Ministr Miko: Za intenzivní deště mohou změny klimatu

Praha - Krizové štáby v krajích postižených povodněmi situaci zvládají a není potřeba je řídit z centra.

Tvrdí to ministr životního prostředí Ladislav Miko, který na pondělní ráno svolal jednání Ústřední povodňové komise, které předsedá. Na podobné intenzivní deště se však podle ministra musíme připravit. Prý budou stále častější.

Na pondělní ráno jste svolal zasedání Ústřední povodňové komise. Co jste řešili?
Vyhodnotili jsme stav Integrovaného záchranného systému a zjistili, že funguje velmi dobře a to včetně účasti armády. Začalo se už také s prvním vyhodnocováním škod. To však bude možné dokončit teprve po skončení krizových situací v krajích. Vzhledem k tomu, že považujeme fungování krajských a místních krizových štábů za velmi dobré, usnesli jsme se, že nepřevezmeme ústřední řízení povodňové situace.
Rozhodli jsme také o okamžitém zadání projektu na vyhodnocení povodní z hlediska meteorologických a hydrologických parametrů tak, abychom tento nový fenomén velmi významných bleskových povodní dokázali poznat a hlavně se poučit pro budoucnost.
Diskutovali jsme i o uvolnění hmotných rezerv. V nejbližší době představíme provizorní řešení.

Jaké aktuální problémy mají lidé v jednotlivých krajích?
Informace samozřejmě máme, ale není rolí Ústřední povodňové komise, aby tohle řešila. To dělají jednotlivé krajské krizové štáby. Nicméně nejdůležitější nyní je řešení bezprostředních materiálních škod a snaha o návrat lidí do jejich domovů. Vedle vyklízení, čištění a vysoušení je aktuální otázka výrazného poškození lokální infrastruktury. Na řadě míst je nutná oprava mostů a lávek, aby se lidé mohli dostávat přes toky na druhou stranu. V tom velmi dobře pomáhá armáda.

Začínají se ozývat hlasy, že za rozsah povodní mohou nepřiměřené zásahy lidí do krajiny. Sdílíte tento názor?
Tady se kombinují dvě věci. Jednou je běh a charakter klimatu. To, že máme takto intenzivní a časté srážky, je nepochybně projevem změny klimatu. S tím se krátkodobě bohužel nedá nic dělat. Proto mluvíme o takzvaných adaptačních opatřeních, protože tyhle dopady budou stále častější. Druhou věcí pak jsou změny v krajině, které jsou významným elementem.

Už dříve jste říkal, že považujete přípravu návrhů adaptačních změn české krajiny za jednu z priorit svého působení ve funkci. Jak jste s přípravou daleko?
Pracujeme na tom a do konce mandátu této vlády je chci předložit ke schválení.

Budou obsahovat konkrétní kroky?
Bavíme se o tezích, nikoliv konkrétních opatřeních. Vyjmenujeme konkrétní problémy a typy opatření. Jaké nakonec zvolíme, bude záležet na analýze a možnostech. Opatření v přírodě jsou většinou nejlevnějšími. Věřím, že jejich vhodnou kombinací s technickými můžeme situaci do budoucna změnit.

http://www.denik.cz