionů galonů ropy a pomocí tankeru Seabulk Arctic je přemístit do bezpečné vzdálenosti. 22. března, kdy sopka poprvé vybuchla, bylo v terminálu uskladněno 6,2 milionů galonů ropy. Před laharem, který se místem prohnal 23. března, ochránila terminál hráz postavená v roce 1990.
VPRAVO: Fotografie "měsíční krajiny". Vrstva sopečného popela pokryla i oblasti vzdálené mnoho desítek kilometrů od vulkánu.
Zdroje: NASA (1), NASA (2)
Chocholy sopečného popela a páry na snímku družice Terra z 4. dubna 2009. Šedohnědé mračno vypuzené do patnáctkilometrové výšky hnal vítr přes Cookův záliv na jihovýchod.
Zdroj: NASA (04.04.2009, Redoubt Volcano Stirs)
Erupce Mount Redoubt na radarovém záznamu americké Národní meteorologické služby (National Weather Service, NWS) z 23. března.
Zdroje: NWS, Wikipedia
Nedá se očekávat, že by aktivita sopky Mount Redoubt měla nějaký postřehnutelný dopad na světové klima, i když je fakt, že velké vulkanické erupce (kam ovšem výbuch Mount Redoubt nepatří) světové podnebí ovlivňují. Jedná se však zpravidla o sopky v tropických oblastech, kde panují ideální cirkulační podmínky pro to, aby se oxid siřičitý ve stratosféře udržel a rozptýlil. Sopky ve vyšších zeměpisných šířkách takovou výhodu nemají a jejich účinek na klima je proto (až na pár výjimek) malý nebo jen lokální.
Poslední událostí globálního významu byl výbuch filipínské sopky Pinatubo v roce 1991. Při této explozi bylo do vzduchu vymrštěno 10 krychlových kilometrů popílku a přes 20 milionů tun oxidu siřičitého. Intenzita slunečního záření prostupujícího atmosférou dočasně poklesla o několik procent. Následovalo osmnáct měsíců trvající ochlazení asi o 0,5 stupně Celsia. Oxid siřičitý ve stratosféře kondenzoval a ve formě aerosolových částic kyseliny sírové a síranů narušil ozónovou vrstvu. Satelitní měření potvrdilo, že výbuch Pinatuba přispěl k extrémním ztrátám ozónu v Antarktidě.
Větší či menší vliv na klima měly v posledních 250 letech kromě Pinatuba i výbuchy sopek Laki (Island, 1783), Tambora (Indonésie, 1815), Krakatoa (1883), Santa Maria (Guatemala, 1902), Agung (Indonésie, 1963) a El Chichón (Mexiko, 1982).
Zdroje:
- Alaska Volcano Observatory
- Global Volcanism Program (Redoubt Volcano)
- Volcano Live (Redoubt Volcano - John Seach)
- Wikipedia (2009 Mount Redoubt (Alaska) eruptive activity)
- NASA (03.04.2009, Mt. Redoubt Gives Alaskans a Taste of the Moon)
- Astro.cz (02.04.2009, Prach sopky Mt. Redoubt pravděpodobně přinese narudlé soumraky)
- Real Climate (16.05.2006, Current volcanic activity and climate?)- Gnosis9.net. kráceno
Sdílet článek na sociálních sítích
